Interstate

S odstupem času cca 5-ti let se mi Interstate 60 sice stále jeví jako jeden z nejoriginálnějších snímků počátku nového milénia, ale plné hodnocení mu musím sebrat. Hlavní hrdina hledá sám sebe v ‚pohádkovém‘ světě, kde nic není nemožné, ale nepomáhá si k tomu vlastním rozumem, nýbrž díky věštecké kouli, která na sebe vzala formu biliardové osmičky, a shodou náhod, které mají evidentní předurčenost, tudíž i samotná myšlenka, že by to mohlo dopadnout špatně, nemá prostor. V momentě, kdy se pak začne rozhodovat sám za sebe, už má to nejtěžší za sebou, asi jako kdyby princovy někdo zabil draka a na něm zůstalo už jenom vystoupat po schodech a odnést si z věže princeznu, takže závěr tak trochu vyšumí. Ale Euphoria, město právníků a Chris Cooper jsou i nadále na absolut. Chápu, jak to Bob Gale myslel (viz. nadšení po první projekci), jen už mi to nepřijde tolik chytré a duchaplné, jak se to tváří. Možná taky proto, že jsem ve věku hlavního hrdiny a vidím to trochu jinak. :) (24.10.2009)

Jak tak koukám, jsem se svými třemi hvězdičkami pod průměrným hodnocením...Ale nemůžu jinak - "Interstate 60" je sice zábavná, Gary Oldman skoro lahůdkový, scénář fantastkně rozjivený atd., ale výsledný dojem je někde na půl cesty - mám rád příběhy, kde se meze představivosti nekladou, ale tady mi všechno zavánělo samoúčelností a hrou pro hru. "Interstate 60" mi dokonce nedala prostor pro správné napojení, pro jistou reflexi - vše je tu zcela polopaticky a nejlépe hned několikrát řečeno, vše je nalinkováno a všechny "filosofické" otázky a odpovědi vyznívají strašně banálně. Na druhou stranu, některé scény jsou vážně úžasné - jen si teď nějak ani jednu z nich nevybavím...Heh, to bych měl jít s hodnocením ještě níž. Ale dobrá, nechám to tak být - pamatuju si, že jsem se u "Interstate 60" docela slušně bavil...přesto pachuť zvláštního pseudomyšlenkově-hravého mixu převažuje. Abych nezapomněl, možná je také problém v tom, že já bych se pro Amy Smart netrmácel ani za nejbližší roh... (25.04.2006)

Scénárista a producent trilogie "Návrat do budoucnosti" Bob Gale si pro svůj poslední film napsal opět scénář, ale tentokrát si sedl i do režijního křesla. Vznikl (ke své škodě nenápadný) film, který vás ale o to víc příjemně překvapí. Protože všemi superlativy už tady "hýřili" mí kolegové, mohu jen poradit - pokud chodíte kolem téhle kazety v půjčovně bez povšimnutí, pak děláte chybu :) (17.11.2003)

Se scénářem si Bob Gale opravdu vyhrál. Jako ostatně se vším, co dělá. (Všechny ty perfektně skloubené časové paradoxy v BTTF jsou jeho.) Hraje si s divákem jak kočka s myší a vždy vás něčím překvapí. Vyústění snímku (poučení životní) je sice vcelku lehce odhadnutelné, zato bych vypíchnul scénu matka&droga. Ještě nikdy mi při smíchu ve filmu neběhal mráz tak mocně po zádech... (06.12.2004)

Snímky pro mladé jdou všechny stejnou cestou. Tahle teenagerská komedie se sice vydává po objížďce, ale stejně v ní zůstavá většina výmolů a nerovností, které drncají i na tahu hlavním. Interstate 60 se vyvarovala sice nejběžnějšího rigolu, naštěstí je totiž docela chytrá, ale dál už to s ní jede z kopce - podobenství o současné Americe plné klišé (červené BMW, město právníků, stopařka nymfomanka, droga Euphorie...), scénář průhledný a očekávaný, hlavní hrdinové a hrdinky jakoby vypadli z nějakého módního časopisu, romantická zápletka na úrovni teenage-pohádky... Jediným skutečným kladem téhle až příliš primitivně alegorické road-movie zůstává tak Gary Oldman a místy docela humorná složka. Interstate 60 je až příliš determinována svým cílovým divákem, širší cílový záběr by jí hodně pomohl, každému však, co jeho jest... (Kdybych měl ale osobně volit zdařilou teenagerskou komediální romanci, sáhl bych raději po 50x a stále poprvé...) (22.08.2008)