Hráč

OMG. Robert Altman, bouřlivák z Továrny na sny, dokázal, že Oliver Stone není jedinou černou ovcí - Altman před dvaceti lety dokázal tak elegantně vyfuckovat celý Hollywood (obzvláště všechny ty naivní scénáristy), že se o tom mnoha dalším "hráčům" a rádoby buřičům bude zdát ještě dlouho. Atmosféru má Altmanův Hráč ne nepodobnou filmům Davida Lynche, ale funkční a v tradiční zápletkovém schématu nemusí zbytečně masturbovat nad tajemnem. Nemluvě o tom, jak krásně film vypadá - inspirace pro PT Andersona? 85 % (24.12.2012)

Tak kousavě satirický konec jsem ještě u žádného jiného filmu neviděl. Robert Altman se rozhodně nebál "střílet do vlastních řad". A při pohledu na vysoký počet cameo roliček slavných herců se evidentě ani ty největší hollywoodské hvězdy neostýchají zasmát sami sobě. Bruce Willis zachraňující s brokovnicí v ruce Julii Roberts před smrtí z plynové komory? Altman předběhl Soderbergha o celých dvanáct let! (19.07.2008)

Nesmírně vtahující satirický neo-noir a zřejmě to nejupřímnější zrcadlo, jaké kdy Hollywood sám sobě nastavil. Nehorázně úžasná je už úvodní osmiminutovka na jeden záběr, kdy se nám před očima jednak zhmotňuje filmové studio s důrazem na představování nových scénářů před producentem, jednak se začíná pomalu odvíjet příběh kolem výhružných dopisů, jednak se otevřeně naráží na slavné dlouhé záběry v dějinách filmu - jen tím se okamžitě stanovuje tempo a tematický rozsah celého filmu. Je to jako typicky nehollywoodský příběh, bloudící zdánlivě nesouvisejícími uličkami a dávající na odiv vlastní sebeuvědomělost, a zároveň jako klasický love-letter filmovému průmyslu, v jehož pokrytectví se skrývá nevysvětlitelná vášeň. Závěr se dá interpretovat různě a rozhodně má daleko ke standardně uzavřenému rámci - záměry Altmana a Tolkina ovšem naplňuje bezpochyby dokonale a hlavně cinefilům přináší podobné ironické uspokojení, jaké v emocionální formě nabídl Wilderův Sunset Boulevard. 90% (30.11.2020)

Parádní scénář typu Uroboros, kdy si hlavní postava prožívá příběh, který odmítla jako producent na papíře od nějakého spisovatele, aby nakonec skončila přesně tam, kde začala, bohužel dojíždí na o mnoho delší stopáž, než by bylo zdrávo. Nad průměr to nakonec strhává Tim Robbins, který hrál špičkově. 70% (01.08.2017)

Film má v sebe zaujímavé prvky, ktoré si len tak človek nevšimne. Jedná sa o veci súvisiace s kontextnom napr. záber na obraz z filmu M, alebo Hitchcockov obraz na stene, filmový "trhák" s Robberts a Willisom, narážka na film Sunset Boulvard atď. Čiže tieto fragmenty mi prišli zaujímavé a veľmi ma to bavilo pozerať, tak isto aj dlhé zábery bez prestrihu a postupne sa meniacu tvár Tima Robbinsa. Pomaly naberal na grády, avšak ten postup bol na dĺžku filmu veľmi pomaly a preto na vyvrcholenie nezostával už čas, skončilo to veľmi biedne a neuspokojivo. Niečo chcel režisér ukončením filmu o hollywoode povedať, ale ja asi neviem, či som to správne pochopil, niečo s etikou vo svete Hollywoodu, ale mňa to neuspokojilo. Osobne nerozumiem nominácií na oscara za scenár, nakoľko bol pomerne plytký a jednoduchý, bez waw efektu. Niečo, čo film však veľmi dobre zachytil je pochmúrnu dobu Hollywoodu v štýle 50 rokov. Teda, aspoň ja som mal z toho taký film noirovský pocit, Ale to už nieje vec scenáru ale réžie, kamery, strihu atď. (03.12.2019)