Šiesty deň

"TAK ZůSTANE UŽ NĚKDO KONEČNĚ MRTVÝ?" Filmy o klonování netáhnou. Jednak nikdy nepřesáhnou průměr (JAKO VEJCE VEJCI, OSTROV) a pak, klonování nikoho nesere. Arnoldovi nutno přiznat, že ho využil jako originelní způsob, jak osvěžit dvojčatovské filmy akčních hvězd (DRAČÍ DVOJČATA, DVOJITÝ ZÁSAH), což od něj vlastním duplikováním posedlý (DVOJITÝ ZÁSAH, MAXIMÁLNÍ RIZIKO) narcista van Damme bleskurychle okopčil včetně Rookera (REPLIKANT). ŠESTÝ DEN jede podle impotentně zrežírovaného primitivního scénáře a nabízí pestrý cast v čele s vykastrovaně se usmívajícím Arnoldem, mdlé záporáky i akční scény a nezanedbatelné množství vydařených futuristických nápadů a vtípků (zákaz kouření, Microsoft...). (09.01.2003)

No přiznám se, že první třetina filmu mě moc nebavila. Neustále jsem od toho odcházel, zastavoval to....Střed, ale začíná být akčnější a poznáváte, že film se snaží o jakous , takous zamotanost. Ne že by se to nijak extra dařilo a konec může šokovat, tak 10 procent diváků, ale není to rozhodně hloupé. Navíc akce nabírá na obrátkách graduje ji situace okolo Adamů. Nakonec je z toho fajn podívaná s Arniem. Vytknu určitě absenci neporazitelného a ďábelsky zlého padoucha. Navíc a klidně mě kamenujte Atnie v tomto druhu filmu mi nějak nesedí. Nebyl zlej ale... 65 procent za nakonec slušný pokoukání. (26.08.2014)

V porovnání např. s takovým Sylvesterem Stallonem je Arnold Pan herec, přesto i on ve většině filmů, kde hraje, na mě působí nechtěně směšným, někdy (vlastně docela často) až trapným dojmem. 6.den je jeden z oněch filmů, kde se mu to opět povedlo. Arnoldova mimika je přece jen výraznější, než Sylvesterova, ale přesto mi to připadá, že má oproti běžným smrtelníkům ve tváři méně svalů (na "úkor" zbytku těla), než by mít měl, jelikož každý pokus o úsměv vyznívá ohromně křečovitě, asi jako když se pokouší o úsměv nějaký lidoop (ačkoliv ten se přece jen směje věrohodněji). Dále mě fascinuje to, že snad v každém filmu Arnold pronáší geniální, nezřídka i moralistické projevy (nebo alespoň věty), které v jeho provedení vyznívají stejně nepravděpodobně, jako když si ve výtahu, kde kromě vás je jen jeden člověk prdnete a pak se tváříte, že jste to nebyl vy. Podobně jako onen nepřiznaný pšouk mi "smrdí" všechny ty pokusy o výchovu diváka ve filmech, které jsou popcornovější než samotný popcorn, a to tenhle určitě je. Přinucení k zamyšlení nad správností či nesprávností klonování je sice pozitivní, ale tady je spíše nechtěně zparodováno, i díky podprůměrně zpracovanému scénáři. Co k filmu dodat jinak? Snad jen to, že věřím tomu, že Arnold skončil s natáčením filmů definitivně, stejně jako kdysi Ronald Reagan, jenž (při vší úctě k němu) byl asi stejně dobrým hercem, jako pan guvernér. Howgh. (21.11.2004)

Ne není to zdaleka tak hrozný, jak jsem podle hodně nepříznivých reakcí čekala, naopak jsem chvílema uvažovala, že bych tomu mohla hodit ty 4*. Nápad o klonování je hezkej, ze začátku taky celkem zajímavě vymyšlenej, prostředí celkem uvěřitelně vykreslený, i takovej ten hlavní nečekanej zvrat, kterej podobný filmy mít prostě musí, mi přišel naprosto v pohodě (možná taky kvůli unavenosti mýho mozku v jednu hodinu ráno), no a od Arnolda snad nikdo žádnej přelomovej výkon nečeká. Očekávala jsem pohodovej zapomenutelnej thriller o klonování lidí, kterej mě bude bavit, i kdybych ho měla okamžitě na to zapomenout, a tenhle typ thrilleru jsem i zpočátku dostala. Pak se ale děj stal parodií na samotnej film a radost mě hned přešla. A k tomu ještě to moralizování Arnolda v závěru... Musím vám říct, pane guvernére, že jako politik jste skutečně skvělej a s vašimi novo-republikánskými názory vesměs souhlasím, takže vás jako politika ráda uvidím i nadále. Jako herec byste ale měl radši skončit v těch 80. a 90. letech, kdy byly vašemu typu... ehm, herectví filmy speciálně přizpůsobované. (13.05.2007)

Zase jednou u maminky, "v jejíž říši televize nezhasíná". Takže jakási novější arnoldovka. Byly ty někdejší, na které jsme čuměli ve čtrnácti, taky takové sračky? Možná jsem na to jenom už moc starý. V televizi svítilo kolečko s číslovkou 12, což chápu jako horní hranici cílové věkové skupiny. Nebo je problém v tom, že takové kolovrátkové filmy, akceptovatelné jako retro, ještě někdo točí v roce 2000? Humanita v prášku, civilizační dilema v prášku, nemožné zpracování tématiky, hodný taťka versus "systém" sestávající z jednoho velkopodnikatele tak zlého, že už nikdo zlejší být nemůže, jeho firmy a ochranky. Film není jen "práškový", on je i jako tzv. oddychovka prostě blbej. Přítomné arnoldovské hlášky (napočítal jsem dvě) nelze postavě věřit ani kdby se chtělo, nemilosrdní agenti, co po taťkovi jdou, jsou asi tak tři přeexponované debilně napsané figury, 115 minut probíhá jakýsi zbytečný, hloupě natočený děj a zarputilá tzv. akce. Když si říkám, že horší už to být nemůže, pan zlý dá unést taťkovu ženu a dítě, samozřejmě ze školní besídky. Pochválit lze snad jedině to, že etická problematika budocího klonování, byť idiotsky podaná, je prostřednictvím různých postav zamyšleníhodným způsobem nasvícena z různých stran. A jeden silnější moment, to když umírající a zcela zoufalý pan Zlý 2 říká svému klonu, sebevědomému panu Zlému 3: "Jdi za ním. Oddělej ho." Ale na hvězdičku to není. Jestli tohle je obvyklý standard, pak Matrix je skutečně MIMOŘÁDNĚ dobrý film. TV Jojka, asi 5 cigaret na terase (každou čtvrthodinovou reklamní pauzu jednu, krom první). (22.07.2013)