Interstate

Jo, ta jízda mi sedla. Bylo celkem příjemné se nechat vézt tím červeným BMW napříč státy, potkávat všechny ty lidičky a zažívat všechny ty neuvěřitelné příhody. Do toho vítr ve vlasech, sexuchtivé krásné stopařky... a jeden řekněme skřítek, který vám splní jedno přání. Musíte ale mít u sebe poslední sfouknutou svíčku z narozeninového dortu ! Oldmana mám rád, tady mi však úplně nesedl. Snad to bylo tím rezatým hárem, nebo tou šílenou fajfkou nevím... I ten zelený kouř působil spíše legračně a jako laciný trik. Tahle z mého pohledu negativa však vyvážila nápaditost scénáře. Pro mne to byla spíše taková oddychová pohádka pro dospělé, která měla navíc šťastný správně americký konec... Chválím také to odporné německé kabrio, protože krásně kontrastovalo mezi tím, co by si asi přál syn a co otec. Za mne jsou to 4 slabší bílé skvrny na kufru. * * * * (06.11.2014)

Úžasný film, na který jsem narazil úplně náhodou, když nebylo ve škole před Vánoci co dělat tak učitel donesl DVD s tímhle super filmem a předem říkám, že jsem neočekával nic moc a o to víc jsem byl překvapen a zároveň udiven, že film u nás není příliš známý a větší reklama by mu jen prospěla. Na režijní židličku si sedl Bob Gale, což je scénarista triologie Návrat do Budoucnosti, a režii zvádl přesvědčivě. V hlavních rolích se objevili perfektní James Marsden a Gary Oldman, ale nejvíce se mi líbil Chris Cooper v roli zásadového muže, který trpí rakovinou. (11.12.2007)

Pri sledovani tohto filmu sa mi neustale vybavovali spomienky na dve knizky - 1) Americki bohovia (od Gaimana) - v tomto romane je perfektne spracovana snaha priradit aj pomerne mlademu narodu nejake myty a bozstva 2) Cesta pokojamilovneho bojovnika (od Dana Millmana) - hravou formou popisane hladanie zmyslu zivota. Interstate 60 ako film vyborne spaja myslienkove roviny spominanych knih do jedneho filmu, ktoreho od dokonalosti v mojom pripade deli iba miestami nezvadnutelny herecky vykon hlavneho predstavitela - Jamesa Mardsena. Ale po vsetkych ostatnych strankach, tak ako si velmi cenim spominane knihy, rovnako je to aj s Interstate 60. Krasny film vo svojej lahkosti. 4,5* (12.10.2004)

Napůl irský Leprechaun a napůl Cheyenne, ryšavý účes a opičí dýmka z hračkářství - to je americký vládce nejen prokletých přání G.Oldman. Úsměvná romantická satira o sebepoznání, upřímnosti k sobě i okolí a umění se správně rozhodnout s nepřesvědčivým Marsdenem na spletité cestě za láskou z billboardu. Možná jsem neměl tu správnou dálniční známku, možná jsem byl špatně naladěn, ale snad i díky zdejší přehnané glorifikaci nebyla má očekávání naplněna a tak musím bohužel konstatovat, i když mi za to možná brzy spadne na ulici plechový kýbl na hlavu, že cesta po Interstate 60 mi přišla jako docela zbytečně projetý benzín. Holt, píšu, co si myslím a myslím to, co píšu.. Mi Nü-Chai, ten šok z nějakého očekávání a jiného uzření - to myslíš to hrozivé tajemství pod poklopcem O.W.Granta? (07.09.2009)

Se scénářem si Bob Gale opravdu vyhrál. Jako ostatně se vším, co dělá. (Všechny ty perfektně skloubené časové paradoxy v BTTF jsou jeho.) Hraje si s divákem jak kočka s myší a vždy vás něčím překvapí. Vyústění snímku (poučení životní) je sice vcelku lehce odhadnutelné, zato bych vypíchnul scénu matka&droga. Ještě nikdy mi při smíchu ve filmu neběhal mráz tak mocně po zádech... (06.12.2004)