Hranica

Zásadní zpověď o současnosti, o nás především. Bolestně aktuální snímek z kategorie "současná společenská témata", u Agnieszky Holland s jasným přesahem na historii lidské civilizace přinejmenším tu moderní ve dvacátém století. Může to být nepříjemný pohled, ale to někdy pohled do zrcadla bývá. Dokud se někdy nekoukneme i sami na sebe, můžeme jen těžko hodnotit ostatní. Připomene Nabarvené ptáče. Nejen barevnými odstíny . (28.02.2024)

Film se dá hodnotit samozřejmě různým způsobem. Filmařsky je to na světové úrovni, vyprávěním strhující. To snad nerozporuje nikdo. Tedy jen k výhradám o propagandičnosti: 1) Zachycené události se na zelené hranici skutečně děly a rozhodně ne výjimečně. Tedy nešlo o žádné uměle nahuštěné šokující scény jen na efekt, jako se to (po právu) vyčítalo autorům Nabarveného ptáčete / Souostroví Gulag / Bastardů. 2) Film neříká jak uprchlíky řešit. (To ani není práce filmařů.) Bohužel film ale ani nevysvětluje neinformovaným divákům pozadí těch událostí. Že to byla akce tajných služeb BLR/RUS, které lákaly Afričany a Syřany k snadnému překročení hranice do vysněné EU. A že tím Rusové chtěli vyhrotit situaci v EU a jednotlivé státy rozeštvat. 3) Chápu, když někteří tvrdí, že jim ve filmu chybělo znepokojení mnohých Poláků nad tou uprchlickou vlnou. I kdyby se ale to znepokojení ve filmu objevilo, měli by ti pohraničníci a vojáci "právo" se chovat jak esesáci? Asi ne, že? Právě proto se Holland soustředila především na to nevídané morální selhání mnohých Evropanů (vč. politiků, institucí...). Navíc, kdyby se ve filmu objevilo úplně všechno (i znepokojení Poláků a role Ruska v případu), tak by to mělo 4 hodiny, a spíš než film by to byla Zpráva o stavu Unie. :) __________ Je mi líto snad jen často zmiňované scény s rapováním, protože i když je úplně pitomoučká a je myšlena čistě symbolicky, tak tím, že je umístěná na konec filmu, zanechá lehkou pachuť naivity. Doufám, že lidi tu scénu nevyužijí jako alibi, aby se filmu mohli vysmát, a místo toho o něm řádně popřemýšlí. Málokterý film z poslední doby k tomu tolik vybízí. Jedna otázka za milión: Jak všechno na té hranici uhlídat a zároveň se při tom hlídání nestát monstrem? (01.04.2024)

