Dom duchov

Kvalitní drámo, jehož základním kamenem jsou výkony Closeové, Ironse a Streepové. Ti táhnou celý film. Především Irons je vynikajicí. Scénář dobrý, o dramatické situace není nouze ( někdy možná trochu předvídatelný ). Film trochu ubíjí neuvěřitelná statičnost, kamera neprovede za celý film jedinou jízdu, téměř nulový pohyb. Chtělo by to trochu oživení. A v závěrečné třetině trošku drhne tempo. A pak místy i dabing, jak říká Gary... Jinak spokojenost (17.06.2005)

Filmová adaptace vynikající stejnojmenné knihy chilské spisovatelky Isabel Allendové. Ve filmu hraje mnoho hvězdných herců, z nichž největší prostor, který beze zbytku skvěle využil, dostal Jeremy Irons. Chvílemi jako by film ztrácel tempo, což mi trochu vadilo. Přesto, že se mi film dost líbil, nemohu se pořád nějak srovnat s tím, jak byla ta skvělá kniha vykuchána. Prakticky celá jedna generace byla vynechána a došlo tak k velmi drastické redukci děje. S chybějícími prvky magického realismu bych se dokázal smířit, ale určitě nemusely být smazány a předěllány charaktery některých postav. No, musím to holt brát jako film a nemyslet na knihu, pak budu spokojen. (29.04.2006)

Vynikající filmové zpracování románu Isabel Allende, dcery bývalého chilského prezidenta. Hodně mi to připomnělo roky po válce u nás, kdy samozvané revoluční bandy šly po známých osobnostech jenom proto, že měly třeba německé jméno (jako Bauer, Müller, Neumann a pod.), ikdyž byli Češi ( zjišťováním se nezdržovali). V lepším případě šli do vězení. Ale to jenom na okraj. Ve filmu hraje 5 světových hvězd a nevím, o kom bych řekla, že byl lepší. Všichni na 1*. Psychologický film - úžasný zážitek. (21.11.2008)

Co dodat? Moc se mi tato rodinná sága, protkaná duchy, líbila. Meryl Streep jsem nikdy neměla v lásce, ale tady je skvělá. I Jeremy Irons, i Glenn Close, i Winona Ryder s Antonio Banderasem, všichni hrají skvěle, Film má skoro dvě a půl hodiny, ale uteče to, protože se stále něco děje, romantika je vystřídána krvákem a za chvíli zase duchařinou. Zkrátka stojí za to si na tento dlouhý film udělat čas. (20.09.2020)

„Kedysi som ťa nenávidela. Chcela som sa pomstiť. Teraz to ale postupne vyprcháva. Začínam si uvedomovať, že medzi jednotlivými udalosťami sú súvislosti. Pýtam sa sama seba, či mám dôvod prispievať do toho bludného, nekonečného kruhu plného vrážd, pomsty a nenávisti.“ Pôsobivá adaptácia slávneho románu zo žánru „magický realizmus“, ktorý je natoľko originálny, že film nemohol s takým režisérom a hercami (Jeremy Irons bol presne taký tvrdý Trueba, ako som si ho predstavoval pri čítaní) dopadnúť zle. Kniha svojrázne miešala dokopy krvavé scény (nad scénou, v ktorej dievčatko sleduje pitvu staršej sestry som rozmýšľal tri roky v kuse) s poetickými, až nadprirodzenými. Odohrávala sa naprieč desaťročiami a mala obrovské množstvo postáv. Všetko sa to miesilo s úmrtiami, znásilneniami, vraždami i snovými zážitkami, z ktorých zostával rozum stáť (ústredná hrdinka od detstva vie hýbať predmetmi bez toho, aby sa ich dotkla a v obrovskom dome sa motajú priesvitní duchovia). Skrátka látka, ktorá sa nedá ľahko sfilmovať. Tvorcovia to však napriek tomu zvládli. Jediné, čo ma mrzí, je absencia záhadného tvora, ktorý bol v románe predstavený ako kombinácia obrovského psa, menšieho dinosaura a koňa. Je to komplikovaný a dlhý film, pomerne náročný na pozornosť a nedá sa pozerať trikrát do roka. Ale to nie je mínus. (28.05.2011)