Cheshire42

Dalo by se to shrnout ikonickou hláškou z Červeného trpaslíka, která lehce spoileruje... Všichni jsou mrtví Dejve

Každá životní situace se dá přípodobnit buďto k Pelíškům anebo ke Comebacku.

Myslím, že je to film na který musíte mít správné rozpoložení, sice nevím jaké to přesně je, ale zrovna jsem ho měla xd. Celková atmosféra a nádech filmu se mi velmi zalíbil, spolu s doprovodem dost dobré hudby. Pierre Niney je nehorázně koukatelný, takže se obávám, že většina mých sympatií pro tento film je díky jeho vlasům a čelisti. Stále si nejsem jistá jestli film netuší co je, anebo to ví moc dobře, ale podává to chaoticky (asi jako já tuto recenzi). Konec jsem moc nepochopila, a hodně věcí bylo zmatečných, ale po většinu doby mi to nevadilo, stejně jako pořádně neprobádané amorální postavy.

Zatím jediný film, kde mi nevadil Timothée Chalamet, za což může pouze kouzlo Wese Andersona. Už od začátku své kariéry, si čím dál tím víc utvrzuje svůj vlastní žánr a kupodivu ve využití svého režisérského rukopisu tady překonal snad i Grandhotel Budapešť. Bylo tam toho tolik, že to místy působilo jakoby se parodoval. První část s Brodym a del Torem byla jednou z nejlepších věci co kdy Anderson vytvořil. Díky animované sekci začínám doufám že Wes v budoucnu natočí animovaný film s Tintinem.

Oproti muzikálu je hrozný úpadek, že z toho smazali písničky které poukazovaly na to, že je to normální sociopat co si nezaslouží ani špetku sympatie. Nemluvě o tom, že Ben Platt roli dostal jen díky svému papíčkovi, který je producentem filmu a fakt, že mu je skoro třicet nikoho zjevně netrápil. A všechny jejich marné pokusy o jeho omlazení, jeho věk akorát podtrhují a film se díky jeho vzhledu stává téměř nekoukatelným. Hudba sama o sobě zněla jako zbytky z Největší showman (2017), takže ani hudebně není o co stát, protože to zní jen jako špatný remake. Důvodů proč je toto nejhorší muzikál co jsem snad kdy viděla je mnohem víc, ale vzhledem k tomu, že mě už dlouho film takhle nenaštval, tak tím už nehodlám ztrácet čas.

Ta holka mě bolí, vybavuje se mi hádka z první série s Adamem kde jí řekl, že se ho na nic neptá a proto o něm nic neví, přitom sama neustále a bez ptání skuhrá o svém životě. Zde se opět potvrzuje, jak je to otřesná bytost, neznám nikoho kdo se na to kouká, takže kdyby mi někdo mohl dát feedback co si myslí, tak bych to ocenila xd. Každopádně chudák chlap, jen se ukázalo že je sebestředná a nikoho pořádně nevnímá.

Doufám, že se Adam rozjede s Hannah, protože otravnější postavu jsem neviděla a on je dokonalej à zaslouží si někoho lepšího, o čemž je podle mě většina seriálu jinak příběhy ostatních se aspoň trochu rozjíždí oproti první sérii.

Film kde se absolutně nic nestalo, nic se nedozvíme a ve mě to jen vzbudilo ultimátní nenávist k dětem. Dala bych tomu odpad, kdyby ta hlavní holčička nebyla dobrá. Vůbec nechápu pointu tohoto film, ať uděláte cokoliv, tak to je špatně a má to nějaký dopad, no shit Sherlock, úplně bezvýznamný. PS: Nesedejte si doprostřed řady na film u kterého nevíte, co od něho čekat. Po prvních dvaceti minutách jsem, až zoufale, toužila po odchodu, marně.

Zajímavý příběh, možná mohli jít v jistých aspektech více do hloubky, něco zkrátit a něco zase natáhnout. Byla jsem překvapena že Colin Firth a Olivia Colman tam jsou jako vedlejší role. Ovšem mě zajímali více než dva hlavní, pro mě neznámí, hrdinové. Colin zde ukázal jak umí být politováníhodný a Olivia opět nezklamala a na tak malém rozsahu dokázala s postavou udělat divy. Někde to bylo sice předvídatelné ale zároveň to na dnešní filmy poměrně překvapilo, jen to bylo velmi táhlé.

Takměř celý film jsem seděla v údivu a čirém šoku. Chvílemi jsem vůbec nechápala proč se lidi smáli a měla jsem pocit že jsem divná a přišla jsem o veškerý smysl pro humor (možná to bylo také tím, že to byl můj sedmý film na pořadu dne v Cannes), ale to byl tak těžký film, že mi trvalo strašně dlouho to zprocesovat. Já například miluji Tarantina a jeho černý humor, ale todle bylo pro mě naprosto nové. Francouzi se zjevně ničeho nebojí. Po filmu jsem měla velmi smíšené pocity ale hned ráno poté a doteď na to vzpomínám, jako na krásný a uspokojující film. A to jen díky poslední sekvenci, kdy naberete novou naději žít, tento film je v podstatě jedna velká oslava Karmy a spravedlnosti, i když lehce brutální.