Morholt

Mladá Američanka přijíždí do Itálie složit řádový slib, ale celkem brzy se ukáže, že v klášteře je něco špatně. Za mě takové obyčejné jeptiškovské blbnutí. Atmosféra díky hudebnímu podkresu sem tam zafunguje, ale napětí aby tu člověk pohledal. Potěší pár gore momentů, ale klidně jich mohlo být víc. prostor by se určitě našel. herecky jakž takž, ačkoliv místo Sydney Sweeney bych si dokázal představit řadu jiných hereček. Pokud ale film něčím vybočuje, tak je to relativně neotřelá zápletka. Ne že bych něco podobného ještě neviděl, ale tady to působilo neotřele. Samotný závěr mě nakrknul. Sice jsem tu četl chválu na prostor pro fantazii, ale pro mě jsou podobně nevyřčené konce autorskou neschopností. Celkově snadno zapomenutelný průměr. 50%

Co si budeme povídat, je to standardní sportovní kýč, ve kterém jsou namíchané všechny ingredience charakteristické pro daný žánr. A když píšu všechny, tak tím myslím opravdu všechny. Nicméně jedno se Amíkům musí nechat. Oni dokáží podat zábavným způsobem jakékoliv sportovní klání a udělat z něj napínák, při kterém hlavním hrdinům mačkáte všechny palce. Veslování mě bytostně nebaví a přepínám ho i ve chvílích, kdy jedou naši o ty nejcennější medaile. Ale tady jsem jen seděl a s vykulenýma očima fandil partě outsiderů, kteří dokázali dojít až na vrchol. A konečně jsem trochu docenil roli toho otrokáře, co na ně ze zádi huláká. Tak příště bych se rád třásl nervozitou třeba u orientačního běhu. 75%

Parta nejbohatších klubů si chce vydělat založením nové elitářské soutěže víc peněz a UEFA, která by tím přišla o zisky, se jim v tom snaží zabránit. A samozřejmě obě strany se zaklínají tím, že to dělají pro fotbal jako takový. Na prvním místě je ale nenažranost. Celkem vyvážený dokument, u kterého se sice může zdát, že se kloní na stranu UEFA, ale je otázka, jhestli to jde vůbec jinak. Mě osobně argumentace představitelů Realu a spol., že jednají ve prospěch sportu, moc nepřesvědčila. Každopádně je celkem zábavné i smutné pozorovat, jak se všichni zaintzeresovaní rvou o zrno a podráží si vzájemně nohy. Jediným světlem ve tmě je skutečnost, že fanoušci nejsou tak úplně bezmocní a pokud se spojí, mají od reality odtržení miliardáři celkem problém. Ovšem je otázka, jestli to vydrží. Celkem by se mi líbil nějaký klasický projekt na dané téma. Pro slušný krimithriller je tu materiálu víc než dost. 85%

Hlavní hrdina si to s padouchy rozdává v baru, na pláži, na lodi i na moři, proběhne tu nějaká ta láska či zúčtování s minulostí. Takže klišé střídá klišé, ale kouká se na to docela dobře. Je to vlastně takové veselé letní mlácení, které nabízí pár slušných rvaček a zajímavé obsazení. Možná bych hodnotil i výš nebýt McGregora. Pokud se rval, tak to bylo OK, ale jakmile se snažil trochu hrát, což vlastně obnášelo jen psychopaticky vyceněný úsměv, lezl mi strašně na nervy. 60%

Přijít v rámci čarodějnického žánru s něčím novým je majstrštyk a tady se to alespoň částečně povedlo, takže palec nahoru je na místě. Sem tam se podařilo vyčarovat celkem solidní temný vizuál, který v některých momentech přecházel až do gotiky a i když těch pasáží nebylo tolik, je to pro měl další plus. A nakonec je tu Freya Allan, které to tady sedlo a jsem celkem zvědav, kam se tahla holka bude posouvat. Mínusem je chybějící napětí, což je znát skoro až bolestně a pak je tu nedotažený scénář. Nástřel s bosorkou ve sklepě je fajn a líbilo se mi i jak se příběh vyvíjel a osvětloval roli hlavní hrdink. Ale pak se tvůrci zasekli, chvíli přešlapovali na místě a nakonec uplácali konec, který sice není velkým průšvihem, ale bezradnost je na něm znát celkem výrazně. Ale i tak je to solidní mainstreamovka, která za vidění určitě stojí. 65%

