ForgetMeNot5

"Guess what, i have flaws. What are they? Oh, i don´t know. I sing in the shower. Sometimes i spend too much time volunteering. Occasionally I´ll hit somebody with my car. So sue me." Americká The Office má tři obrovské klady, které činí tuto verzi za mně jednoznačně lepší než UK. Charaktery, Steva Carella a důstojné zakončení. Je obdivuhodné, jak komplexní charaktery se v tomto počinu nachází. Každá postava reaguje tak, jak se vzhledem k její povaze čeká, zároveň je tu ale plno překvapivých okamžiků, kdy vás postavy překvapí. Mile a nemile. Postavy se formují, přetvářejí a vyvíjejí. Druhý obrovský klad, který tato verze má je Steve Carell. Když už obsazujete hl. postavu, její představitel by Vám měl být sympatický, nějakým způsobem, jinak to můžete rovnou zabalit. A u TÉTO verze se to povedlo. Michael Scott je hodný ňouma, který je tak trošku jinde. Trošku hodně. Ale i když by se zdálo, že to je důvod pro to, shledat postavu otravnou, tak tomu tak vůbec není. Když je potřeba Michael Scott je schopen být vážný a hl. jste schopni ho litovat. Nejedná se zkrátka o nesympatického a egoistického Davida Brenta (UK verze), i když je třeba říct, že oba charaaktery pojí stejná nálepka Loser. Obecně je tento projekt více zaměřen na humor a celkově se zde s mnoha vážnými a hlavně tragickými tématy nesetkáte. Vlastně by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Ale to činí tento sitcom o to víc pure spolu s postupným budování vztahů postav. Jinak Dynamika postav Jim x Pam je insane, asi jsem se v seriálu ještě nesetkala s dvěma postavami, které by spolu měly takovou chemii jako John Krasinski a Jenna Fisher. Bylo to zkrátka fakt velký. (That´s what she said) Zároveň má tato verze i jednu velkou nevýhodu, kterou v rámci spoileru nebudu zmiňovat, ale týká se jisté absence v posledních dvou sériích, bez kterých by to bylo 5* bez váhání. Po dvou rewatchích jsem se nakonec pro pět hvězd rozhodla, zejména pro hezké odkazy a epesní finále. Bohužel totiž hl. předposlední sérii je mimořádně slabá a poslední už dojíždí z posledního. Kromě finále. Seriál má jeden z nejkrásněji pojatých konců, jaký jsem kdy u Sitcomu viděla. A teď se jdu, s dovolením, podívat na návod, jak dát sešívačku do želé.

"Whatever you do in this life is not legendary unless your friends are there to see it." Srdcová záležitost. Těmito dvěma slovy bych popsala seriál Jak jsem poznal vaši matku. Musím říct, že jsem ještě nenarazila na seriál, který by mi přišel tak reálný a nejvíce podobný k skutečnému životu nás všech. HIMYM má prostě všechno, má vítězství i prohry, zrození nového života stejně tak jako konec jiného a to všechno vysvětleno s takovou dávkou nostalgie a melancholie, že to ve Vás zanechá hřejivý pocit a řeknete si: Kurde yes, vím, jak se cítíš. Herecké výkony ve smutných scénách mně rozplakaly hned několikrát (hl. Představitelka Lily Aldrin emočně silné scény zvládá jak nic). Označit tento seriál za takový ten typický sitcom mi přijde docela matoucí, v tomto projektu je prostě něco víc. Fakt je, že seriál je šíleně promyšlený a autoři doslova z pilotního dílu vezmou hint a použijí ho o osm sérii později. Skvělé vyvážení humoru a tragiky, veselí a smutku a to všechno za jediným cílem, najít tu ONU na světě.