Pád domu Usherů

„TI, KDO SNÍ VE DNE, POZNÁVAJÍ MNOHÉ Z TOHO, CO UNIKÁ SNIVCŮM POUZE NOČNÍM… “ Pokus o hororově epický vyjádření existenční záležitosti, s kusem Havraní filosofie. Asi slušnej pokus o zanechání Poeova filmového (televizního) odkazu. Má to spoustu kladů, ale taky mínusů. Tím největším je – NUDA. Kurva, proč to musí mít vosum dílů!? Přitom ty dramatický rodinný okamžiky tvrdí atmosféru. Ale ty nedramatický jí zase ubírají… Takže ve finále je to takový dost na jedno brďo. Prostě rodina, ve který každýmu jebe. A za všechno může… (to je kurva překvapení!) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je založen na stejnojmenné povídce a dalších dílech Edgara Allana Poea. 2.) Hlavní postavu, Rodericka Ushera měl hrát Frank Langella. Ten musel být v průběhu natáčení přeobsazen, kvůli nevhodnému dotýkání se hereček či vyprávění zážitků a vtipů s rasovým nebo sexuálním podtextem. 3.) Thx za titule „vixo“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (23.10.2023)

Seriál Pád domu Usherů mi znovu dokazuje to, co vím už pár let. A to že Mike je Flanagan neskutečně talentovaný. Režisér a scénárista Mike Flanagan patří mezi nejlepší hororové tvůrce současnosti a mě jako diváka baví všechny jeho projekty. Flanagan jako tvůrce hodně moc přemýšlí a snaží se vytvářet něco více, než jen "další obyčejný strašidelný příběh". Žádné obyčejné lekačky, zbytečná a šokující brutalita, prostě nic, co funguje jen na první dobrou. Flanagan má nakoukáno a taky načteno, zná pravidla žánru a taky s nimi umí pracovat ve svůj prospěch. Chápe, že nemusí spěchat, pokud divákovi předloží zajímavý a napínavý příběh, jenž udrží jeho pozornost. A to se mu v tomhle seriálu povedlo velmi dobře. Osobně jsem si užil tu hru, kterou s námi Flanagan hraje. To jakým způsobem jsou dávkované informace, jak se mění tempo a stylizace epizod, případně jak vše podstatné vychází z Poea a skládá se mu tím obrovská pocta. Je to krásná hra s divákem. Jen na ní divák musí přistoupit, protože když to neudělá, tak by mohl dost narazit a nudit se. Flanagan rád do hry zapojuje černý humor, absurditu a text samotného Poea. Některé dialogy jsou díky tomu úžasné a já si dané scény vracel zpět, abych se na ně mohl znovu podívat. Flanagam je prostě výborný vypravěč a umí své seriály prodat. Hodně moc se mi líbí, že Flanagan se ve svých projektech obklopuje lidmi, se kterými už točil a je s nimi na stejné vlně. Díky tomu herci podávají skvělé výkony a parádně funguje chemie mezi nimi. Bruce Greenwood je zde parádní a podává skvělý výkon a některé jeho scény jsou perfektní. Carla Gugino je neskutečná femme fatale a krade si každou scénu pro sebe. Gugino výborně mění herecké polohy a podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry. Mark Hamill dostal velmi vděčnou roli a jeho herecký projev mi sedl. Willa Fitzgerald a Zach Gilford jsou velmi dobře sehraný a jejich scény jsou dost silné. Trochu jsem měl problém, že některé postavy nedostaly moc prostoru a občas působily jako karikatury. Problém je, že i "děti" z rodu Usherů neměly moc prostoru a proto mě emocionálně moc nemrzelo, co se jim děje. Vím, že to byl účel, ale kdyby se každému věnovalo o trochu více prostoru, tak by to fungovalo lépe. Pád domu Usherů je povedený seriál, který mi sedl a já si ho užil. (20.10.2023)

