Igby

Mám ráda filmy o onom malém lidském vzdoru, který má podobu jednoho rádoby dospělého člověka, který nesnáší (docela pochopitelně) všechny a vše, kdo a co se mu objevilo v jeho nalinkovaném životě plném (anti)vzorů a zároveň nemá potuchy, co sám vlastně chce. Tohle je přesně ona "vzdorařská" záležitost, která je lehce napsaná, na nic si nehraje a ten, kdo v ní hraje, to hraje famózně, že chvíli budete postrádat dolní čelist. Už jen pro tuhle velkou roli tehdy ještě malého člověka a velkého herce Kierana Culkina, je mi teď líto, že nehraje v keždém druhém filmu, že ho kdysi neobsadili místo jeho staršího bratra do filmů o tom slavném osamělém chlapci, a že se jedná o asi ještě pěkně dlouho, ne-li navždy, o onu malou hvězdu, která by si zasloužila být tou největší a nejjasnější v zatuchlých vodách Hollywoodu. Film je to opravdu skvělý, chytrý a hlavně první půlku neuvěřitelně zábavný. Škoda jen, že v té druhé půlce to trochu ztrácí tempo a jakoby neví, co si se sebou počít, ovšem je to právě ta druhá půlka, u které si uvědomíte, na jak skvělého herce se díváte, neboť díky němu si snímek, i přes dějovou stagnaci, dokáže udržet nadprůměrnou kvalitu a hlavně - vaši pozornost. Jen víc takových filmů a zejména pak - jen víc Kierana Culkina. (24.07.2012)

Tak tohle mi teda zatraceně sedlo. Kieran Culkin předvedl výborný, uvěřitelný a sympatický výkon, čímž nejen ukázal, že má obrovský potenciál, ale také, že rodina Culkinů ještě není pod filmovým drnem (nebo by se taky dalo říct, že převzal štafetu po bratrovi). Avšak i ostatní herci ve vedlejších rolích se předvedli, třeba matka mrcha Susan Sarandon, nebo otec schizofrenik v podání Billa Pullmana. Igbyho ironické a cynické výpovědi byly naprosto skvělé a trefné. Skoro se až stydím, jak moc jsem mu rozuměl. A konec? Igby goes up! Výstižné komentáře: MartinNDL, Mat32. (16.12.2007)

963. hodnocený film: výbornej film o dvou zvrhlých synáčcích, kdy jeden k smrti nenávidí svou matku a druhý to na ni jen hraje, že ji má rád. V prvním případě mluvíme o Kieranu Culkinovi, tedy malém Igbym, který se jen tak pofaluje, vyhazují jej z každé školy a má touhu být se staršíma holkama. V druhém případě tu máme Ryana Phillippeho, alias Olieho, který zase naoko řeší problémy za svého bratra, ale jinak je to hajzl největší. Všude se to točí jenom kolem peněz a podle tohoto snímku, se také jimi dá všechno vyřešit. Do jisté míry je to pravda, ale city si za ně nekoupíš. 5* si tenhle snímek zaslouží, protože ukazuje spoustu skvělých dialogů, 2 krásné ženy, kdy jedna touží být milována a druhá miluje za peníze. Dále je zde pak i krásně ukázáno, jak člověkem dokážou hnout výčitky, to když Igbymu umírá matka a on si pak po její smrti uvědomí, o co přišel. Otec se zbláznil, jeho milovanou dívku mu přebere starší brácha a k tomu všemu smrt matky. Že toho bylo málo? A co takhle, když matka své dva syny požádá, aby ji podali smrtící dávku jedu? Ten moc nezabírá a tak jí dají pro jistotu igelitový pytlík. 5* a nikdo mi to nevymluví. 5* (20.01.2011)

Je prostě strašně vděčný dívat se na asociální zmrdy a jejich jebání okolí, proto mě Igby baví, i když stejnou měrou sere. Ono je totiž dost kontraproduktivní se snažit přesvědčit diváka, že jako scénárista sázim chudákovi Igbymu pod nohy jednu kládu za druhou, když ho každou chvíli vytáhnu z jámy lvové nějakou příšernou deus ex machinou. Dobrodružství našeho hrdiny tak dost ztrácí na své působivosti, protože si uvědomujeme, že sledujeme dalšího z x sociopatických puberťáků, který nevědí, co chtěj. S čímž bych ještě pořád neměl problém, kdyby se film nesnažil o promítnutí a parodii určitých společenských poměrů. Štve mě, jak je ten film bez přesahu a sral by mě i, kdyby ho měl. (27.04.2012)

Filmy s teenagery a pro teenagery to mají těžké. Dost často jsou točeny s cílem zaujmout právě tuto vrstvu publika, proto se zbytku nemusí líbit. Naštěstí to není případ Igbyho. Snímek Igby Goes Down má začátkem našlápnuto k velkému trháku, ovšem v polovině filmu se něco zlomí a kvalita se trochu vytrácí. Dostáváme se na hranici, někdy až za hranici klišé. Přesto musím říct, že mne tento snímek oslovil a líbil se mi. Je tak trochu jako puzzle, protože způsob, jakým je vyprávěn je natolik rozsekaný, že je třeba jej postupně dávat dohromady. Přitom se jedná o poměrně prostý příběh o mladém rebelantovi a jeho vypořádáním se s realitou. Výkon Kierana Culkina je obdivuhodný a přesně se pro roli hodil, i když jeho obličej působí poněkud dětsky. Milým překvapením pro mne byl Bill Pullman, který se svou sice minimální, zato však osobitou, příromností na plátně vryl do paměti a také Jeff Goldblum, kterého mám jako herce dosti rád. (18.06.2008)