Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Obľúbené filmy (10)

Tak dobre, ako sa len dá

Tak dobre, ako sa len dá (1997)

Tomuto filmu jsem se dlouho vyhýbal, a to kvůli přívlastku "romantický". Ale nakonec jsem si to pustil a doteď toho vůbec nelituji. Marvin Udall je beze sporu jeden z mých nejoblíbenějších hrdinů a ukazuje, že slupkou misantropa s OCD se skrývá citlivá lidská bytost, která pomůže bližnímu v nesnázích. I přes svou zjevnou homofobii neváhá poskytnout zázemí svému homosexuálnímu sousedovi, který díky přepadení přišel o vše. A také se mi líbí postava Carol a hlavně její sveřepé prohlášení, že se s Marvinem nikdy nevyspí. To je jako z mého života, stejně jako fakt, že navenek působím jako přerostlé hovado, které nenávidí všechny za své neúspěchy, ale uvnitř jsem citlivá duše a lidi považuji za své bratry stejně jako v původních křesťanských obcích.

Smrtonosná pasca

Smrtonosná pasca (1988)

John McClane je hrdina mého mládí a zůstává také hrdinou mé dospělosti. Kdykoliv vidím nějakou nespravedlnost, nějaké příkoří, čtu zprávy o teroristech, tak si vždy vzpomenu na to, co by asi udělal drsňák John. Určitě by se s těmi sviněmi nepáral a jednoho po druhém by zlikvidoval. Všem kulkám by se vyhnul, před všemi výbuchy by uskočil, a při souboji na blízko stihne dát kravatu dříve, než řeknete Hans Gruber. A taky ví přesně, jak se pohybovat ve výtahové šachtě, ve větracích šachtách, a také jakou váhu unese hasičská hadice. Moc jsem se rozepsal, takže doufám, že pokud někdy budu nedejbože rukojmím nějakých nenažraných násilnických pamrdů, tak mě místo Stockholmského syndromu zachrání John McClane.

Requiem za sen

Requiem za sen (2000)

Život je přece pohoda, život je fajn, tak si jdi za svým a všeho dosáhneš! Tohle je skvělé poselství tohoto filmu a já mám úplně stejnou zkušenost. Do televize se mi naštěstí skutečně podařilo dostat, akorát mi tam teda moc slávu neprovolávali, spíše se mě ptali na spoustu záludných otázek. A Jennifer Connelly mi způsobovala permanentní erekci, SPOILER tak ji třeba najdu na nějaké hezké show, kde si bude strkat okurky tam, kde Slunce nesvítí, ale já bych si tam posvítil velice rád. Jo a nechápu, jak může Jared Leto hrát na kytaru SPOILER s jednou rukou a pahýlem. Drogy jsou prostě fajn, jen si jen nesmíte aplikovat na jedno místo!

Let číslo 93

Let číslo 93 (2006)

Když se banda fundamentalistů (čti fanatických kozomrdů) z teroristické organizace Talibán rozhodla unést čtyři letadla a spáchat s nimi útoky na hlavní symboly Ameriky, celý svět z toho byl doslova na větvi. Přitom však existovali zprávy od CIA, že k podobným útokům může dojít. Přesto na ně nikdo nebyl připraven, ve středisku řízení letového provozu si hloupě mysleli, že se jedná o nehodu, dokud to letadlo nenapálilo do druhé věže WTC. Prostě to tehdy absolutně nezvládli, proto museli vzít osud do svých rukou aspoň pasažéři letu United Airlines č. 93, kteří se na poslední chvíli postavili bandě těch šmejdů. Já jsem jim strašně fandil, ale bohužel jsem věděl, jak to dopadne. Snímek je na jednu stranu dojemný, na druhou stranu ukazuje chyby při zvládání hrozby v jedné ze světových velmocí.

Pulp Fiction: Historky z podsvetia

Pulp Fiction: Historky z podsvetia (1994)

Tento film mám od Quentina ze všech nejraději. Tolik skvělých hlášek, skvělá atmosféra svobodných devadesátých let, všichni herci v dokonalé formě, a také jedna ustřelená negerská palice. "Nejsem tvůj přítel ty gumo!" No tak aby se ta guma nevrátila a neodprásknula tě brokovnicí! A Vincentovo dillema ohledně paní wallacové naprosto chápu, já si ho taky raději doma v klidu vyhoním, než abych něco zkoušel, ačkoliv žádná z obětí mých zvrhlých snů nemá za manžela mafiánského bosse. A zfetované děvky mi také nikdo domů nevozí, takže ani zneužít je nemůžu. Právě proto se často cítím jako závodní motor, který vytáčejí do červenýho, což je fakt o hubu!

Tanec s vlkmi

Tanec s vlkmi (1990)

Poručík Dunbar chtěl mít konečně klid od bojů občanské války a celkově od civilizace. Tak se vydal na opuštěnou stanici kdesi daleko na západě. Ach ta příroda všude kolem! A přátelští vlci a indiáni! Vše bylo idylické, dokud nepřišla kavalérie bílch zmrdů a celé to tam nerozvrátila.

