Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (71)

plagát

Modrý zamat (1986) 

Perfection. Čím více filmů od Lynche vidím, tím více ho miluju. Blue Velvet je čistokrevný masterpiece, jehož síla překračuje všechny meze detailní práce, metafor a zpracování těžce pochopitelných nastíněních a myšlenek. David opět natočil dokonalý snímek, který působí i jako pocta k žánru film-noir. Je to jeden z Lynchových filmů, který diváka vyloženě uvede do jeho tvorby, jelikož je poměrně přímočarý, ale v hloubce se v něm nachází klasické surrealistické a filozofické trademarky mistra režiséra. Soundtrack, kamera, styl, efekty, herci, střih, způsob vyprávění, zvuk... V tom všem film naprosto exceluje. A k tomu ještě ta samotná Lynchova autorská práce. Zkrátka perfektní.

plagát

Divokosť v srdci (1990) 

Sofistikovaná satira na typické hollywoodské romantické filmy. Lynch si vyloženě vytřel prdel se vším, co by divák neznající jeho tvorbu očekával a dal mu totální levej hák, aby mu ukázal, co stojí za filmem nesoucí jméno. Fantastický Nicolas Cage alias metalový Elvis si krade každý záběr pro sebe a to i přes lavinu ženských ňader, které jsou ve filmu zobrazeny. Soft erotická, hudebně a hlavně surrealisticky našlapaná (stravitelná) nechuťárna, ukazující to, co se opravdu stane, když se člověk rozhodne jen tak odjet s prázdnou peněženkou do neznáma začít nový život. Mimo režii a herce také nelze opomenout perfektní kameru a úžasný výběr hudby. Nick Cage a jeho cover na Love Me Tender nemá chybu. Skvělý úvod do tvorby Davida Lynche.

plagát

Zabiják (2023) 

Je to opět precizní Fincher. Když bych vám pustil film bez titulků a informací okolo něj, poznali byste to. Film nespěchá a stejně jako hlavní postava se neustále drží svého plánu. Zahráno je to perfetkně, chladný Fassbender ví, co dělá a umí prodat až roboticky přesný výkon. Občasná akce je skvělá a velmi podobná ostatním novějším filmů od Davida. ALE. V čem u mě film ale neskutečně padá je příběh. Epilogy jsou super, dialogy jsou super... Ale ten příběh samotný? To je zkrátka bída. Dělení na kapitoly nepomohlo, nepodařilo se vytvořit jakýkoliv styl strukturovaného vyprávění... Příběh nemíří tam, kam by měl, aby film dostatečně fungoval v tom co chce předat... Kdyby Netflix Fincherovi dal možnost natočit 3. sérii Mindhuntera, udělal by lépe. Hodně mi připomíná situaci, kdy si student chce natočit vlastní film, tak vezme kameru, ukáže jak krásně umí natáčet, ale zapomene na to, že polovinu toho má tahat i příběh... Ve výsledku se nejedná o špatný film. Ve zkratce: Není to vyloženě zklamání, ale radostí rozhodně skákat nebudu.

plagát

Sexuální výchova - Série 4 (2023) (séria) 

Look how they massacred my show.  OBSAHUJE SPOILERY. Sex education je seriál, se kterým jsem vyrůstal. Od první série jsem cítil něco, co u seriálu nikdy před tím. Neznámá magie v podkresu s nejlepším seriálovým soundtrackem, drivem a stylem, kterým byl seriál natočen mě vždy nutilo pouštět si ho dál a dál a znova a znova. Lidské, perfektně napsané a zahrané postavy, se kterými jsem sdílel x hodin času mi otevírali nový svět. Svět sexu, dospívání, mentálních problémů... Naučil mě také být jiným člověkem, brát věci z jiné perspektivy, být více empatický a všímavý... A všechno tohle mě učil po celé 3 série. Jako lék pro můj stesk po dokoukaní 1. série bylo, že jsem si ji pustil znova. Potom vyšla 2. série, kde jsem byl neustále přilepený k obrazovce a prožíval emoce, jako nikdy předtím. Lék bylo opět to, že jsem si ji pustil znova. Pomáhalo to, jelikož jsem nedokázal čekat na další sérii. To platilo i u 3. série, kde jsem si všiml, jak se postavy od 1. série posunuly. Byl jsem na ně tak pyšný. Za to, čím si prošly a procházely, jak dokázaly čelit všem životním výzvám a bolesti jménem láska... Ovšem po 5. epizodě 3. série, když se Otis políbil s Meave (něco, na co jsem mimo jiné čekal přes 3 roky) a Meave následně odjela, netěšil jsem nikdy na novou sérii tak moc, jako právě na finální čtvrtou. Ovšem u té celé toto životní cítění skončilo. Po dokoukání 4. série mám zkažené vše, co jsem cítil přes ty roky sledování. Nelze sérii ignorovat, protože má i silné momenty. Ovšem nemůže si ani přičichnout k jakékoliv scéně z předchozích sérií. 4. série je jako na houpačce. Postavy se nechovají jako dříve, vše co řeknou působí, jakoby to četli přímo ze scénáře. Vymizela i chemie mezi nimi, místo toho přišla další plejáda postav všech pohlaví, názorů a barev (klasicky po netflixovsku). Argumentace toho, že tyto témata jsou součástí motivu seriálu není moc na místě, jelikož toto nepřišlo za celou dobu natáčení educationu - až po vlně moderní doby = 4. série. Většina epizod je vycpaná vatou, nezajímavými tématy a postavami, které jsou nudné a nejsou vůbec důležité pro příběh. Nespočet logických chyb snad nemá cenu ani vysvětlovat. Jak moc byla série tvůrcům u prdele, když na pohřeb v 6. epce pozvou i Courgetta Connora (postavu, co byla závislá na masturbaci). Jakou on má spojitost se zesnulou, či přítomnými postavami nevím dodnes. Tvůrci také mohli udělat mnohem silnější emoce tím, že by ukázali progress postav. Otis a Meave měli svoji první silnou scénu v bazénu v 1. sérii 3. epizodě - kam zavítají i ve 4. sérii. Místo retrospektvního vzpomínání na Otise, který byl panic co se nedokázal dotknout vlastního penisu jsme dostali opět "humor", kde se Otis a Meave bouchnou do hlavy. A toto se napříč sérií stává pořád. Při každém pokusu o silněší scénu dostaneme vecpaný a nevtipný humor. Místo toho, aby to bylo emocionální zakončení seriálu z toho udělali nevtipnou komediální frašku. Největší bolest je pro mě fakt, že postavy nemají zasloužený konec. To, že tvůrci udělají hodiny vaty a nakonec dají 15ti postavám 2. minutové konce je vrchol debility. Nikdy jim to neodpustím. Přestože nesnáším tuto sérii, samotný seriál (do 3. série) mi dal do života nespočet rad, lásky a emocí, které jsem neznal. Nikdy na něj nezapomenu. Thanks for everything, dickhead.

