D.Paulus

Tento film nepřináší naprosto nic nového a ani netěží ze svých lepších předchůdců. Říká-li nám motto filmu („Tímhle to končí“), že další díl už opravdu nebude, můžeme jenom poděkovat, protože Liam Neeson má rozhodně na lepší filmy. Proč tedy film dostává téměř průměrné hodnocení? Jak již bylo řečeno, jde o parodii a ať už je chtěná, či nechtěná, u filmu se rozhodně nenudíte a ťukání na čelo několikrát vystřídá i upřímný smích. Pokud však chcete vidět něco, co neuráží vaši inteligenci a dá se brát alespoň okrajově vážně, tomuto snímku se raději vyhněte.

Průměrností nasáklý a zcela zapomenutelný snímek, který zachraňují pouze herečtí představitelé a několik povedených scén. Fanoušci knihy nechť si od hodnocení odečtou body v míře úměrné tomu, jak moc se těšili na filmové zpracování své oblíbené dark fantasy. Lze jej doporučit pouze v případě, že si chcete po Hobitovi užít ještě trochu ohně, draků, mečů a pseudostředověké vizuální poetiky.

X-Men: Budoucí minulost je vážně super! Bryan Singer válí a taktéž Simon Kinberg dokazuje, že i různé budoucí Star Wars projekty jsou v dobrých rukou. Není to určitě film pro běžného diváka - ten se v záplavě postav nemá šanci zorientovat, ale pro (nepuristické) fanoušky jde o povinnost a zároveň euforii. Já se kupříkladu připravil zhlédnutím trilogie X-Men, obou Wolverinů i První třídy. Ne tedy, že by tvůrci vysvětlili/napravili všechny nesrovnalosti z minulých dílů, ale tak nějak to všechno víc "učesali". Pasáž z budoucnosti nebyla vůbec zlá, ale minulost v tomhle ohledu zaválela jako nic předtím. Retro-funny styl z První třídy se opakuje (jen o deset let později - jsme v 70. letech) a navíc je tu spoustu nového. Návaznost na celé propracované fiktivní dějiny (vražda Kennedyho, válka ve Vietnamu, Nixon atd.). Něco jako když se smíchá Terminátor, Forrest Gump a Akta X. To je samozřejmě nadsázka, ale nemá to k tomu daleko. Za mě jde o jeden z nejlepších filmů od začátku roku a z letos zatím tří silných komiksových filmů ten nejlepší (ano, pro mě o fous lepší, než opěvovaný Captain America 2). 9/10 P.S.: Pokud někoho zajímá, proč nemá Wolverine v budoucnosti kostěné drápy (po událostech z loňského filmu Wolverine), ale kovové/adamantiové, je to dle režiséra Singera zásluha Magneta, který Wolverinovi prý drápy znovu vytvaroval. Zajímavé, což?

Tenhle film je vážně bezuzdá šílenost. Jedna hvězda za Woodyho Allena...