Ďalšia miniséria s nadmerným množstvom nepríjemne nekonečných a zbytočných dialógov, ktoré sa tiahnu celou sériou. Na každú epizódu pripadá v priemere 3 minúty horou a nekonečný talk fest. Nesympatické postavy moje sklamanie iba umocnili. Jednoducho nebolo komu fandiť, keď tam každému okato jebalo. Flanagan stavil na obrovské množstvo zbytočných scén, ktoré absolútne neposúvajú príbeh, ale slúžia iba ako nezmyselná, samoúčelná výplň. A to je vlastne jediná desivá vec na The Fall of House of Usher. Melodramatické reči bohatých ľudí, bez morálneho ukotvenia v realite.Seriál z pásovej výroby bez akejkoľvek hĺbky, alebo nápadu, určený pre moderné, nenáročné publikum. A ako to publikum pritiahneme? Čím teda vyplníme hluché miesta a zakryjeme kurevské nedostatky v scenári? No sexom predsa :) Ale kto kurva pozerá horory, kvôli tomu, aby videl v skoro každej epizóde teplé radovánky? Ak na to je chuť, existujú iné stránky. Vážne ma to neskutočne iritovalo a to som sám bukva. Nechápte ma zle, pozrieť sa to dalo bez duševnej ujmy a ako podklad do upratovania je to ideálne, ale sklamanie veru skrývať nebudem. Flanagana mám rád, ale tu sa netrafil do mojej nôty, keďže som pri jeho tvorbe zvyknutý na úplne inú kvalitu. (19.10.2023)

Spoilery. „Svet bez bolesti, to znie dobre.“ Čakal som to lepšie, ale nebolo to zlé. Vizuálne je to komorné, ale zároveň podmanivé, niektoré zábery možno lacnejšie, iné ale nedostanete z hlavy (pršanie ľudí). V prvom rade: toto nie je adaptácia Poeovej poviedky Pád domu Usherovcov. Pád domu Usherovcov pojednával o chlapíkovi, ktorý prišiel na návštevu do prastarého rodinného sídla Usherovcov, kde žil čudný chlap a nehnuteľnosť sa postupne prepadávala do močiara. V seriáli by ste toto hľadali márne, takže to (napriek názvu) nie je adaptácia danej poviedky (až na pár detailov). Čo to potom teda je? Esencia mnohých ďalších Poeových poviedok, nájdete tu dokonca (moju obľúbenú) Vraždy v ulici Morgue. Spojivom je práve klan Usherovcov, takže to rafinovane vyzerá ako ucelený príbeh a pritom je to vlastne „poviedkový“ seriál. Inšpirácia poviedkami je ale miestami každopádne značne svojrázna, až „nijaká“. Napr. diel inšpirovaný Vraždami v ulici Morgue s nimi má spoločné len to, že jednu postavu na konci zabije primát a epizóda Jama a kyvadlo má so svojou literárnou predlohou spoločné len kyvadlo, ktoré na konci zabije človeka. Pravdupovediac mi to pripadalo viac American Horror Story, než posledné série American Horror Story. Temné a zvrátené, ale nie za každú cenu, kedy už sa vystavujete riziku, že sa stanete smiešnymi. Mnohé dialógy vo filmoch a seriáloch v dnešnej dobe pripomínajú prácu počítačového programu v zmysle, že to nie je zlé a má to logiku, ale nie je to uhrančivé. Tu som sa nejeden raz pristihol, že si počúvanie dialógov užívam a dokonca nad nimi premýšľam (!). Na strane druhej, Flanagan je pre mňa dlhodobo filmár, ktorému skvele idú postavy a dialógy, ale jeho spôsoby strašenia sú značne zastarané a osobne ma miestami až otravujú. Napr. Greenwood si to labužnícky užíva, ale snáď v každej epizóde nájdete minimálne jednu pasáž, v ktorej normálne rozpráva a zrazu má kvázi desivú vidinu a v lepšom prípade vykríkne od úľaku, v horšom padne zo stoličky. Vravel som si: čo som v roku 1995? Obecne ale herci podávajú silné výkony, do pozornosti dávam napr. copatého Henryho Thomasa, ktorý si to taktiež užíva („Tak ja si teda ten kokaín vezmem, ak môžem.“). Skvelá je (opäť) samozrejme tiež Kyliegh Curran, miláčik z Flanaganovej majstrovskej kingovky Doktor Spánok; tejto slečne patrí budúcnosť, na to si vsadím. Prvá polovica mi pripadala lepšia, v druhej už som tak nejak čakal na koniec. (27.11.2023)

Tak a zase tu máme extrémne preceňovaného Flanagana. CSFD 24.9. (teda ešte pred premiérou) zverejnila "odkuk = ofuck": "...na fanoušky hororových seriálů čeká další napínavý, emocionální i překvapivě vtipný zážitek..., nabízí překvapivě i velkou porci humoru...". Nuž asi som omylom pozeral na niečo iné. Horror - ani náhodou a humor... to si robíte prdel! Z Poea zostal záber na havrana v každom diely a... to je všetko. Netflix dal zrejme Majkovi za každú buznu a lesbu v seriáli melón do vačku, pretože toto je už absurdná štatistická odchýlka v Gaussovej krivke. (15.10.2023)