Původní Anakondu jsem viděl snad před pětadvaceti lety a nijak mě neoslovila, takže mi v paměti utkvělo jen to, že v ní obří had žral lidi. No a tohle je to samé, jen na čínský způsob. Co musím filmu přiznat je to, že plazy se tu nešetří. Je tu megahad, velký had a spousta malých hadů a háďat, takže v tomto ohledu je se na co dívat.Ale i když je té akce dost, začne to po chvíli působit trošku monotónně, protože had, co se zabíjení týče, není žádný lumen. No a pak je tu ječící potrava, která dokáže ze všeho nejvíc lézt na nervy, což je ale u mě dáno i tím, že jsem tomu asijskému hereckému projevu nikdy nepřišel na chuť. Fandy oroginálu by to mohlo oslovit. U mě je to za 35%.

Na mě přeci jen trochu moc dlouhá konverzačka, jejíž kontury jsou víceméně jasné, ale tím zase nechci říct, že by to bylo špatné. Rozhovor hlavních protagonistů měl sice dost slabších momentů, ale stejně tak nebyla nouze o ty silné. Své si odvedlo poněkud klaustrofobické prostředí maringotky a v neposlední řadě i dešťová bouře, která zuřila za okny. A bavili i herci. Na olezlé balíky mají Australané monopol a Jordan Cowan byla jedoduše výborná. Závěr jsem si sice představoval trošku jinak, byť v podobných intencích, ale zase úplně mě nezklamal. Slušný debut. 65%

Holka najde náhrdelník a začne se chovat jako magor. Pak následuje skok do dospělosti, kdy se divák najednou dozví, že děvče bylo adoptované a agentuře se podařilo dohledat jejího bratra, který je ochoten se s ní setkat. No a pak se začíná pomalu odhalovat, co se tenkrát vlastně stalo. Prostředí irského pobřeží je hezké a herecky to jakž takž ušlo, ale tím pozitiva končí. Neseděl mi styl vyprávění, ve kterém se retrospektiva prolíná se současností. Ne že by to bylo nepřehledné. Jednoduše mě to nebavilo. A čekal jsem také trochu víc selkie, což je vodní potvora, kterou si tvůrci vzali za inspiraci. Sice si jí pro svoje potřeby trochu upravili, ale těch pár vteřin, které tu dostala, ukázaly jistý potenciál a o to větší škoda je, že to nerozjela trochu víc. Ale chápu, že finance nejspíš chyběly. Každopádně pokud by se námětu a základní příběhové osy chopil v budoucnu někdo schopnější a s větším rozpočtem, vůbec bych se nezlobil. Materiál to není špatný. Ale za tohle víc jak 30% nevykouzlím.

Propaganda jako řemen, ale od sovětského válečného filmu z roku 1949 se ani nedá nic jiného očekávat. A stejně tak se dá předjímat, že tu bude plno historických faulů, které budou působit směšně a zároveň i hrozivě, když si člověk uvědomí, že podobné filmy brali lidé z tehdejšího východního bloku za bernou minci. Každopádně tohle všechno už tu bylo napsáno a zkritizováno. Já bych se spíš zastavil u herců. Gelovaní coby Stalin moc náročnou roli neměl a nic zvláštního nemusela předvádět ani ústřední milenecká dvojice, ale Hitler, to byla jiná káva. Byť je tu ústřední nácek víc než cokoliv jiného karikován, Savelev se na něm s gustem vyřádil a místy předváděl úchvatné skoro až divadelní kreace. Jestli tu byl někdo za hvězdu, tak je to právě on. No a Werich byl asi ten nejlepší Göring, jakého jsem kdy ve filmu viděl. Jak vizuálně, tak ve výrazu i pohybově. Jinak filmařina je sotva průměrná a to i vzhledem k době. Hodnotím oba díly jako celek. 35%

Ona už rodinná sestava dávala tušit, že tady si nikdo s ničím mozkovnu nenamáhal a postupem času se to jen potvrzovalo. Je to takový slepence motivů odevšad zabalený do tisíckrát obšlehnutého příběhu o imaginárním příteli. Navrch to moc nevyšlo ani herecky. Pochvalu tak zaslouží jen samotný začátek a ušlo ztvárnění imaginárního světa, byť se nejedná o nic světoborného. Další zapomenutelný mainstream a Wadlow tu jen potvrzuje svojí stagnaci. 30%