Hranice ukazuje situaci na Bělorusko-Polské hranice z perspektiv různých postav. Hraniční stráže, psycholožky, rodiny uprchlíků nebo aktivistů. Tenhle film v žádném případě není bez názoru, ale nedá se navzat jako neupřímný nebo nekomplexní. Navíc ho dokážu nazvat na perlu kvalitní filmařiny. Před pár lety jsem kritizoval Nabarvené ptáče, jelikož šlo o film o "horké bramboře", které se všichni chtějí zbavit a postupně ji ničí. Tady to přirovnání není negativní, jelikož je to přesné popsání situace. Bělorusové se snaží vyhnat uprchlíky do Polska, ty je zpátky ženou do Běloruska. Dokud neumřou. Malé momenty vyprávění, které ukazuje Agnieszka jsou skvělé. Postava kluka z uprchlické rodiny například shodí brýle ženě v letadle, aby ho pustila sednout. Takové malé momenty lidskosti. Film také hodné řeší náboženství. Otec od rodiny utíká před Islámským státem poté, co ho napadly. Byl zmlácen když kouřil, to dělá konflikty s dědou rodiny, který je dodnes oddaným muslimem. Jiní utíkají kvůli obvinění z homosexuality, jiný pouze kvůli válce. Polská psycholožka dokazuje svůj původ tím, že na policista vyplázne celou křesťanskou modlitbu. Film kritizuje i aktivisty, kteří se za každou cenu snaží být v oblasti legality i když do ubližuje lidem. Jen ukazují zoufalé příběhy utečenců, zatímco polská veřejnost nad problémem zavírá oči. Je radikální, že film podporuje nezákonné jednání? Ano, ale někdy zákony na papíře prostě nejsou správné. Zákony by měli pomáhat lidem a trestat nespravedlnost. Nejde o to, že jsme dosáhli perfektní morality a nedá se nic změnit. Ano, film je v tomhle radikální. Zpátky k filmu: Jsou zde i zajímavé paralely - psycholožka Julia je svléknuta do naha policií, aby byla zhanobena. Poté, co člen hraniční stráže se rozhodne pomoci uprchlíkům, je odhalen on a dívá se na sebe do zrcadla. Na první zhlédnutí je film hodně dlouhý, ale pointa s kontrastem s uprchlíky z Ukrajiny je silná. Ti, co před půl rokem mlátili rodiny Syřanů, rozdávají nyní ukrajinským dětem hračky. Četl jsem názory na internetu a bohužel mi přijdou docela genocidní. Ano, i když jsou uprchlíci posíláni z Běloruska úmyslně, opravdu není morální je postřílet (top komentář na IMDB právě teď). Nejsou to vojáci, jsou to jen civilisti, kteří jsou nevědomky využiti a do Evropy by se chtěli dostat stejně. Ať už by jim Bělorusové pomohli či ne. A je to nacistická propaganda? Nejhorší na nacistické propagandě byla dehumanizace a tohle je naprostý opak. Nacistické propagandě se více blíží to, když řeknete všichni "A" nás chtějí zničit/jsou svině". Tenhle film naprosto odmítá absolutní řešení nebo to, že na světě jsou pouze "hrdinové" a "svině". Tenhle film je mnohem komplexnější, než někteří na této stránce či světě tvrdí. 9/10 A jebat lidi v těchto komentářích, kteří se doslova smějou, když uprchlíci jsou mláceni do ksichtu. EDIT: Jediná výtka - rapová scéna byla fakt cringe. Ať už úmyslný či ne. (21.10.2023)

„PROČ NÁM TO DĚLÁTE?…“ Parádní a poučnej pohled na jednu migrační epizodu (tedy trasu přes Bělorusko). A navíc přátelé… celkem drsnej! Líbí se mně, že Holland zbytečně nemoralizuje (byť jde o jasnej pohled jedný strany), ale jen nechává ony vybrané jedince plácat se od hranice k hranici. Aby ji nikdo nemohl nařknout z nadržování, ukáže, že taky tahle mince má dvě strany. Film, ze kterýho se „sluníčka“ asi poblinkají…    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl polskými politiky odsouzen a označen jako protipolský. Ministr spravedlnosti přirovnal režisérku k propagandistickým režisérům Třetí říše. Kina měli za povinnost před filmem odvysílat stanovisko polské vlády. 2.) Scénář vznikl podle běžně dostupných dokumentů, rozhovorů s uprchlíky, neziskovkami, ale také díky anonymním výpovědím pohraničníků. Příběh je tedy inspirován skutečnými postavami. 3.) Thx za titule „K4rm4d0n“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (04.04.2024)

Agnieszka Holland je kvůli svému nejnovějšímu snímku v rodném Polsku velmi tvrdě odsuzována vládními představiteli i prezidentem, nemůže si ale stěžovat na úspěch u diváků ani u odborné kritiky. Není to jednoduchá podívaná ani z hlediska obsahu, ani z hlediska formy (černobílý obraz, téměř dvě a půl hodiny dlouhá stopáž). Režisérce je vyčítána neobjektivita, na druhou stranu netočila dokument, ale fiktivní drama na motivy skutečných událostí (a natáčení předcházely dlouhé rozhovory nejen s uprchlíky, ale také s pohraničníky a obyvateli pohraničí). Divák si musí udělat názor sám. Já už se do druhé projekce nepohrnu, ale některé scény mám pořád v hlavě. (20.11.2023)