Réžia:
André CayatteKamera:
Andréas WindingHudba:
Serge GainsbourgHrajú:
Jane Birkin, Elsa Martinelli, Serge Gainsbourg, Pascale Audret, Arlene Dahl, Sacha Pitoëff, Marc Michel, Mike Marshall, Gilberte Géniat, Renaud Verley (viac)Obsahy(1)
Olivier (Renaud Verley) je mladý muž, který se účastnil květnových událostí roku 1968 a který je po obnovení pořádku hluboce zklamán. Jeho matka Martine (Elsa Martinelli) je modelka, která tají svůj věk (a také existenci svého syna), aby si udržela práci. Svedená a poté opuštěná, nikdy nedostala od otce svého syna penzi, kterou jí dlužil. Olivier se rozhodne, že se o ni přihlásí u svého otce, který v Nepálu pořádá lovy pro milionáře... Ale jakmile se tam ocitne, místo aby pracoval zdarma pro domorodce, jak slíbil, raději uteče za jiným cílem své cesty. Díky kontaktu s hippies objevuje drogy a volnou lásku ve vztahu s Jane (Jane Birkin), otrlou narkomankou. Udělá všechno pro to, aby ji zachránil – třeba i za cenu vlastního života... (mac000)
(viac)Videá (1)
Recenzie (2)
Les Chemins de Katmandou je rozhodne film svojej doby a je to tiež film, ktorý si na seba berie až príliš toho, čo chce povedať. Cayette sa chce kriticky postaviť k dobe, ktorú žije, aj si trochu zamoralizovať, aj natočiť tragickú love story, aj budovať napätie prostredníctvom vedľajšej krimi zápletky. Les Chemins de Katmandou obsahuje všetky náležitosti sixties – študentské protesty, komunitu hippies, opiáty, free love, východnú filozofiu, ale aj pop-artové pozlátko. Jednou z rovín príbehu je vytriezvenie z omamného idealizmu – hlavná postava, študent Olivier, postupne upúšťa od svojej revolucionárskej povahy a odchádza do Indie žiadať od otca peniaze, ktoré mu otec dlhuje. V Indií zisťuje, že zahlcovať sa politickými bojmi je zbytočné, pretože prichádza do krajiny, kde neexistujú revolučné heslá, len hlad a potreba jedla a vody. Je zaujímavé ako Cayette portrétuje Indiu – na jednej strane ju vníma cez pohľad hippies, ktorí sem prišli hľadať slobodu a na druhej strane sa na ňu pozerá cez oči obchodníkov s umením a lovcov na safari ako na zlatú baňu pre bohatých turistov. Niektoré zábery z Indie je možné označiť za cinéma vérité. Komunitu hippies Cayette portrétuje ako neviazaných zoslabnutých narkomanov a ukazuje tak odvrátenú stranu sixties, ktoré neboli len o peace and love. Scény, kedy sa na svet pozeráme optikou Oliviera a Jane na tripe sú veľmi silné, rovnako ako scéna s Janiným absťákom. Kriminálna zápletka s čiernym predajom ukradnutých umeleckých diel bola vo filme trochu nadbytočná. Nebyť nej, film by pôsobil ako solídna dráma o hľadaní samého seba – Olivier postupne zisťuje, že cesta nevedie ani cez dekadentný blahobyt a ani cez psychedelické tripy. Riešenie nakoniec nachádza v altruizme. Pri hudbe, ktorej autorom je Serge Gainsbourg, je nutné spomenúť Jean-Claude Vanniera, ktorý má na nej tiež veľký podiel a suverénne patrí k najlepším aranžérom akých kedy Gainsbourg mal, o čom svedčí aj hudobná kvalita albumu Histoire de Melody Nelson. Hudba je takisto sixties – sitár, elektrická gitara, elektrifikované cembalo. Pozoruhodné sú expresívne a disonantné trúbky vo vyššom registri sprevádzajúce scény psychedelických tripov. ()
Rok 1968 v Paříži, student se bouří, vydá se hledat otce do Nepálu, seznámí se s tam dívkou, volný život hipís, drogy, z nouze se vloupá do svatyně. komentář: http://www.kqek.com/dvd_reviews/c/3343_CheminsKatmandou.htm https://blogs.mediapart.fr/cedric-lepine/blog/131015/un-regard-moraliste-sur-les-tentations-de-la-jeunesse-decue-de-l-apres-1968 ()
Reklama