Anianna

Komedie nebo horor? Dvě hvězdy dánského filmu Nikolaj Lie Kaas a Mads Mikkelsen v rolích Pata a Mata. No, tak to je pro ně výzva! Jejich neumětelství je podtrženo vizáží. Zvláště u Mikkelsena si vizážisté a vlasový stylista dali záležet, aby vytvořili figurku, nad níž nevíte, zda máte plakat nebo se smát. Výkon obou herců je ovšem autentický. Divák jim to magorství věří a přes jejich velmi zvláštní živnost jim vlastně fandí. Líbil se mi i ten motiv dvojčat. Snímek plný vtipu, situačního i verbálního. Jo, líbilo se mi to.

Kresebně výborné. Výtvarnu dokonale nahrává famózní hudba Richarda Wagnera, zvláště ty violoncellové pasáže (Tristan a Isolda).

Cokoli napíšu, bude jen jinými slovy zde už napsané. Tak jen stručně-řemeslně dokonalé. Výjimečná kamera, střih, herecké výkony, výběr hudebních pecek... Atmosférou mi Vlny připomněly politický thriller Všichni prezidentovi muži. Stanislav Majer v životní formě, mohl by z fleku sekundovat Redfordovi a Hoffmanovi. Prolínání s dobovými filmy umocňuje emoční sílu snímku. Jediné, s čím se peru, jsou kostýmy. Katarína Štrbová Bieliková je mladší než já, takže se těžko mohla opírat o své vzpomínky. Ale já vím, jak na celou rodinu mámy šily, pletly, sháněly. Měli jsme Burdu, koukali jsme na zahraniční kanály. Oblečení v takové nevábné šedi, jak vidím ve filmu, neodpovídá oblečení, v němž jsme chodili my a naši rodiče - třicátníci, čtyřicátníci. A to jsme bydleli v podhůří Krušných hor, tak předpokládám, že v Praze nechodili oblečeni hůř. I tak musím hodnotit pěti hvězdičkami.