plagát

Apokalypsa (1979) 

Nikdy jsem neviděl tak dobře natočený film. Žádný válečný film není tak silný, realistický a "cinematický", jako Coppolova Apokalypsa.

plagát

Minulé životy (2023) 

Past Lives je film, který působí jako celá Before trilogie, ovšem se slabšími trademarky. Přestože mě nezaujal trailer a mám problém s koncem (který je od poloviny filmu do očí bijící a hlavně by mohl být mnohem lépe vystavěn a prodán), jde o skvěle natočený romantický film s úžasnou hudbou a hereckými výkony. Všechny tyto aspekty vás vyloženě vztáhnou do příběhu a vy máte tak možnost být "fyzickou" součástí filmu. Naprosto miluji styl vyprávění a kompozici záběrů, která je v tomto filmu zvolena. Co dělá tento snímek tak speciálním je zejména přirozenost. Tak lidský film od dialogů po chování postav a herecké výkony jsem dlouho neviděl. A24 opět překvapilo.

plagát

Oppenheimer (2023) 

Oppenhimer je takřka perfektní film. Od dokonalé a bezkonkurenční kinematografie s hmatatelnými emocemi po famózní herecké výkony. Christopher Nolan natočil psychologické drama, které funguje jednak jako skvěle zpracována biografie otce atomové bomby, tak i jako vynikající hollywoodský blockbuster, který otevírá nemálo filozofických témat a perfektně si hraje s myšlenkou lidstva. Jediná výtka je fakt, že je ve filmu nespočet postav a člověk se tak při sledování ztrácí a přestává se orientovat, kdo je kdo. Scénu s výbuchem považuji za jednu z nejlepších scén historie filmu. Málo audiovizuálních technik je tak silných, jako ticho. 9/10

plagát

Mission: Impossible Odplata - Prvá časť (2023) 

Mission Impossible je sága, která každým dílem (kromě 2) stoupala na kvalitě - měla nenucený, ale povedený humor, doposud nevídané akční sekvence, či charakteristické "bondovské" gadgety ... To je ale vše pohřbeno. Dead Reckoning už není ten progresivní MI díl. Naopak je to moderní akčňák na velmi odlehčené vlně, s hloupými dialogy a ještě hloupějším vyprávěním. Emoce zde absolutně nefungují, z chování postav cítíte šustit scénář... Na to, jak dlouho se ve filmu mluví se ani jednou pořádně neobjasní, proč je zde tolik postav kdo je kdo, o co komu vlastně jde - namísto původní party je zde plejáda postav, která se neodůvodní. Akce je ten aspekt, který tento film velmi tahá. Různorodá akční galerie to rozhodně není, kór když takřka všechny sekvence byly ukázány v traileru, ovšem jakmile na akci přijde, neodvrátíte oči od platná. Sice není tak dobře natočená, progresivní a už vůbec není tak cool, jako bývala dřív - přesto ale zabaví a neurazí. Dobré na tom je to, že je zde stále nezastavitelný Cruise, hláškující Benji, fantastická hudba s dobře natočenou akcí - ale je to dost znatelný pokles v porovnání s předchozími díly.

plagát

Vyproštění 2 (2023) 

První půlka skvělá, druhá už ušustěná papírem. Ovšem po akční stránce to stále šlape a to mnohonásobně lépe než v jedničce. Kamerové triky a povedená choreografie dělají tento film ještě lepším, než bychom si dokázali představit.