Malarkey

Jednou za čas se na Netflixu objeví film, který je zde hodnocen spíš průměrně, ale já jsem z něj naopak nadšený. Stává se to málo, ale o to větší nadšení z podobných filmů mám. Jeden takový zážitek mi připravil film Nádherná hra. O mistrovství světa bezdomovců jsem neměl ani ponětí, ale tvůrci to tady napojili na různé smutné příběhy tak hezky, že na to byla od začátku do konce radost koukat. Navíc Bill Nighy v roli trenéra byl prostě boží.

Je to přesně to, co si pod tím představíte – příběh rozhovoru, který na britských ostrovech opravdu může být považován jako rozhovor dekády. Takže jednoznačně anglické téma a pro ostatní spíš zajímavý pohled na žurnalistiku a jednu dobře odvedenou práci. Ale bez napětí a nijak zásadních hereckých výkonů.

Kolem tohoto filmu jsem na Netflixu neustále potichu našlapoval. Nezdálo se mi to, vypadalo to hrozně už v té aplikaci. Jenže jsem nějak měl pocit, že kombinace fantasy, drama a romantický nemusí být úplně shit. Dokonce i první scéna mi přišla docela dobrá. Taková stylovka s dobrou epickou hudbou. Jenže když se rozjedou cukrkandly a vztahy jak ze Stmívání a původně zajímavý hudební námět slyšíte už po sté v další z mnoha přecitlivělých scén, musí Vás to zákonitě začít pekelně srát. Každopádně dobře, svoje diváky to asi mít může. Hlavně teda dnešní citlivou generaci. Jinak nechápu, na koho jiného tu tvůrci cílí. Slzotvůrce je totiž hrozná sračka. Dlouho mi u filmu nebylo tak trapně.

Zřejmě unikát. Málokdo si totiž po filmové sérii, která obecně vzato měla kvalitně sestupnou tendenci, dovolí po několika letech do tohoto světa opět vrátit formou prequelu. A ten natáhnout takřka na tři hodiny čistého času. Výsledek je ale překvapivě dobrý. Asi je velká výhoda Francis Lawrence. Přesně totiž věděl, co natočit a jaké mantinely filmu nastavit. Délka je totiž ve výsledku problém nejmenší. Celé to má super atmosféru, pracuje to hodně s detailem a všímavý divák co má sérii Hunger Games nakoukanou a v oblibě, tu narazí na celou řadu zajímavých narážek. Ke konci to sice trošku ztrácí dech a zbytečně se to komplikuje, ale finální scéna adekvátně překvapí. Takže ve výsledku dobrý. Spíš hlavně pro nadšence série, než pro diváka neznalého, ale proč ne. Když to tvůrcům někdo finančně odklepl…

Romantická komedie založená na úplně totálně debilním námětu. Jenže v hlavní roli máte etalon španělské krásy – Aitanu a celé to má takový nádech fantaskní romantiky, že slabší romantické povahy (v dobrém slova smyslu) to Španělům slupnou jak malinu.

Zde jsem, jakož již pravidelně, Polákům věřil, aniž bych se podíval na jakékoliv recenze. A to se mi u nich po delší době vymstilo. Poláci tu totiž natočili romantickou komedii se všemi těmi vymoženostmi obecně neurážlivého filmu pro masového diváka po vzoru nás, Čechů, kteří se v podobných trapných a jednoduchých filmech, vyžívají.

Není to poprvé, co Skandinávci otevírají Sámská témata. A mně se to líbí. Zase je to jiný pohled na věc. Jiný pohled na skandinávský svět, který u polárního kruhu řeší témata, o kterých nemáme ani ponětí. Sice nečekejte žádný filmařský zázrak, ale vzhled do života Sámů s příchutí detektivky je to fajn.

Z podstaty věci na český film hodně odvážné téma. Zároveň na debut si myslím, že i poměrně solidní zpracování. O hereckých výkonech pak ani netřeba hovořit. Natalia Germani je skvělá a to, že na roli kývla si zaslouží od diváka respekt a uznání. Největší problém ale spočívá podle mě ve dvou věcech. Jednak tu film námětem jde hodně opatrně po povrchu (úplně ignoruje například jakýkoliv vztah Andrey s rodinou a předkládá obecně jasná fakta) a zároveň tu citlivě vypráví složitý životní příběh, aby nečekaně a naprosto uměle šokovala extrémní pornografickou scénou. To mi zde úplně nesedlo a navíc i dost otrávilo. Šokovat se dá i jinak.

Tímto filmem jsem doufal, že mi bude jednoznačně vysvětleno, proč bratři Mašínovi založili odbojovou organizaci a konali to, co konali až do jejich útěku na západ. Problém ale je, že první polovina filmu je podle mě dost zmatečná. Důvody vzniku odbojové skupiny pro mě nejsou natolik platné, aby je neměl po druhé světové válce s příchodem komunistů i zbytek národa, který se komunistům v tu chvíli nehodil. Celkově jsem v tom musel hledat hromadu souvislostí, než abych vše na první dobrou pochopil. Druhá polovina už je spíš takový survival thriller, který ale má pro změnu super atmosféru. Ve výsledku ale spíše zklamání, hlavně tedy po scénáristické stránce. Čekal jsem od toho větší vyjasnění jednotlivých souvislostí a snahu přesvědčit diváka, že Mašínové nejsou vrazi (nejsem ani pro jeden názor), což se reálně podle mě úplně nestalo.

Nestává se každý den, aby někdo zfilmoval knižní hard sci-fi příběh. Problém tří těles totiž (jako u každé těžké sci-fi literatury) není jednoduché uchopit, ale musím uznat, že tvůrci to zvládli na jedničku. A to i na úkor toho, že tu jsou místy slabší epizody. Jako celek ale seriál působí konzistentně a řekl bych, že se i drží myšlenky knihy. Za mě tedy palec nahoru a důvod pustit se do druhého a třetího knižního dílu trilogie. Konečně. Třeba se do něj pustí i tvůrci tohoto seriálu. Koncem mají jednoznačně nakročeno.