Sucho

Je mi zatěžko kritizovat film s tak bohulibým poselstvím. Ale nějak to nefungovalo, jak by mělo. Střídaly se ve mě pocity dojetí s pocitem citového vydírání. A co mě nejvíc bilo do očí a do uší, byly prakticky všechny postavy ve věku pod dvacet let. Pšeničkovi se ještě jakž takž dalo věřit. Také vyfasoval nejméně stupidního textu. Ale u zbytku... Vypadá to, jako by jim režisér nechal volnou ruku a nechal je repliky říkat svými slovy. A výsledek je hrozný. Ezoterický pár, vychovávající své ratolesti s nehynoucí láskou v souznění s přírodou, má doma smrady, za které by se nemusel stydět ani Martin Hofmann v seriálu Most! I kdyby nic jiného, tohle výsledný dojem z jinak solidního filmu se zajímavým námětem a kvalitními herci hrozně sráží. (22.02.2024)

Veliké zklamání a nenaplněná očekávání. Film, který má ambice oslovit evropské festivalové poroty, ale ne českého platícího diváka. Film, který brilantně shrnuje upoutávka a který v plné stopáži nic nosného navíc nenabízí. Je to doslova film deptající diváka svou vyprázdněností. Neúměrně rozvleklý, mělký a vlastně bezprizorní. Postavy jsou napsány suše, bez emocí, s deklamujícími dialogy; možná to byl i záměr, ale ztrácí se tím poslední zbytky autenticity. I tak jsou za mne herecké výkony nejlepším aspektem filmu a zachraňují celkové skóre, a to spolu se zvukem. Ale pořád je to hodně málo. 29 % (28.02.2024)

Tento film není pro masy ani pro hlas lidu. V příběhu dvou naprosto rozdílných venkovských rodin je každá postava zcela mimo a svým způsobem zaslepený cvok. Takže to na sebe naráží každou vteřinu a všude. Sláma k těmto zaslepencům a buránkům přihodil ještě mladé evropské zachránce klimatu a bez jakéhokoliv soucitu nechal na divákovi, ať si s tím v hlavě pohraje. Výborní herci, záměrně většina neznámých. Kamera skvělá. A hlavní a nečekaná věc: Celý film byl neuvěřitelně silná a stupňující se DEPKA. Sláma vytvořil velmi silný film, bez snahy zalíbit se. (01.03.2024)

Sucho je Modelář téhle sezóny. Film jako od mimozemšťana, který se pokouší pochopit lidstvo. Ale vlastně to respektuju. Má to v sobě zranitelnost a upřímnost. Snahu člověka pochopit věci, kterým nerozumí. Některé se týkají lidské smrtelnosti, některé společenské odpovědnosti a některé toho, kam postavit kameru, aby to dávalo smysl. Nejhorší druh filmu je ten kompetentně bezpečný. A tuhle nekompetentní nebezpečnost je třeba cenit. Sucho je typ filmu, nad kterým sedíte dvě hodiny v hospodě a propadáte se králičí norou ve snaze pochopit, co se Slámovi honilo hlavou. (17.02.2024)

Slámův návrat na vrchol se úplně nekoná, přesto je jeho první film této dekády mnohem sympatičtější podívanou, než tomu bylo u jeho filmů za uplynou dekádu. Filmy málokterého lokálního tvůrce vypadají tak dobře, jak se tomu dá říct u Bohdana Slámy, potěší také zajímavé prostředí, které netěží pouze z moravské variace na italské Toskánsko a navzdory očekáváním nesází pouze na prvoplánovou moravskou variaci na Romea a Julii. Sláma nenatočil další Štěstí nebo Venkovského učitele, přeci jen ovšem ve formě Sucha dokazuje, že jde pořád o tvůrce, který by mohl v budoucích letech nadále minimálně příjemně překvapovat.... (14.02.2024)