Osudový dotyk

Osudový dotyk (2004)

Vrať se v čase, udělej něco jinak a vše bude lepší! O tom také neustále sním, občas bych se na nějakých křižovatkách vydal jinou cestou, ale pak si uvědomím, že by to stejně stálo pořád za hovno. Protože pokud je někomu osudem dáno, že bude trpět, pak s tím prostě nic nenadělá. A možná je SPOILER lepší se vůbec nenarodit! Samotný film je pro mě skvělá nostalgie, pamatuji si to jako včera, když jsem ho v roce 2004 viděl. To byly panečku skvělé časy. Spousta sraček byla ještě přede mnou a život mě tedy bavil. A stejně jako tehdy ani teď nechápu, jak mohl mít ten tlusťoch tolik holek!

Scarface

Scarface (1983)

Komunistu zabiju i zadarmo - to je nejlepší myšlenka tohoto filmu. Jo a že také není dobré vydržovat si rozmazlenou zfetovanou kurvu, protože vám může rozesrat celý drogový byznys.

Klopanie na nebeskú bránu

Klopanie na nebeskú bránu (1997)

Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Je třeba vysrat se na společnost, neřešit, co si kdejaký nýmand myslí a prostě si užívat života jako by měl každou chvíli skončit. A nezáleží na tom, zda sníte o sexu s dvěma ženskými a nebo o tom, že koupíte mamce drahé auto. A nebo že chcete vidět moře. Navíc ta odlehčená atmosféra devadesátých let je něco, co v dnešní podivné době zoufale chybí. To jsem ale už určitě někde psal.

Vyprážané zelené paradajky

Vyprážané zelené paradajky (1991)

Tak tento film mě dostal. Je to taková laskavá nostalgie v nostalgii. První nostalgie je dána rokem vzniku filmu, tedy 1991, kdy jsem se narodil a který je už nenávratně pryč a doba se značně změnila, a ne úplně k lepšímu. V tomto roce se také odehrává příběh jisté Evelyn, která žije se svým tělnatým mužem relativně stereotypní život a není s ním úplně spokojená. Nebaví ji vařit mu každý den vydatné večeře, které on bere jako samozřejmost a ani si s ní po práci pořádně nepovídá. Jednou se společně vydají do nemocnice za tetou, která je však vždy přivítá nějakým tím letícím předmětem, a tak se Evelyn skamarádí s jinou pacientkou - s osmdesátiletou Ninny, která ji zase vypráví příběh, který je tou druhou, vnořenou nostalgií, tentokrát je to však návrat do let dvacátých a třicátých. Tehdy Ninny znala dvě milé mladé slečny - Idgie a Ruth. Ty dvě jsou svědky ošklivé smrti Idgina bratra, kterého smete vlak poté, co se mu zasekne noha mezi kolejnicemi. Z Idgie se poté stane rebelka, která vzdoruje všemu, včetně chlapů, kteří se o ní pokoušejí. Navíc je to přírodní ženská, která se nebojí divokých včel a proto se jí říká "včelařka", protože si od nich bez jediného žihadla vybírá med. Porušuje jižanská pravidla, sere na rasismus a přátelí se s černochy, především s Big Georgem. Ruth se mezitím nešťastně provdá za násilníka Franka, od kterého ji pomůžou Idgie s Big Georgem, ale Frank je zmrd a jako člen Ku-Klux klanu si je všechny najde a pustí se do lynčování George, které přeruší až místní šerif. Frank chce totiž zpátky svého syna, kterého má s Ruth. Při druhém pokusu jej málem unese, ale schytá ránu do palice a zdechne. Obviněna je Idgie a rovněž George je nemilosrdně vyslýchán se slovy "ulhané negry v Georgii věšíme na stromy stejně jako v Alabamě". Je zde vytrvalý vyšetřovatel a arogantní žalobce, který u soudu hází špínu na George a Idgie, až mu Idgie od plic řekne, že je to "nafouknej, opuchlej a prdelatej nádiva". Díky přímluvě pastora, který dosvědčí, že se v onen den, kdy zmizel Frank konaly velké slavnosti, na kterých byla Idgie přítomna, je zproštěna viny. Tragédiím v jejich životě však není konec. Syn od Ruth přijde při nehodě o ruku a Ruth umře na rakovinu. Celý tento příběh udělá na Evelyn dojem, a tak se rozhodne pro vzpouru a začne manželovi vařit zdravá jídla nebo rozbíjet příčky - já věděl, že Kathy Bates musí mít v každé roli aspoň trochu té šílenosti. Nakonec si však svůj vztah s manželem urovná, s Ninny se stanou nejlepšími kamarádkami, vzpomínajícími na včelařku, která tu někde okolo poletuje. Přiznám se, že na konci ukápnula slza. Hlavně při těch záběrech na malé městečko, jehož srdce přestalo tlouct. Hold staré dobré časy, laskavý humor a síla některých lidí překonávat všechny překážky i přes nepřízeň osudu. Musím dát 5*.

Ovládací panel
6 bodov