Hnüs

Chtěl bych napsat pár laskavých slov o filmu THE DIRT. Ne, není dobrý. Ale ruku na srdce, vážně si myslíte, že film o MÖTLEY CRÜE, který navíc vznikl v produkci kapely a podle knih všech čtyř členů může být dobrý? Výsledkem je vlastně taková glam metalová Bohemian Rhapsody pajcnutá Vlkem z Wall Street, film o tom, že ať bylo, co bylo, kapela je hlavně rodina. Oproti Bohemian Rhapsody se tam trochu víc smilní, squirtuje, šňupe koks z prdelek, střílí herák, běhá bez kalhot, demolují pokoje, líže moč u bazénu, ukazují řitě na veřejnosti... Takže hlavní první polovina je fun a zjevení Madmana ze země Oz patří k vrcholům. Ve druhé už to posmrkává dojetím a je to přesně tak přesvědčivý, jako když drama o smrti dítěte natáčí výhradní režisér vidláckých srandiček Jackass. Oscara to asi nedostane, i když je to líp nastříhaný než Bohemka a paruky to má stejně směšný. Že jsou MÖTLEY CRÜE dobrá kapela vás to taky nepřesvědčí. Ale že glam byla hovězí mutace metalu a tahle čtyřka to autenticky cejtila, tomu se věřit dá. God Bless the Children of the Beast! (26.03.2019)

Sex, drogy a rock'n'roll ve své nejryzejší podobě. Příběh Mötley Crüe se vlastně nijak neliší od příběhů jiných hard rockových kapel a film se ani nesnaží ho nějak odlišit. Zformování, první koncerty, prča plná sexu, chlastu a různých svinstev, deprese, očista. Přesně podle šablony, ale když to tak vezmu kolem a kolem, tak si nepamatuju, že by to někdy někdo sestavil do takhle zábavné jízdy. Vedle parádní muziky baví i sled hovadin, které kluci vyváděli, dařily se přechody do vážnějších sekvencí, přičemž ta Vincova dokáže vzít za srdce a v neposlední řadě patří díky hercům, kteří to zvládli dokonale, což platí především pro představitele samotných MC. Jako mínus vidím vynechání konfliktu s GNR a trochu mi vadilo laciné bráchovství, které tu byl zdůrazňováno až příliš často. Ale jinak paráda. 85% (27.03.2019)

V minulém roce přišel do kin biografický snímek Bohemian Rhapsody, jenž více než cokoliv jiného vzdával hold nejlepšímu zpěvákovi všech dob Freddiemu Mercurymu a skupině Queen a samozřejmě jejich hudbě. Kvůli tomu ve snímku pro získání širšího zájmu (tedy i počestných maminek a konzervativních otců) nenajdeme téměř žádnou stopu po všech prasárnách, jež dělají rockovou hvězdu rockovou hvězdou a došlo k neočekávanému náporu diváků všech věků, ras a pohlavních menšin. Tím Bohemian Rhapsody jako první z této už dávno, avšak méně prosazené, filmové kategorie našel, vyplnil díru na trhu a zasadil do bříšek jeho konzumentů hlad po něčem novém, dalším a podobném. Toho si všiml Netflix, dneska už megakorporace, jež se začíná rozrůstat více a více a přišla se svým biopicem o rockové hudební skupině. A vybrala tu s nejhorší pověstí na světě, již nemá v plánu v žádném případě napravovat, spíše naopak. Skupinu Mötley Crüe, průkopníky glam metalu, jsem znal od vidění. Věděl jsem, že nahráli cover na můj jeden z nejoblíbenějších songů mé nejoblíbenější skupiny Helter Skelter, věděl jsem, že jejich vzhled je na první pohled do očí bijící glam styl, kde kombinují prvky ženskosti k dosažení maximální mužnosti. Tam ale mé znalosti končily, jejich hudbě jsem neměl šanci dát šanci a nečekal jsem, že je začnu s radostí konzumovat tak brzy. Nu, po zhlédnutí tohto snímku, jenž mi převyprávěl ten neuvěřitelný příběh, se stalo to, že dnes s knižní předlohou v ruce poslouchám jejich hudbu každý den jako doplněk k četbě. K snímku samotnému. Nikdo po Bohemian Rhapsody nečekal, že další snímek tohoto vzorce bude tak upřímný, zde je všechno založeno na oné dekandenci, již se Bohemian Rhapsody snažila vyhnout a je to naprosto skvělé. Nestojí to ovšem jen na tom, ano, dekandentní styl života zahrnuje podstatnou část snímku a vžité pořekadlo sex (moc, moc sexu), drogy (ještě více) a rokenrol (a jak chytlavý) je hlavním mottem, avšak důležité jsou kulisy, příběh a samotní členové, jež dělají tento počin tak zajímavý. Jistě, obsahuje to různá žánrova klišé a občas až moc umělé kostýmy (hlavně paruky), ale i kromě té legrace a radovánek je zde hodně dobře vyvedena emoční stránka stojící na určitých událostech zahrnující tu skutečně zlou stránku drog, smrt a násilí. To je podepřeno zase žánrově nezvyklým stylem určité části vyprávění, kombinující vkusné bourání čtvrté stěny a neotřelé úhly kamery, hereckými výkony, kde nejvíce překvapil MGK a samozřejmě soundtrackem zahrnující hity této skupiny s nově nahraným songem zvláště pro tento snímek. Nejedná se o naprostou pravdu, prospěšnosti dramatu podlehlo pár událostí, ale nedošlo to do stádia Bohemian Rhapsody. Z počáteční skepse se ve mně vyvinula naprostá láska a nadšení jak ke snímku, tak ke skupině samotné. 8/10. (25.08.2019)

Jackassácký padré Jeff Tremaine se ujal ultimátní sex drugs & rock n roll story Mötley Crüe a vytřískal ji na max. Zbytečný moc žvatlat - jak volba postu režie, tak obsazení čtveřice padne skvěle (dokonce i MGK) a za mě je to vůbec ta zábavně nejnabitější, nejdivočejší rocková jízda ve filmu + jedna z dosud nejlepších věcí od Netflixu. Klišé, opovrženíhodný (x), plyne trochu zmatečně, vynechal Pamelu, žádná vele hloubka, jasně, ale vystihuje bezhlavou esenci kapely a prostě nabušená sranda. Ozzyho vstup a to squirt intro je geniální. “We were a gang — a gang of fucking idiots.” (23.03.2019)

To se takhle sejdou notorický děvkař, romantický násilník, feťák, co nezná míru a jeden světec s lahví vodky, aby založili kapelu, jejíž sláva popravdě vyvěrá z neustálých výstřelků a skandálu, než že by byli tak hudebně talentovaní. Je to cirkusová šou čtveřice dacanů, která navíc úplně vynechává ty nejhorší excesy (co Pamela?). SHRNUTÍ: Po shlédnutí jsem si jistá, že Ozzy toho netopýra sežral schválně. (17.05.2024)