Palindromy

tento film mě absolutně nesedí jako film, sice do odpadu to má dost daleko, ale děj je naprosto nezajímavý, neustálé střídání hereček je otřesný, jediný co na mě docela zapůsobilo, bylo téma potraty, ale to je jediný, co mě nějak uzemnilo, a to je sakra málo, od tohoto filmu si nic dobrého neslibujete naprostá ztráta času. (15.12.2010)

pán solontz je blázom, úchyl, génius, vizionár, pán filmár a pán scenárista a do určitej miery aj revolucionár. v tomto filme som mal miestami pocit, že to mierne prehnal, ale po prvé TO JE PREDSA SOLONZ, to je jeho zámer, štýl, rukopis, a po druhé, tak krutá téma tak dokonale spracovaná, odrežírovaná a zahraná, to je naozaj na zamyslenie. je pravda, že to nie je páne ražiséra najlepší film, ale je jedinečný. ale ako to už pri tomto autorovi býva, odporúčam len mierne silnejším nervám či žalúdkom (03.12.2005)

Todd Solondz a další z řady jeho úchylnejch filmů. Všechno, co jsem od něho viděl, mě vždycky svym způsobem nějak pobavilo. Tohle prazvláštní dílo mě teda pobavilo taky, ale musim říct, že tady to Solondz s tim střídánim hereček u hlavní postavy jaksi překombinoval. Ta morbidně obézní afroameričanka byla fakt nechutná. No a krátkej štěk Jennifer Jason Leigh v roli 12letý holky mi přišel taky poněkud mimo. Pokud by tu hlavní postavu hrála jedna herečka od začátku do konce, bylo by to podle mě lepší. Jinak samozřejmě ve filmu nemůže chybět Solondzův typicky černej až zvrácenej humor a nejrůznější bizarní postavy a situace. Film je určen hlavně pro lidi, co jsou tak trochu magoři. Já jsem takovej průměrnej magor, takže mě to bavilo taky tak průměrně. Jinak netušim, proč je tady mezi herci uveden Chris Penn. Já ho teda ve filmu neviděl a ani na imdb neni nic o tom, že by ve filmu hrál. (12.11.2017)

Myslím že aj u človeka s lobotómiou by tento film zanechal negatívne emócie. Herecké výkony sa blížia k absolútnej nule. Už po pár minútach som sa musel premáhať, aby sa mi podarilo vydržať ďalšiu minútu. Posledným klincom do rakvy bolo, keď sa Henrieta dostala k mame Sunshine do kresťanského domu. Nápad dať do každej epizódy inú herečku je celkom zaujímavý, ale ako som už napísal, ochotnícke divadlo z Hornej Dolnej by dokázalo lepšie stvárniť postavy. (05.09.2012)

Todd Solondz se tentokrát umělecky ujal populární voluntaristické teze: Lidé se v zásadě nemění. Jeho film, nahlížející postavy jakožto palindromy, události, jež skončí vícero-méněro tam, kde začnou, je ve věku ideologie růstu, seberozvoje a automanagementu osvěžujícím ujištěním, že ne všichni mají hlavy až po ramena narvané v hnědkách. Aby to bylo jakože fakt jasné, nechává Solondz postavu mladičké Avivy hrát celkem 6 různých hereček - a vskutku, jednomu není zatěžko v tom kolotoči tváří identifikovat jedinou bytost. Kam se kadí Buñuel - ten měl ve filmu jen dvě a jeden nevěděl, kde mu hlava stojí. Kromě obvykle sardonického lamentování na poměry se to hodně točí okolo Solondzova oblíbeného motivu pedofilie. Filmařský labužník dosahuje ještě kontroverznějšího vyznění, než jakých docílil ve svém zatím nejúsěšnějším Štěstí. V zásadě se není co divit, že musel točit za vlastní prachy. Na druhou stranu se Solondzovi nedaří se držet dost zpátky na to, aby některé z událostí nepůsobily kalkulovaně [marilyn-mansonovská rodinka Sunshineových], to už ale k jeho filmům tak nějak patří. Jasné teze a neochota točit filosoficky rozostřenější filmy způsobuje, že nesklízejí takové ovace, jako podobně laděné, ale interpretaci otevřenější bijáky spřízněnce Alexandera Paynea. (28.09.2014)