Hráč

Hráč je příjemná satira, jen jsem na ni přišel bohužel v době, kdy mi klasický hollywood začal jít na nervy a já se dal do objevování jiných kinematografií, tedy mě ve výsledku to prostředí a camea více štvaly, než těšily. Ale je to chytrý film. Líbí se mi ta nejistota jak žánrová (chvíli tíhne k thrilleru, chvíli k satiře a parodii, chvíli k neo-noiru, což jsou pro mě asi nejlepší momenty), tak nejistota hlavního hrdiny. Navíc film pozornému divákovi dost napovídá (M., nájezdy na plakáty, které jako by komentují právě proběhnutou scénu, úvodní dlouhý záběr), a když je divák znalý a pozorný, může to být vícevrstvý zážitek. A jinak je to můj první R. Altman. (05.02.2016)

Zajímavý snímek o zákulisí Hollywoodu se spoustou (vtipných) narážek, které však snad ani nejdou všechny pochytit ihned, buď kvůli velké rychlosti dialogů, nebo divákově (mé) neznalosti zmiňovaných filmů (i když co naplat, mě osobně stejně nejvíc rozsekala scéna s Willisem a Roberts). Jenže to není všechno, jde také o chytrou a napínavou kriminálku, která ani zdaleka nekončí tak, jak by publikum mohlo očekávat (no v podstatě ani závěr nemá). Prozatím hodnotím slabšími 4* a film si znovu pustím až po nějakém čase v naději, že chytnu zase o něco více hlášek. (13.04.2013)

Pocta klasickému Hollywoodu. Podobné například Basic Instinct, L.A. Confidential nebo Cinatown s tím rozdílem, že Player kromě kriminálního spletence parafrázuje svým jazykem kolébku fimu počátkem devadesátých let, což byla přesně ta doba začínajících obřích rozpočtů a velké politiky, kterou tak dobře známe z dnešních kin. Altman si hraje s žánry, nebojí se spousty narážek, neortodoxních názorů/postojů a sžíravých situací, které musí hlavní hrdinové konfrontovat. Účast tolika filmových hvězd působí exkluzivně a přidává na exotičnosti. Divák tak kromě bravurního scénáře sleduje každou chvíli různá camea a plakáty starých fláků, na zdech. Jeden z klíčových filmů první poloviny devadesátých let a troufám si říct, čím starší, tím lepší, jelikož po tolika letech se k tomu všemu přidává neopakovatelná premisa čiré nostalgie, což v době vzniku nebylo možné. (01.05.2016)

Jak mám asi hodnotit film, který není určen primárně divákům, ale hollywoodským producentům jako sžíravá kritika? Od ní se odvíjí všechno - nepříjemné a cynické postavy, kterým se vše daří, zatímco ti hodní trpí nebo umřou, děj a konec podřízené této kritice... A že v tom je hromada odkazů a mihne se spousta slavných herců je sice fajn třešnička, ale jenom třešnička. Čtu tady v komentářích srovnávání s Americkou nocí a musím nesouhlasit. Americká noc vznikla z lásky k filmu a lidem kolem něho, Hráč vznikl z neředěné nenávisti k hollywoodským pantátům. (04.05.2023)

Hráč je sice velmi zajímavý svým pohledem do zákulisí Hollywoodu, nicméně bych měl výhrady k dokonalosti jeho scénáře a také ke zpracování. Popravdě řečeno, největším tahákem na tomto snímku je nejspíše rekordní množství hvězd v jednom filmu, z nichž ovšem většina z nich dostane prostor počítaný spíše ve vteřinách, než v minutách. Robert Altman je zkrátka trochu svérázný režisér a žádný z jeho filmů se nedá ani jednoznačně odsoudit, ale ani jednoznačně pochválit. (26.12.2002)