Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Počas vojny medzi Severom a Juhom vznikla vo federalistickej armáde prvá bojová jednotka zložená z černošských vojakov: 54. dobrovoľnícky peší pluk, ktorému velil plukovník Robert Gould Shaw, syn vplyvného politika. Fakt, že občianska vojna sa koná v ich mene, sa neodráža v postavení černošských vojakov, ktorých berú viac ako sluhov, než ako rovnocenných ľudí. Aj preto mnohí z nich pri prvej príležitosti z vojska dezertujú. Neoficiálnymi vodcami černošských vojakov sú bývalý hrobár, seržant John Rawlins a povrchný bývalý otrok Trip, ktorí sú reprezentantmi mozgu a srdca organizácie. Napriek všetkému pohŕdaniu, vojaci 54. regimentu odkázali svoju odvahu a odhodlanie v urputnom boji pri pevnosti Fort Wagner, keď bojovali s asi tisíckou južanských obrancov pevnosti. A práve táto bitka zmenila mnohé... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (185)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Tradiční Zwick velmi silný v obrazech s vynikající volbou herců. Matthew Broderick už dneska není příliš známý, ale v době natáčení byl stále velký talent a vedle něj trojice černochů Washington-Freeman-braugher. Asi nemusím k této trojici cokoliv dodávat. Působivé drama "prvního" černošského pluku za Občanské války má nejen kvalitní akční scény vytvořené v dobovém prostředí se všemi zbraněmi a detaily, ale také vypracovanou atmosféru boje Severu proti Jihu i samotného vnímání černochu a otroctví. Film také pracuje s tématy otroctví rodinného, kdy hlavní postava plní sny a touhy svých rodičů možná více než své vlastní. Pokud chcete ochutnat Občanskou válku se všemi jejími plusy i mínusy, Glory je tím pravým filmem napříč časem do minulosti plné bajonetů a modrých uniforem... už jen to finále stojí za to. ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejlepších filmů o občanské válce? Spíš jeden z nejlepších (proti)válečných filmů vůbec. Strhující bitevní scény ukazují válku v celé její hrůzné nesmyslnosti, scénář pak krásně předvádí, jak může být boj s nepřítelem stejně obtížný jako boj s vlastními předsudky. Perfektní herci (když máte v takovém filmu Morgana Freemana a Denzela Washingtona, nemůže to snad ani být jinak) a krásná Hornerova hudba dělají z Glory přímo nezapomenutelný zážitek. Snažím si ale nepředstavovat, jak by to vypadalo, kdyby film vznikl dnes a kolik lidí by na něj nadávalo jako na obyčejnou agitku. Raději si budu říkat, že jsme se už vážně posunuli o kus dál. ()

Reklama

Cervenak 

všetky recenzie používateľa

Tento film by sa ľahko dal opľuť a nazvať zbierkou vojnových klišé tryskajúcich pátosom. LENŽE... Režíroval ho Edward Zwick, ktorý už toľkokrát dokázal, že pátos a veľké myšlienky vie podať decentným spôsobom, neurážajúcim vkus. A keď mu v tom hrajú Freeman a skutočne excelentný Washington (vďaka nim má farebná časť obsadenia výraznú prevahu - bielu časť totiž zastupujú Broderick a Elwes), niet čo riešiť. Film občas, hlavne vo výcvikových pasážach, pôsobí trochu televíznym dojmom, lenže potom príde skutočné veľkofilmové mäso. A v bojových scénach Zwick ako zvyčajne exceluje. V konečnom dôsledku jeden z najlepších filmov o americkej občianskej vojne. ()

Riddick77 

všetky recenzie používateľa

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Film o plukovníkovi Robertu Gouldovi Shawovi a jeho černošském 54. pluku z Massachusetts se mi moc líbil. Uvědomil jsem si, že se historie bohužel stále opakuje. Zde černoši toužili po tom aby mohli bojovat za svá práva po boku bílých proti armádě Jihu, za druhé světové války letka z Tuskegee usilovala o to aby mohla létat navzdory rasistickým přesdstavám části armádního velení, že černoši jsou v podstatě opice a nejsou schopni pilotáže. Jak jim kluci, kteří naštěstí dostali příležitost ukázat co umí vytřeli zraky zná každý fanda do letadel. Rudé ocasy, to je pojem. Neskuteční borci tihle hoši. Ona totiž někdy obrovská vůle se prosadit, ukázat, že na to mám, píle a trpělivost přináší až neskutečné ovoce. A podobně tomu bylo i s tímto plukem. Bohužel byl vyslán na skoro až sebevražednou misi a výsledek jeho nasazení zaúčinkoval více politicky než vojensky. Broderick se dobře hodil do role z prvu vyjukaného kapitána a docela by podobný i svéhu historickému protějšku. Je opravdu paradoxem doby kam se dnes protirasistická otázka v Americe dostala. Řada bělochů se stěhuje do jižních států, protože je tam bezpečněji. Největším paradoxem je fakt, že herci Washington a Freeman dnes BLM vysvětlují, že v Americe žádný rasismus není, stejně tak potřeba poklekávat. Paradoxně si oba zahráli v tomto filmu. Vždy jsem byl názorově na straně Unie. Ale to co se teď děje nejen v USA začíná být šílené... Pár lidí se tu zmiňuje, že ve filmu je hodně patriotismu. Ani bych neřekl. Glory je povedeným filmem ze začátku devadesátek, skvělé a svobodné éry kinematografie. Dávám za 4 páry bot! * * * * ()

Galéria (49)

Zaujímavosti (14)

  • Natáčanie sa začalo 9. 2.1989 a skončilo 20.4.1989. Filmári pracovali na viacerých miestach v americkom štáte Massachusetts a Georgia. (MikaelSVK)
  • Podle nekolika historických zdrojů byl plukovník Shaw střelen přímo do srdce a padl spíše uvnitř pevnosti Wagner než před ní. Jeho muži šli za ním a všichni do jednoho padli. (Kulmon)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Mark Margolis

Zemřel herec Mark Margolis

04.08.2023

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (viac)

Reklama

Reklama