Smrť panien

70%. Coppola sa hrá na umenie, ale nie každý jej to "zožerie". Nechápem daný prívlastok "mysteriózny" či niektorých snahu pochopiť tzv. náznaky, udalosti, myšlienky, príčiny či otázky a odpovede - ba pripadá mi to až smiešne, ako podaktorí dychčia po transcendentne, ktoré má Coppola sprostredkovať a snažia sa pochopiť niečo, čo ani neexistuje. Až na jednu scénu, a to "mŕtvolku odpočívajúcu na strome", sa žiadny zázrak predsa nekoná. Išla by som s hodnotením vyššie, keby si Coppola nepripisovala schopnosť vytvoriť akúsi sugestívnu atmosféru, takto strhávam hviezdy za umenie, ktoré jej ponímaním za umenie nepovažujem............ Inak ako dráma zo školského a rodinného prostredia obkoleseného trávnikmi, domčekmi, rodičmi konzervatívcami a dcérkami, ktoré sa z takého puritánskeho zaobchádzania scvoknú, je to super (vždy som milovala tento cukrový americký život) a Kirsten s Joshom s ich pubertálno-sexuálnym aspektom ma prinútili nehodiť to až k odpadu. :-) (28.10.2010)

V poslednej pol hodinke to graduje tak, že si to zaslúži 100%. Film sa tam úplne mení a do popredia vstupuje iná dejová línia, ktorá je dovtedy len naznačovaná (platonická láska chlapcov k Lisbonovými dievčatam). Film je temný, atmosferický a pochmúrny. Trochu je škoda nevhodného humoru, ktorý to hlavne v úvode narúša. Nie práve najviac mi sadol motív samovrážd v podobe trochu prehnanej a opozeranej téme prísnych rodičov (resp. matky) - i keď význam a obsah celého filmu je na veľmi dlhú diskusiu, keďže je rozprávaný z pohľadu chlapcov, tak ako si ho pamätajú a v príbehu sú úmyselné diery, ktoré vytvárajú okolo neho temnotu a tajomnosť. Každopádne sa jedná o veľmi zaujímavý a krásne depresívny snímok, pri ktorom ma pri prvom pozeraní v určitých momentoch mrazilo ako nikdy. PS: Temný soundtrack od AIR je tak temný až to mrazí. Úžasné. (12.05.2007)

Hodně zajímavý a zvláštní film, který vyzařuje takovou neobvyklou, ale velmi působivou atmosféru. Jsou v něm skvělé režisérské nápady, na některé scény je radost pohledět. Na druhou stranu v příběhu trochu chybí nějaké větší osvětlení motivace jednání postav, které vede až k onu tragickému vyústění. Smrt panen je ale každopádně velkým zážitkem. (11.09.2006)

Mým hodnocením nechci říct, že by mě Sofia nějak zklamala, naopak si myslím, že se jedná o dobrý a místy i dost okouzlující film (dost dlouho jsem přemýšlel o čtyřech hvězdách) ale, bohužel, nikdy jsem nebyl (třináctiletou) dívkou, takže asi nikdy nedocením krásu tohoto filmu. Co můžu docenit je krása Kirsten Dunst a její výborný výkon. 60 %. (25.07.2011)

Dívčí příběh pohledem mužů. Velmi vyzrálý celovečerní debut, který porušuje vícero norem klasického hollywoodského vyprávění. Film de facto nemá protagonistu, který by musel řešit konflikty a překonávat překážky pro dosažení cíle. Vypravěč je stejně jako v knize neurčitý reprezentant mužského pokolení. Na množství otázek dostaneme jen minimum uspokojivých odpovědí, řada mezer zůstává až do konce nevyplněných. V jednu chvíli si Coppolová dokonce dovolí použít nepravdivý flashforward (útěk autem).___ Přes šíři interpretačního pole nejde o neurčitý new age blábol, v němž by dojmy vítězily nad logikou. Film je precizní ve zprostředkovávání a paralelním shazování chlapeckého/mužského hlediska, čímž se do středu naší pozornosti namísto samotných dívek, jež nemáme možnost poznat, dostává právě akt dívání se a konstruování idealizovaných obrazů. Snaha pochopit sestry (a jejich svět, symbolizovaný domem Lisbonových, domečkem pro panenky, v němž jsou zavřeny a který nakonec „umírá“ společně s nimi), jež pro partu kluků začaly existovat až „díky“ sebevraždě jedné z nich, je omezena osvojenými mentálními schématy a stereotypními škatulkami. Jde o silně zobecňující vnímání, založené na předpokladu unikavé ženské iracionality, které nezohledňuje svébytnou povahu každé z dívek, z nichž určitou svébytnou v očích chlapců skrze svou sexualitu získává pouze Lux. Od zjednodušujícího chápání komplexních lidských bytostí se Coppolová distancuje ironickým použitím výrazových klišé z hloupějších „holčicích filmů“ (hudba, banální „ilustrace“ při čtení Ceciliina deníku, obsahující záběry s trháním kytiček, prosluněnou krajinou a jednorožce). ___ Mytologickým závojem zastřený příběh (neurčité časové zasazení, výrazná symbolika, nadčasové téma připomínají Piknik na Hanging Rock) o tom, jak ženská nevinnost (resp. její představa) muže připravuje o duševní vyrovnanost, schopnost empatie a lásky tak zároveň slouží jako útok na „přisvojovací“ mužský pohled a patriarchální zobrazovací schémata. Kdekoli jí to předloha umožnila, projevila Coppolová vůči dívkám dost empatie na to, aby plnily výhradně funkci tajuplných a krásných objektů. Podnětně mnohovrstevnatá Smrt panen je díky tomu v neposlední řadě generační výpovědí o neochotě připustit, že „this tree is dead“ (ať už si za strom dosadíme Cecilii, dětství nebo něco jiného) a marném vzdoru pomocí hudby, sexu, sebevraždy… 80% Zajímavé komentáře: Faidra, Oskar, kiddo, Sindymindy (01.04.2018)