Utečenci

Utečenci sú zrejme najvážnejším filmom z Veberovej tvorby. Majú najhlbšiu myšlienku a činy hlavných protagonistov môžu mať až strašné následky. Ale neprestávajú si zachovávať to klasické veberovské kúzlo humoru, komických situácií a v dobrom slova zmysle-idiotizmu. Zo začiatku mi to až tak humorné neprišlo, Lucas-Depardieu opúšťa loch a chce začať nový život. Ale náhoda z neho spraví rukojemníka Pignonovy. Zbrklému, pomaly premýšlajúcemu, ale dobrosrdečnému chlapíkovy. A práve tu začína dej ako na hojdačka. Pár skvelých pasáži a potom BUM, jedna slabšia. A takto turbulentne to pokračuje asi do 70%. Potom sa ale stalo čosi záhadné, zrazu som si obe postavy strašne oblúbil a začal im v úteku fandiť. Lucas sa zmení od drsňáka k pohoďákovy a takýto charakter mi oveľa viac sedí popri bláznovsti Pignona. Koniec som si už naprosto užíval a vychutnával záverečnú scénu spolu s prekrásnou scenériou. (20.11.2013)

Potrhlý Pierre Richard a dobrácký kasovní lupič Gérard Depardieu jsou hlavními protagonisty této bláznivé, ale i dojemné komedie o jednom zpackaném přepadení banky, jedné nemluvící holčicce a přátelství, které se zrodilo z jedné nesourodé dvojice mužů. Richard je potrhlík jak se patří, ale svou postavu dokázal obohatit o uvěřitelný lidský rozměr a Gérard Depardieu je pak k němu důstojným partnerem, který ho vždycky vytáhne z bryndy. Komedie je to zdařilá, ale k absolutnímu vrcholu ji přece jenom něco chybí. 80% (06.04.2009)

Jeden z najoriginálnejších scénaristov Francis Veber, duchovný otec Françoisa Pignona (dedič tuláka Charlieho), si hravo poradil aj na režisérskom poste a nezaostal za Yvesom Robertom, režisérom série o blondínovi. Obzvlášť mu vyšla trilógia Kopyto, Otec a otec a Utečenci, v ktorej spojil Pierra Richarda a Gérarda Depardieu, dvoch famóznych hercov. Ten prvý hrá celým telom, je z rodu Funésa, len na rozdiel od funesovských hrdinov je tak trochu hračkou v rukách nemilosrdného osudu, teda Vebera. Funes dej určuje, Richard na dej reaguje, ale pozor! nie je to žiadny blbec, ako napríklad inšpektor Clouseau. Francois Pignon je v podstate génius. Depardieu hrá očami, je z rodu Gabina. A spolu to medzi nimi iskrí a horí. Jeden z najoriginálnejších scénaristov tak vytvoril jedno z najoriginálnejších hereckých spojení. Ak k tomu prirátame hudbu Vladimira Cosmu, vyjde z toho naozaj fantastická trilógia. To, že je neopakovateľná, sa ukázalo, keď Veber spojil Depardieua so Jeanom Renom vo filme Drž hubu. Tam hral skôr toho Pignona, aj keď sa tá postava volala ináč. Reno je skvelý, ale dvojica D plus R bola jedinečná. Ešte slabšie to vypálilo s tou Osinou. Ak by ste sa ma opýtali, ktorý film trilógie mám najradšej, bolo by to, ako keby ste sa matky opýtali, ktoré zo svojich troch detí má najradšej. Alebo lepšie - ako keby ste sa syna opýtali, ktorého zo svojich troch otcov má najradšej. (26.07.2020)

Třetí v řadě z trojice snímků ve spolupráci Veber, Richard, Depardieu. A je to další výtvor který nestárne a stále i po tolika letech dokáže pobavit. Oba představitelé tu ztvárnili to, co jim jde nejlépe. Depardieu tvrďáka, který nemá k ráně daleko, a Richard ztřeštěnce a smolaře. Oba se tentokrát starají o malou roztomilou Jeanne, která je 'Richardova' dcera a chtějí pro ní to nejlepší. Zápletka je originální, dobrodružná i zábavná. Povedená klasika, která si zaslouží své místo. (10.02.2014)

Asi môj najobľúbenejší Richardov film. Tých dôvodov je viac. Hrá tu síce zase kolosálneho blba, ale nie je zároveň aj zvodca žien. Má super parťáka, s Gerardom im to sekne a obaja sú tu veľmi sympatickí, čo sa nedá o ich úlohách tvrdiť vždy. No a tento film má srdce a je úprimne sentimentálny. V neposlednom rade tu je prítomná nevtieravá kritika spoločnosti a akýsi veľmi odvážny pohľad na nový typ rodiny. Nezabudnem na hlášku, kde Depardieu nepriamo porovnáva kriminál s manželstvom. (10.01.2015)