Filmů s tématem čarodějnic, inkvizičních procesů a zabíjení ve jménu církve jsme sice už viděli dost a dost, ale pojetí snímku Hon na čarodějnice (Season of the Witch) od režiséra Dominica Seny (Kalifornie, 60 sekund, Swordfish: Operace Hacker) jako road movie/buddy movie je natolik jiné, že dokáže vyvolat přinejmenším zvědavost a očekávání něčeho neotřelého. Po audiovizuální stránce se filmu mnoho vytknout nedá. Tvůrci poměrně přesvědčivě navozují dojem temného středověku a ani hudba od prakticky neznámého islandského skladatele Atliho Örvarssona nedělá snímku ostudu. Horší už je to s hereckým obsazením. Nicolas Cage – ať už si o jeho hereckých kvalitách myslíte, co chcete – se do středověkého oděvu prostě nehodí. Situaci trochu zachraňuje Ron Perlman, který je naopak díky své vizáži v drsném středověku jako doma a k němuž se postava hláškujícího sidekicka výborně hodí. Na těchto dvou velikánech je celé drama postaveno, takže ostatní se prakticky nemají šanci výrazněji projevit (o sporadickém štěku Christophera Lee ani nemluvě). Hon na čarodějnice se v mnohém podobá jinému fantasy snímku – Solomon Kane – a v něčem jej dokonce i předčí. Především je natočen poněkud civilněji než epos o drsném zabijákovi s tváří Jamese Purefoye a na závěr není divákovi nabídnut tak přepálený souboj s dvojčetem balroga z Pána prstenů. Solomonu Kaneovi však věříte každý podříznutý krk a každou drsnou hlášku proceděnou mezi zuby, což se nedá v žádném případě říct o „rytíři Nicolasovi de Cage“, který vyniká spíše v rolích ze současnosti. Velice chvályhodným prvkem filmu je nejistota, která zahaluje postavu mladé čarodějnice. Otázka, zda je, či není další z nevinných obětí církví vykonstruovaných čarodějnických procesů, je jednou z hnacích sil filmu. Každý, kdo pamatuje líčení orgií na Petrových kamenech v Kladivu na čarodějnice nebo srdceryvné doznání v Goyových přízracích, nemůže k nešťastnici necítit soucit. Zároveň diváka nahlodávají pochybnosti, kdo z družiny je ten tradiční podvratný živel. Společným jmenovatelem téměř všech zmíněných skutečností je tak přílišná schematičnost a neoriginalita, kvůli které se snímek nikdy výrazněji nezapíše do dějin kinematografie (a to ani ve svém vlastním žánru). Pokud však máte chuť na svižnou a nenáročnou fantasy road movie, říznutou hutnou atmosférou evropského středověku, Hon na čarodějnice určitě neurazí.

Třetí Letopisy Narnie nejsou vůbec špatné. Není to sice nic světoborného a pokud jste nečetli knižní předlohu, budete pravděpodobně koukat na nepochopitelnou splácaninu všeho možného s lehkou křesťanskou agitkou na konci, ale i přesto jde v rámci možností o zdařile zfilmovaný jinak nezfilmovatelný román nezfilmovatelného C.S. Lewise. Zásadní problém (tak jako u prvních dvou filmů) je v tom, že knihy nejsou primárně psány jako fantasy sága, ale že jde o jakési filozofické podobenství a symbolické vyjádření filozofických myšlenek, kde o vlastní fantasy svět jde jakoby mimochodem a kde vlastně není ani tak moc podstatné, kdo zrovna vládl, nebo kam přesně se putovalo.

Naprosto dokonalý film. Inteligentní, plný oblíbených herců a hlavně proklatě zábavný.

Na tenhle film jsem se vážně hodně těšil, jelikož původního Trona jsem viděl v dětství a moc se mi líbil. Už trailery napovídaly, že tvůrci chtějí tento svět zgruntu převést do nového tisíciletí. Podařilo se jim to ale jen zčásti. Asi celou první třetinu filmu jsem byl v sedmém nebi a užíval si všechny ty odkazy a narážky na původního Trona z roku 1982 a i jinak veskrze poutavý příběh. Pak se ale začalo všechno děsivě kazit. Atmosféra začala být rozbředlá a neživá a nezachránily to ani vizuální orgie, kterých je v celém filmu požehnaně. Výsledné hodnocení zohledňuje výbornou první třetinu filmu a opravdu ohromující vizuální zpracování.

Nemůžu si pomoct. Sice o ždibec lepší než Da Vinci Code, ale k dokonalosti mu ještě stále hrozně moc chybí.

Z Prahy do Varů cestuji dost často, ale takovouhle cestu bych zažít nechtěl... :-) Tento bláznivý a až do morku kostí socialismem prolezlý film zachraňují jen výborné vnitřní monology výborně herecky obsazených postav.