Aky

Geniální film. Hraný film, drama. Nikoliv dokument. Jakmile si tohle uvědomíme, nelze už dál o ničem pochybovat, nic vytknout. Koneckonců, i kdyby si Spielberg celý příběh vymyslel a dokonce, i kdyby ho pokroutil neskonale víc, než se mu vyčítá, vždycky zůstane platit, že je to geniální dílo, které vrchovatě naplňuje svůj humanistický protifašistický smysl. A že na tom vydělal? To je přece skvělé, že takovéhle filmy přinášejí autorům úspěch.

O dokonalosti se těžko píše. Scénář, režie, herci, hudba, všechno top.

Jako by Victor Hugo psal Bídníky pro Jean Gabina. Nebo možná spíše podle Jean Gabina. Pro mne je to jeden z absolutních vrcholů a jeden z těch velice řídkých případů, kdy po shlédnutí filmu se již těžko vracím ke knize. Jsem nad ní, ať se bráním jak bráním, zklamáván. Nádherný film, který mne nadchl už před mnoha lety a při každé další repríze mé pocity znovu potvrzuje,.

Razantní a spontání nástup fašismu je s odstupem času mnohdy zdánlivě nepochopitelný. Soumrak bohů jej přes pokřivené sklo karikatury popisuje tak, že lze uvěřit nejen filmu, ale i motivacím většiny vrstev tehdejší společnosti. Naprostá virtuozita tvůrců a dovednost, s níž jsou vycizelovány i ty poslední detaiy, dělá z filmu mimořádný skvost.

Film, ze kterého je blaho na duši. Těžko vypichovat jednotlivé klady, nejpřípadněji dokážu dojem z něj vyjádřit slovy harmonická dokonalost. Můžu jej vidět, a viděl jsem, mnohokrát, a bez ohledu na znalosti point a promělnlivých motivů, nikdy nepřijde ani stín nudy. Vždycky jen pohoda, uskopojení, pocit, že jsem mohl čas stěží utratit lépe.

Snímek Ameriky podaný fantastickou formou. Válečné konflikty, školství, armáda, podnikatelé, sport, všechno čím Amerika žije, vyprávěné s obdivuhodným nadhledem a humorem, který je jak ironický, tak laskavý. Pohádka a pravda současně předváděná prostřednictvím dokonalého Toma Hankse. I skvělý dabing pomáhá tomu, že film lze vidět znovu a znovu.

Emotivně pro mne jeden z nejsilnějších filmových zážitků. Výrazně k tomu samozřejmě přispívá dokonalá muzika, a stejně tak podstatný je skvělý výkon Tima Rotha. Co je však nejpodstatnější, je samotný příběh. Když máš dobrý příběh, máš všechno - platí pro film a nejspíš i pro život.

Mám rád filmy z vězeňského prostředí, které dokáží ukázat, že vězňové nejsou jen banda psychopatů bez pravidel; protože je to pravda. Byť mi zde malinko vadí onen tón nadpřirozena, který do filmu autoři transplantovali, nic to nemění na síle, kterýou film působí, a na tom, jak výrazně humanisticky útočí na diváka.

U takých snímků je namístě vykřiknout: Pozor! To je Film! Jako by všechno ostatní bylo už jen podobné a něco míň. Vyjmenovávat klady nemá smysl - jsou zde všechny. Zápory neexistují.

V jednoduchosti je krása a zde i genialita. Tak prosté, že už to prostší být nemůže, a přitom to stěží může být hlubší. Snažívám se bránit známkování, ale nevím o lepší české komedii.