Réžia:
Denys ArcandScenár:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
Pierre AviatHrajú:
Rémy Girard, Stéphane Rousseau, Dorothée Berryman, Louise Portal, Dominique Michel, Marie-Josée Croze, Marina Hands, Roy Dupuis, Micheline Lanctôt (viac)Obsahy(1)
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, Denys Arcand, nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film The Decline of the American Empire. V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.
Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (135)
Po delší době opět jeden film se zcela nezáživným příběhem v naprosto skvělém balení. Nemohu si pomoci, ale takto sofistikovaní lidé, kteří jsou zároveň tak morálně zvrhlí já zkrátka nepochopím a nepřekousnu. A když je jich v 99 minutách taková vysoká koncetrace (s hlavním hrdinou v čele), o sympatiích s postavami nemůže být moc řeč. Čeho si naopak cením jsou mistrovské dialogy a s nimi spjaté občasné filozofické otázky (byť nepříliš objevné). Spíše než všeobecná snaha tvůrců působit nepřístupně prostřednictvím bezúčelného vršení slavných jmen z úst hlavních postav v domnění, že výsledek bude vypadat prudce inteligentně mě pak zaujalo zejména vyobrazení napjatého vztahu otce a syna, který postupně dostával grády a vyvrcholil (pro diváka) naprosto famózně. Ale i tak mi je Oscar v tomto případě spíše záhadou... ()
Další drama o usmíření otce a syna na smrtelné posteli, ale Velká ryba to fakt není. Přes hluboké téma je film tak nějak povrchní, plný frází a mnohokrát viděného. Prostě je tu pán, který se bojí smrti, ale přesto umře. Sem tam se objeví nějaká zajímavá myšlenka či hezky natočená scéna (opuštěná lavička u jezera, obnažená lýtka), celkově jde však o nevýrazný, skoro bych až řekl obyčejný film, který asi nebylo těžké napsat ani natočit. ()
Moc ukecaný a intelektuální. Ve skutečnosti takoví lidé snad ani neexistujou, aby kecali o takovejch volovinách (navíc na smrtelné posteli), aspoň já takové neznám. A proto mi to prišlo jako hodně vzdálený realitě. Jednoduše řečeno - nudil jsem se u toho. A propó - kdybych se měl vžít do nějaké postavy, určitě bych si vybral ty podplacený studenty - takhle lehce vydělaný prachy za to, že uvidím svýho učitele chcípat, to je sen... ()
Uměle vykonstruovaný, samoúčelně dramatizovaný, nevtipný a bezradný film s mizivým procentem dobře napsaných postav. Ale minimálně kvůli těm pasážím, kdy na sebe v dialozích postavy kupí jedno slavné jméno za druhým bez jakékoliv pointy, stojí Invaze barbarů za vidění. Takovouhle pseudointelektuální onanii v kině jen tak neuvidíte. ()
Film sa nedokázal sám rozhodnúť, ktorým smerom pôjde. Zahráme to na city a ukážeme nešťastie umierajúceho otca a budeme riešiť jeho nevyrovnaný vzťah so synom? Alebo pôjdeme kvázi zábavnou formou, odľahčíme to? Tvorcovia sa snažia spojiť obe stránky a preto im to v sumáre nevyšlo. Vec s heroínom je zaiste zaujímavým doplnením filmu, ale že by to bolo až tak vtipné? Vzťahová rovina nedotiahnutá a záver celý film zabíja a podrhol aj názov. Išlo skutočne o barbarský čin a vyvolanie falošného súcitu, ktorý sa v dnešnej kultúre smrti v celku nosí. ()
Reklama