Zásah šťastím

Je to skvělé, když dva veteráni (Allen a Storaro) natočí film, který sice motivicky vychází ze starších mistrových děl (Zločiny a poklesky, Tajemná vražda na Manhattanu, Match Point- Hra osudu), ale zase v něm zkoušejí formálně experimentovat (pohyblivá kamera, dlouhé záběry). Užil jsem si to báječně a znovu musím zopakovat: na co budu chodit do kina, až to tihle moji oblíbení tvůrci 80+ zabalí? Na Nolana? Ale, prosím vás... (08.01.2024)

Tak nám 88 ročný Woody Allen predviedol úžasný šprint. Film má šialené tempo - a to sa zo začiatku tvári ako nudná konverzačka. Všetky zvraty a dejové zmeny sa dejú v podstate okamžite. Hlavná postava je veľmi rýchlo neverná a jej manžel veľmi rýchlo na neveru príde. A hoci film hovorí o zložitých životných situáciách, dokonca aj o zločinnom konaní, stále si drží istú grotesknosť a je nad vecou. Je to najlepšie využitých 90 minút vo filme, čo som za ostatný čas videl. Záver je v štýle "kto druhému jamu kope, sám do nej spadne" - mohli by to premietať ako šablónu deťom na prvom stupni základnej školy... Ale to neuberá snímke na kvalite, len podčiarkuje jej grotesknosť. (11.01.2024)

Je to v Paříži, ale ani zdaleka to není Půlnoc v Paříži... Což vlastně ani tolik nevadí (pokud se postupně naladíte na trochu absurdní vlnu celého filmu - proč je to v thrillerovém žánru tedy netuším), protože to má pár vtipných momentů, nakonec úsměvnou "osudovou" pointu, vždycky parádní francouzštinu a v hlavní roli excelující a okouzlující Lou de Laâge... Jsou to slušné tři oriony, rozhodně jsem v rámci letošního Festivalu francouzského filmu viděl i lepší kousky, ale tohle je velmi příjemná jednohubka, na kterou stojí za to do kina pro příjemný filmový zážitek zajít... (25.11.2023)

Je to jednoduchý. Ze života - myslím ten "zásah lásky" - ne to, jak si žije manželský pár v blahobytu. Nevidím na filmu nic extra, jen chápu, že je to spojené s Woodym, který už tedy asi odchází do "důchodu"...Narovinu ten film za mě skončil vlastně dobře - zajímalo mě, jak si pak žila ta manželka...Asi dobře :D (27.05.2024)

Sice to vypadalo že se Woody rozloučil Festivalem pana Rifkina, ale on ne a přinesl fanouškům dalších ze svých konverzaček a stejně jako v případě Španělska a Anglie mu i Francie zkrátka sluší. Příběh není nijak extra zamotaný a plyne si relativně v poklidu a ač nejde ani zdaleka o nejlepšího Allena, ani o žádnou žánrovou revoluci, stejně mi tímhle malým filmem udělal celkem radost. A jestli je opravdu poslední, tak je to mnohem lepší uzavření kariéry než jeho předchozí kus…70% (18.05.2024)