Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (2 195)

plagát

Osamelý jazdec (2013) 

Nejméně doceněný blockbuster tohoto roku. Sice tempem nevyrovnaný, s občasnou hlušinou ve střední pasáži filmu a občas nuceným humorem, který má na svědomí pitvořící se Depp, ale jinak plný hravosti, sympatického nadhledu, s bezprecedentní výpravou a špičkovou choreografií několika akčních pasáží. A prosím, kašlete na to, že Depp jenom recykluje Jacka Sparrowa. Kvůli tomu přeci nezavrhnu vynikající řemeslo.

plagát

Hlídač (1970) 

Jeden z posledních dozvuků české ´Nové vlny´, už z doby, kdy normalizační režim začínal naplno zatínat drápy a čistky mezi filmovými tvůrci postupně nabíraly svých obludných rozměrů. Místama režijně dost nezvládnuté, někdy až fušerské, ale ten námět a scénář, dokonale mapující úpadek charakteru jednoho zakomplexovaného mladého člověka (v přesném uchopení Jiřího Hrzána), je tak skvělý, že tyhle mušky lze přehlédnout. Pro Ivana Renče to byl celovečerní debut, ale jeho podobenství bylo natolik odvážné a proti srsti tehdejších schvalovatelů, že to byl zároveň z donucení i jeho poslední film na poli hraných celovečerních filmů.

plagát

Newsroom (2012) (seriál) 

Danielsův trefný monolog o Americe v samotném úvodu první části mě nadchnul, ale pak bylo jenom hůř. Sice oceňuji, že se seriál nepodbízí průměrnému divákovi, že Jeff Daniels před kamerou, při prezentaci čerstvých zpráv, je až mrazivě přesný a charismatický, ale skrze tu hráz ZHUSTA PŘEKRÝVANÝCH BANÁLNÍCH DIALOGŮ a přehrávané emoce většiny zúčastněných si seriál nenašel místo v mém srdci.

plagát

Dexter (2006) (seriál) 

První díly lehký nadprůměr, ale postupem času se z toho vyklubala záležitost, na které není problém vypěstovat si závislost. Jiný tak dobrý seriál, s tak promakanou psychologií a přitom virtuozně brnkající na temné stránky lidské duše, v současnosti prostě není.___Hodnocení ZÁVĚREČNÉ SÉRIE: Chtělo by se napsat nejslabší série. Scenáristicky bezradná, křečovitá, s nesmyslnými nahodilými situacemi, s ještě nesmyslnějšími dějovými zvraty a v logice děravá jak švýcarský ementál. Jenže pak přišel závěrečný díl, který ten matný dojem aspoň zčásti spravil, kdy rozhřešení Dexterova a Debřina osudu dostalo fantasticky emocionální náboj a bylo tím nejlogičtějším a jediným správným (i když já, být v kůži tvůrců, bych byl ještě nekompromisnější).____ Je obdivuhodné, jakým uvěřitelným psychologickým vývojem Dexter prošel napříč celým seriálem, který si zachovával (až na některé řídké výjimky) kontinuálně kvalitu, kterou by mnohé konkureční TV série mohly jenom závidět.

plagát

Mars Needs Women (1967) (TV film) 

Plakátové.info: THEY WERE LOOKING FOR CHICKS….TO GO ALL THE WAY!! ___ Film obsahuje jeden jediný zajímavý nápad – to když jeden z marťanů vypráví přítomným návštěvníkům pozemské hvězdárny o Marsu (poté co se přetrhne páska s výkladem), aniž by tušili, s kým mají tu čest. Jinak je to veskrze zcela zbytečný a nudný kousek, navzdory námětu (marťani přicestují na Mars hledat lidské samičky na rozmnožování), který měl potenciál být slibně rozveden, bohužel to bylo nad síly Larryho Buchanana. Sci-fi propriety téměř zcela absentují, dotyční marťani se v nechtěně komickým úborech s tykadélky mihnou jenom na několik málo minut, jinak se po Zemi producírují ve vyžehlených oblecích a samotné „vyhledávání“ je neustálý proud strnulých pohledů na potenciální oběti, nebo pohledů přímo do kamery, které suplují „hypnózu“. První půlhodina je vyplněna přemírou dokumentárních záběrů na pozemskou vojenskou techniku, půjčenou odněkud z televizních archívů a do toho apaticky čumí dva generálové, alias herci, kteří evidentně nevědí, co mají vlastně hrát. Ten film není urážlivě blbý, nebo bohužel ani zábavně fušerský, je jenom tak strašně ospalý a p-o-m-a-l-ý, že i těch milosrdných 80 minut je zahrávání si s divákovou trpělivostí.

plagát

Po zániku Zeme (2013) 

Jaden Smith je vrcholně nesympatický fracek, který má čirou náhodou charismatického tátu, jenž úporným protlačováním svého syna (podílem na produkci, hereckou spoluúčastí) pohřbívá svoji úspěšnou kariéru. A film samotný? Defraudace rozpočtových 130-ti milionů, nicméně to lepší z posledních tří Shayamalanových kousků, že by ale na tuto skutečnost mohl být hrdý, se říci nedá.

plagát

Donovan's Brain (1953) 

