Lima

Jenom rozbředlá, nastavovaná kaše. Přitom to téma - osamocený dravec mezi hromadou lidských pochutin - je tak divácky vděčné, že z toho lze těžit i na několik pokračování. Ovšem pokud se toho chopí schopný režisér. Což režisér tohoto snímku rozhodně není. Režijně totálně nenápadité, z momentu, kdy parta mladých lidí k sobě sváže lodě, aby tak lépe čelila nebezpečí, šlo vymáčknout mnohem více. I tak charismatická postava, jako byl Robert Shaw v jedničce, tu velmi chyběla. Roy Scheider to sám nezachránil.

Gerard Depardieu ve své nejlepší formě, jako vyžilý revolucionář je prostě fantastický . Jestli nemáte rádi politická dramata, kde se hodně konverzuje, asi DANTON nebude nic pro vás. Ti ostatní ocení zajímavý pohled do zákulisí významné etapy francouzské historie, kdy revoluce začala požírat své děti a hlavní představitelé revolučního hnutí šli postupně pod gilotinu zásluhou politických intrik. Velmi poučná podívaná, při které si člověk uvědomí, že se lidé se nemění a politikaření a nečisté intriky jsou nesmrtelné.

Když se vysloví jméno Menšík, tak se mi nevybaví komik, či estrádní bavič, ale úžasný charakterní herec, který se podobných rolí, jako byl mnich Bernard V Markétě Lazarový, nebo právě postava alkoholika v Tažních ptácích, bohužel příliš nedočkal. Nikdo by postavu člověka, propadajícímu alkoholu, nezahrál lépe. A Mistr Brodský za ním rozhodně nezaostává. Špička televizní tvorby.

Za mlhou tak hustou, že by se dala krájet, žije zelená postavičká tak hustá, že kdyby dal něco jinýho než pět*, tak bych si zasloužil nafackovat. Je to totiž malý neposeda, zvědavý jako opička, můj dětský idol a dodnes jsem z toho nevyrostl :o)

Jako zakladatel našeho klubu VOMIT SCREEN, který ujíždí na těch největších sračkách z oblasti šoubyznysu, jsem nucen jásat. TULI, TULI, TULI. Dokonalá masochistická pastva. Vy moji malí barevní pitomci, já bych vám dal i za pět :o), ale CSFD je seriózní klub, víme? Takže sorry.

Východoněmecká socialistická show, která se stala synonymem špatného vkusu. Ale když se podívám na nabídku TV NOVA, je zřejmé, že se toho po letech příliš nezměnilo. Například takové GO-GO ŠOU, nebo podobné blitky - ty jakoby EKB z oka vypadly. Ale kdo se na to proboha dívá? Já nikoho takovýho ve svém okolí neznám.

Roztomilé kulisy, roztomilé interiéry, bezchybné postavy v čele se správně vyžraným Trautenberkem, který se společně s Homerem Simpsonem stal mým idolem :o). A třešničkou na dortu je sojka práskačka, vedle kteréestébácký udavači vypadají jako amatéři. Himlhergotdonevertekrucajselement!! Tohle prostě nemá chybu!!

Jéjé. No tohle megadílo bych tady ani nečekal :o) Takže - kamera vynikající, scenář rovněž, režie jakbysmet. Casting je dokonalost sama. Tommy má hezkou kérku, je herecky velice zdatný a svým vášnivým herectvím inspiroval i Pamelu, která zde podává největší herecký výkon své kariéry. Známý filmový recenzent František Červenokostelecký, toho času na pavilónu č.12 v bohnické léčebně, označil toto dílo za jedno z nejvýznamějších postmodernistických děl 2.poloviny 20.století. Myslím, že není potřeba nic dodávat.

Sonda do mozku jistého živočišného druhu z Wall Streetu, který se vyžívá v drahých společenských oblecích, zásadně značkových věcí, plácá na sebe všelijaké mentolové, hydratační a peelingové masky, pravidelně navštěvuje solárka, v okruhu svých přátel žvaní o ničem a vydává to za seriózní hlubokomyslé úvahy. Jeho měřítkem úspěšnosti je mj. vzhled jeho vizitky, kterou rád poměřuje se svými stejně postiženými kámoši a aby byl free a cool, chodí na párty šňupat koks. Ve skutečnosti je tak znuděný svojí citovou prázdotou, že se baví celkem "originálním" způsobem - zabíjí. Z těch myšlenkově prázdných kravaťáků je někdy člověku tak na blití, že ty vraždy v porovnání s nimi nejsou ještě tak zhnusující. A abych řekl pravdu, ty vraždy jsou na celém filmu to nejméně zajímavé.

Nikdy bych neřekl, že mně bude tak moc bavit koukat 2 hodiny do auta. Jenže když je k dispozici vtipný scenář s vyšperkovanými dialogy a ještě lépe - když to všechno napsal Jarmusch a hudbu k tomu stvořil geniální blázen Tom Waits, tak vlastně není divu. Pět povídek z různých prostředí a s lidmi různých mentalit a jedna je lepší, jak ta druhá. Od Los Angeles až po Helsinki, všude lidé zažívají svá minidramata a Jarmusch o tom umí báječně a hřejivě lidsky vyprávět.