Bostonský škrtič

Solidně zpracované řemeslo, bez jakékoliv přidané hodnoty. Podobně laděných snímků existuje bezpočet, což ale neznamená, že si Bostonský škrtič svou šanci nezaslouží. Pátrání po záhadném sériovém vrahovi z pohledu investigativní novinářky, oplývá celkem solidní atmosférou a postupně budovaným napětím. Nečekejte žádnou psychologii, jen poctivou novinařinu, kterou zbytečně sráží několik nudných pasáží. (19.03.2023)

Pozor, postarší i mladé a osamělé ženy nejsou ve svých domácnostech v bezpečí! Na dveře jim klepe bostonský škrtič. A dvě novinářky o něm podají první novinové články. Keira Knightley, dosavadní redaktorka sekce pro životní styl, která má tím pádem s investigací vražd nulové zkušenosti, je jednou z těch novinářek, za kolegyni má Carrie Coon, ta je ale na scéně o poznání méně. Keira se dovedně pohybuje dobovými reáliemi, účes i její oblečení jí ubírají na sexappealu a hraje velmi zaníceně. A všichni ostatní herci, kteří její hvězdnou auru obklopují, si také zaslouží pozornost. Matt Ruskin, scenárista a režisér v jedné osobě, mapuje období od roku 1962-1965. V prvních fázích svého počínání je přehledný, postupně, tedy jak začnou přibývat možní podezřelí, se jeho film zamotá do menší nepřehlednosti a nedostane se mu potřebné gradace. Jeho režijní rukopis mohl být o stupínek výraznější. Vraždy, kterých je celkem 13, jsou poměrně brutální, alespoň podle policejního popisu, a stejně tak i vedené útoky proti nic netušícím obětem. Zobrazení je ale značně umírněné, v podstatě se k divákům strach z pouličního vraha dostane v menší míře, než by bylo potřeba. Divák se tedy spíše ponoří spolu s hrdinkou do investigace, která má zajímavý a svěží ráz. Sbírání faktů se povedlo a divák je natěšený, kam celé to vyšetřování dospěje. V té době měl film gradovat. A neděje se tak. Nedá se přímo napsat, že by vyvrcholení filmu, který se držel úzce historických událostí, nebo přinejmenším usiloval o to, aby to vypadalo, že se striktně jede v historické dramatizaci událostí, mělo být nějak extra vypjaté, přesto z filmového hlediska ten nedostatek nervy drásajícího rozuzlení tady znát je. Pak jistě nikoho nepřekvapí, když si prostřednictvím závěrečných popisek přečteme, co se stalo s obviněnými, případně jaké tresty padly, i kam dospěly kariéry a životy našich horlivých novinářek. Ve výsledku je to snaživé i poutavé dílo, do kterého režisér nevložil extra zapamatovatelné režijní momenty, ovšem naverboval Keiru, co pátrá po vrahovi velmi zarputile a s buldočí vervou. 7/10 (25.04.2023)

Malo to atmosféru, prostredie, a prvá tretina až polovica naozaj dobrá. Potom si človek uvedomí, že z vrážd vlastne neuvidí nič, ale pôjde v podstate o politiku, tutlanie, zavádzanie verejnosti v štýle: O pravdu predsa aj tak nejde. To je celkom silná myšlienka platná celé ľudské veky až na to, že dnes sa preniesla aj medzi samotných novinárov. Z napätia tu je možno jedna scéna, kde matka troch detí, novinárka investiguje až natoľko, že v pohode vlezie do domu predpokladaného vraha žien. Aké premyslené! Hra na sexizmus a vkladanie progresívnych prvkov zbytočne film kazí. Keira hrá svoju postavu výborne a vo dvojici s Carrie Coon im to nesedí. Len by mohol Keire niekto dať už najesť. (19.03.2023)

Celkem povedené drama, které mělou příjemnou, místy hustou atmosféru. Celému filmu vévodí Keira, která, ale ve filmu nevypadá vůbec atraktivně. Doufám, že to byl záměr, neboď si tuto herečku stále spojuju s kapitánem Jackem Sparrowem, kde byla za super kost. Ale také ji v té době bylo 17. Jo zpět k filmu. Bostonský škrčič vlastně nebyl vůbec špatný, ale také pruběrný. (05.08.2023)

Česi majú pekné slovo. Unylý. Viem, že to slovo v skutočnosti znamená niečo úplne iné, ale keď sa povie unylý, ja si predstavím čosi nie zlé, ale lenivé, čo sa rozbieha a rozbieha, ale nakoniec sa to nerozbehne a vy si uvedomíte, že to fakt nie je žiadny zázrak. Ale zas v živote ste videli už stokrát slabšie filmy. A tak si to znudene odškrtnete zo zoznamu a už na to nemyslíte. V dobrom, ani v zlom. Bostonský škrtič nejaký čas pôsobí práve takýmto „unylým“ dojmom, postupne sa však rozbehne a ku koncu je vám možno ľúto, že má „len“ dve hodiny. Producent Ridley Scott si to adekvátne ošetril, vyzerá to dobre, je to retro (nielen módou a výpravou, ale tiež spoločenským správaním) a 38-ročná Keira Knightley si to tu dosť dáva. Nevraviac o Chrisovi Cooperovi, ktorý si vychutnal vďačnú roličku šéfredaktora, ktorý sa síce sem-tam správa ako kretén, ale je len otázkou času, kedy sa ukáže, že je muž na správnom mieste. Samotný prípad je poňatý trochu nevzrušivo, azda až nudne, ale je sám osebe silný, keďže má základ v skutočných udalostiach. (18.04.2023)