Nevyzpytatelné cesty Boží

Já nevím. Zvraty tady tvůrci sice sypou z rukávu co 10 minut, ale že by mě nějaký uchvátil, to rozhodně ne. Stopáž je přemrštěná, děj je průměrný a celé tohle rozplétání mě vlastně ani až tak nebavilo. Herecky film taky výrazněji neoslní a výsledek je takový "no a co jako?". Ve finále pak vlastně netuším, nad čím bych tady měl výrazněji jásat, proto nechám průměr a jdu prostě dál... (20.12.2022)

Takový Přelet nad Prokletým ostrovem, ale nikoli stíhačkou, ale líným práškovacím letadlem, pátrajícím kolem blázince po Jóžinovi. Nastolená otázka, komu jebe v makovici víc a komu míň, jestli řediteli, nebo soukromé detektivce, není relevantní. Pozorný divák v průběhu filmu zjistí, že nejvíc šplouchá na maják v tomto případě tvůrcům - v dobrém samozřejmě. Ale tentokrát mě Oriol Paulo neuchvátil. Buď moje divácké zážitky v podobě klesající tendence jeho filmů odpovídají realitě, nebo se mistr filmař jen mo(mentálně) zapomněl. Se uvidí v jeho příštím počinu, jakými Nevyzpytatelnými cestami se Oriol vydá. Já se v jeho blázinci bohužel nudil a emočně se mnou nehnulo vůbec nic. Pokud jsem si měl vybudovat vztah ať už k legálně uneseným klientům, nebo pacientům v bílém rouše, nepovedlo se. Rafinované střídání časových rovin, které nepředchází, ale k nimž se kulháme, je super. A takový taneček při "letním vínu Nancy a Leeho" s taneční kreací svůdné Barbárky, jo, to by se dalo - s jednou drobnou změnou pro příště :-) A tentokrát mohu říci, že kdo vejde skrz prosklené dveře na úplném konci filmu, jsem věděl. A zhruba i to, co řekne.... až se trochu divím, že nejhledanějším spojením na YT je: "God's Crooked Lines Ending Explained" (26.01.2024)

Je to asi jasně nejslabší z Oriolovy tvorby, i tak ale pořád těžký nadprůměr. Jak to ten chlap jen dělá? Možná tím, že netočí 345 píčovin za dva roky, má čas na tvorbu zapamatovatelného spektáklu, ke kterému se člověk i po letech rád vrátí , jako já například nedávno ke Contratiempu, nebo Tělu. Což jsou podle mě top 50 filmy všech dob. Celý žážitek tak jako u ostatní tvorby umocní španělština a pečlivě vybraní herci, kde někteří z nich patří mezi Oriolovy oblíbence. Už se těším na další od toho mistra....................moje hodnocení = 7,5 z 10. (04.02.2023)

Tentokrát to vezmu stručně, protože tu je celkem pěkné přirovnání: Takže film je podobný dílům, jako Prokletý ostrov, nebo E.A. Poe: Podivný experiment ovšem bez maniaka Kingsleyho , bez tak temné atmosféry a brutálních "léčebných kůr". Atraktivní prostředí, příběh, výprava a herecké umění stačí na 4*. (17.04.2023)

Oriol ma baví .. som zistila. Vždy ponúkne tisíc možností, nič nie je jednoznačné. V jednej chvíli si myslím, že som ho prekukla, v druhej sa nestačím diviť, čo na mňa vytiahol.  Ani sekundu ma to nenudilo, takže dĺžka filmu mne problém nerobila. Príbeh a spracovanie na jednotku. A ani teraz si to neodpustím .. Bárbara je nádherná žena. (09.01.2023)