Plakátové.info: LIDSKÝ MOZEK, SKRYTÝ V LABORATOŘI, MU ŘÍKAL: ZABIJ! ZABIJ! ZABIJ! RUCE JEJÍHO MANŽELA, KDYSI TAK MILUJÍCI…..A NYNÍ ZABÍJEJÍCI! JEHO MYSL JE POSEDLÁ MOZKEM MRTVÉHO ČLOVĚKA!!! ____ Tak samozřejmě, reklamní výkřiky jako obvykle přeháněly, zas tak dramaticky se to nehrotilo. Ovšem i tak je námět – mozek vyjmutý z mrtvého pacienta, uložený v akváriu, kde postupně roste, světélkuje a ovládá mysl doktora coby hlavního hrdiny – patřičně pulpový. Přesto není se čemu posmívat. Tohle je stoprocentně profesionálně odvedená práce. Přesto, že si tvůrci více jak polovinu stopáže vystačí se dvěma místnostmi, je celkem potěšení to sledovat, a to díky skvěle hrajícím ústřední trojici herců a soustředěné režii. Atmosféra postupně správně houstne do lehce hororového nádechu, lehce možná zklame až samotný závěr, kdy by člověk čekal vyhrocenější gradaci. Hlavní postava – takový „Jekyll a Hyde“ v jednom, by díky praštěnému nápadu („….mozek mě ovládá a já chci dělat neplechy, bububu…“) mohla svádět k nechtěné sebeparodii, ale zkušený herecký matador Lew Ayres to ustál se ctí, jeho proměna je uvěřitelná a reakce na jeho chování v podání ostatních herců adekvátně zahrané. Tady si prostě nemám na co stěžovat.

plagát

Netvor z Yucca Flats (1961) 

Plakátové.info: BOMBA HO ZMĚNILA A ON CHTĚL…..ZABÍJET!!! ___ Co jsem četl pozadí vzniku a pak následně shlédl tento legendární kousek, tak Coleman Francis opravdu z celého srdce toužil natočit divácky vděčný dobrodružný biják, kde atomovou bombou zmutovaný člověk/bestie běhá po kraji a zabíjí, s vládními agenty, pátrajícími po záhadném kufříku, s vycvičenými zabijáky se sniperovkou, se kterou střílí po nebohé oběti z letadla a se dvěma malými kluky, kteří se ztratí v krajině a hrozí jim SMRTELNÉ NEBEZPEČÍ!!! Huh. Touha je chvályhodná, ale výsledek díky totální absenci Francisova filmařského nadání a kumštu až ukázkově nezvládnutý. Výsledkem je jeden velký padesátiminutový CHAOS. Jednotlivé scény na sebe nenavazují, práce s kamerou příšerná, kdy zabírá často přímo do sluníčka, herci vylézají z obrazu, takže není jasné, co vlastně zrovna dělají. Tor Johnson celý film zmateně pobíhá po krajině a zmatení jsou tam vlastně všichni, takže je mnohokrát zřejmé, že ani nevědí, co mají vlastně hrát a tak si Francis vypomáhá vlastním voiceoverem, kterým vysvětluje, co se na plátně zrovna odehrává (!). Přitom ten námět je krásně béčkový, kdyby se ho ujal schopnější tvůrce (vidím krásnou fiktivní verzi od Roberta Rodrigueze, to by bylo žrádlo!), šlo by o prima biják. Odpad nedám jenom ze soucitu, z mé vrozené sympatie k outsiderům, kteří tak moc a moc chtěli, ale prostě jim nebylo souzeno. Jako Colemanu Francisovi.

plagát

To je koniec! (2013) 

Chytřejší, než si většina diváků dokáže připustit. Rogenův humor jde kolikrát za hranu, ale kdo by se zlobil, když je činěno tak sebeshazovačným a ironizujícím způsobem. Studiová kápa asi musel trefit šlak, když to viděli ve zkušební projekci, o to víc přeju Rogenovi a jeho partičce ten komerční úspěch, který za mořem zaznamenal. Zaslouženě – za asi nejupřímější áčkový biják, který vypadl z „továrny na sny“ za poslední léta.

plagát

Mesa of Lost Women (1953) odpad!

Plakátové.info: VŠECHNY BYLY TAKOVÉ, PO JAKÝCH MUŽ JENOM TOUŽÍ! KRÁSNÉ, STVOŘENÉ K POLIBKůM A MILOVÁNÍ! ALE SMRTONOSNĚJŠÍ, NEŽ PAVOUČÍ ČERNÁ VDOVA!!! ____ O takovýchto filmech se lépe čte a sleduje jejich pozadí vzniku, než se pak na ně kouká. Ed Wood Jr. nebyl největší patlal své doby, pouze nabyl v pozdější době statut toho nejznámějšího. Režisér tohoto kousku by si s ním v ničem nezadal. Původně to měl být horor se zabijáckým pavoukem jménem „Tarantula“ (totožného jména jako klasika Jacka Arnolda), ale výsledek byl tak strašlivý, že byl přijat druhý režisér – Ron Ormond – který mnohé vystříhal a naopak přidal liliputány, divoké tanečnice a šíleného vědce. Je s podivem, jaký příšerný produkt vzniknul, přestože zbytek štábu rozhodně nebyl k zahození – kameramanem byl držitel Oscara za Munrauovu klasiku „Sunrise“, naprosto příšerný soundtrack – kolovrátkový kytarový motiv, který vám po pěti minutách vypálí díru do mozku – měl na svědomí autor chytlavé muziky k tehdy oblíbenému TV seriálu „The Flintstones“, jeden z herců byl pozdějším scenáristou Eastwoodovy série „Dirty Harry“ atd. Film absolutně postrádá logiku, jednotlivé scény na sebe nenavazují, plyšový obří pavouk na drátkách, coby hlavní lákadlo na plakátech, se tu mihne jenom na pár sekund a poslední půlhodina je absolutně k nevydržení, kdy se herci jen tak potácejí po studiovém lese v absolutní tmě, takže nic není vidět a do toho se objeví asi tak desetkrát krátky prostřih na obličej jednoho ze „zlých“ liliputánů. Odpady moc neplýtvám, ale tady jsem nemohl odolat.