Réžia:
Michael RadfordScenár:
Michael RadfordKamera:
Roger DeakinsHrajú:
John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Anthony Benson, Roger Lloyd Pack, Rolf Saxon, Annie Lennox, Phyllis Logan (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Pro adaptaci patrně nejslavnějšího antiutopického románu všech dob, Orwellova 1984, se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Pod jeho velením se John Hurt obléká do kůže Winstona Smithe, který věří, že i v totalitní Oceánii je možno uniknout pohledu Velkého bratra a nabýt ztracené svobody… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (626)
Já se distancuji od sofistikovaných komentářů, z kterých je patrná znalost knižní předlohy. Což v mém případě neplatí a myslím, že je to skoro škoda, ale tak depresivní film s atmosférou, která byla smrtelně hustá, už vidět nechci. Nicméně po skončení jsem zjistila, že ještě mohu zatím volně dýchat, ale jen zatím............Filmová výzva 2016 ()
Snímek, jehož projekce je bez přečtení knižní předlohy naprosto zbytečná a to neříkám jako zarputilý zastánce hesla "kniha je vždycky lepší" (viz. Klub rváčů), ale jako jeden z řady čtenářů, kteří při čtení knihy žasli nad tím, jak je možné na sotva 200 stranách vytvořit tak bezvýchodnou atmosféru, kterou v různých podobách zažily všechny generace a ani my nejsme výjimkou. Na knize je strašně znát životní fáze, ve které se sám Orwell nacházel. Film sice působí depresivně, ale není obsahově bohatý a opravdu nemá sebemenší snahu divákovi nečtenáři pomoci se orientovat v ději. Navíc vnitřní monology, základní stavební kámen předlohy, tady jsou nejen hrozně strohé, ale celkově se mi zdálo, že je tvůrci dost odflákli a zařadili jen, aby si odškrtli důležitou položku knihy. ()
Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. 1984 (natočeno 1984). Depresívní film, ale bohužel méně depresívní a tudíž i méně povedený, než geniální knižní předloha George Orwella. Ten dokázal s úděsnou představivostí předpovědět hodně z projevů totalitního režimu Velkého Bratra, který mnohé neosoby socialistického bloku okusily na vlastní kůži. Ani závěrečné mučení ve filmu zdaleka není tak tvrdé, aby se mnou výrazněji otřáslo, a (bohudík) zdaleka neodpovídá kruté realitě čekistických mučení v neslavně proslulé moskevské Ljubljance, nebo obdobných zařízení v rudé Číně, Kambodži, KLDR... Pokud jde o filmový zážitek ze zfilmování totalitního prostředí, film 1984 byl pro mne jen slabším malým bratříčkem Gilliamova dokonalého filmu Brazil, kerý byl o totalitním režimu natočen jen o rok později. Takže jediné, co mne opravdu uchvátilo, bylo skvělé herectví Johna Hurta a Richarda Burtona (plus ochlupená krása Suzanny Hamilton) a hesla jako např. Válka je mír. Trailer k filmu zde: http://www.youtube.com/watch?v=Sdc0RHeY87s ()
Když jsem film viděl před přečtením knihy, předpokládal jsem, že jde jen o zkratku a ilustraci. Po přečtení vidím, že jde o poměrně věrné převyprávění banálních Orwellových nočních můr, jen očištěné od jejich nekonečné repetitivnosti - takže film vnímám o kus pozitivněji, protože předloha je zásadně horší, než jsem myslel. ()
Galéria (76)
Fotka © Umbrella-Rosenblum Films Production
Zaujímavosti (15)
- Scéna, kdy si Winston Smith zapisuje první poznámku "4. dubna 1984" do svého deníku, byla točena přesně onen den, tedy 4. dubna 1984. (Bakllazaan)
- Způsob, jakým členové strany oslavují Velkého bratra (zkřížené ruce nad hlavou), se v knižní předloze nepoužívá. Obdobné gesto však můžeme nalézt ve filmu Pink Floyd: The Wall. (DzeJB)
- Ženská půlka dua Eurythmics Annie Lennox se ve filmu objevila v cameo roli. (contrastic)
Reklama