Tom10000

4.díl. Emma se spolu se Samem ocitá ve starém zábavním centru, kam ji odnesl před nebezpečím jejího dopadení. Při tom všem povraždil mnoho vojáků, jejich cena je ale bezvýznamná, když víme, pro koho pracují. Mladá blondýna se snaží vyjít psychicky narušenému mladíkovi vstříc. Jeho požkození mysli je ale i na ni trochu moc, zvláště, když má bratr Luka (Golden Boye) fyzicky mnohem více navrch než ona. Proto se vrací do Godolkinovi univerzity za svými přáteli. Tu navštíví mladý nadějný detektiv, aby vyšetřil záhadu jménem úmrtí nejlepšího studenta. Mimo svých ostrých praktik, s nimiž dokáže psychicky složit Andrého a zlomit Marii, má též nemalou sexuální úchylku na nejrůznější otvory. Díky ní je děkanka školy schopna ho vypudit dříve, než by ohrozil pověst její i celého ústavu. Všichni naši hrdinové, o nichž se mnohé další dozvíme (Mariinu lásku k Jordanovi a Andrého ke Kate) následně spolu s Emmou, jíž se Sam zalíbil, varáží právě jemu na pomoc. Přesněji řečeno, pokusí se ho zastavit, než by ublížil doktorovi, jež ho mnohokráte mučil. Mise skončí úspěchem, když se Emma zvětší (...). 90 procent. Úžasný díl. Snad jen trochu více protáhlejší romantiky, jež dokáže zahřát u srdce.

3.díl. Marie se spolu s děkankou Godolkinovy univerzity vydává na vzpomínkový večer pro zesnulého profesora Blinka. Společně s ní vyrazí na tuto akci i její spolubydlící Emma. Obě dvě si však nechtějí nic říci, jelikož se stále neznají příliš dobře, aby se staly kamarádkami. A jejich vzájemná, až příliš dobře viditelná podobnost je od sebe spíše naopak odrazuje. Poté, co si však mladá blondýna vyslechne nabídku od jisté producentky, a ostré narážky na její zdraví ze strany matky, vydává se na záchody, kde si chce zřejmě znovu ublížit. Naštěstí, blízko ní je i černovláska, a společně najdou (konečně) smysl pro tu druhou. André se dostává do úzkých, je na něj ze všech stran vyvíjen silný nátlak. Pro něj tu však stále zůstává Kate, která k němu, překvapivě, projeví silnou náklonnost, a společně se vyspí. Závěrem všeho jest společné setkání pomocnice Brinka, Jordan, umějící se proměnit jak v dívku, tak v muže, a Kate s Marií. Každá z nich najde pro sebe dobrou kamarádku. Emma má ale potíže. Poté, co se o ní André dozvěděl, vydává se, i přes jeho pochyby, na akci, kde se pokusí najít Sama, bratra zesnulého Golden Boye. Sice ho najde, ale ani její zmenšená podoba ji nepomůže dobře se skrýt před podivnými ozbrojenými muži, hlídající celý "Les", dosud utajovaný program probíhající pod budovou Godolkinovy univerzity. A co je ještě divnější, André se dozví, že i jeho otec o něm nemálo ví (...). 90 procent. Velmi dobře zpracovaný díl, a na rozdíl od předchozích první, jenž si zaslouží vysoké hodnocení (ač s rezervou pro další).

2.díl. Marie Moreauová se krátce po smrti Golden Boye, nejlepšího studenta univerzity, a profesora vedoucího oddělení pro výcvik superbojovníků vyrovnává s překvapivou novinkou: kdosi z vedení ji umístil do první desítky Vyvolených, těch nejlepších z nejlepších. Moc si však nezvyká. Díky její současné slávě se musí s každým fotit, dovídat se o nejrůznějších drbech, a též se sejít se známou moderátorkou, aby jí poskytla připravený rozhovor. Zároveň se tím straní své nejlepší kamarádky Emmy, a otevírá v sobě nepříjemné rány z minulosti, jež ji zavedou až za děkankou. Prohnanou mrchou, využívající její slabost ve svůj prospěch. André se dostal na první místo, a má udělat radost svému otci. Namísto toho se ale rozhodne spojit se s Kate, a společně najít příčinu smrti jejich kamaráda. Emma se mezitím skamarádí se dvěma holkama, z nichž obě jsou prohnané mrchy (ač jedna má možná menší slitování). Jelikož se cítí ublížená, rozhodne se zmenšit, a tím se ještě více sužovat vnitřní bolestí (...). 80 procent. Mnohem leší než první díl, ale na skutečný průlom to zatím ještě nevypadá.

1.díl 1.série, prozatím jediné z celého seriálu. Marie, mladá černošská dívka, ve svých dvanácti zabije oba rodiče. Příčinou jsou její schopnosti, k nimž právě přišla, čili ovládat svoji krev coby vražedný nástroj. Po dalších šesti letech strávených na podivném internátu, kde se všichni tvářili jako úchylové, a ona patřila k vyvrhelům, je Marie přijata na Godolkinovu univerzitu pro dospělé hrdiny. Protože se stala sirotkem, a její sestra na ni zanevřela, neváhá a okamžitě se do ní vydává. Druhou možností by se stal ústav, kde se k hrdinům chovají jako ke zrůdám. Na univerzitě se seznámí s blondýnou, jež se umí zmenšovat, a s partou vyvolených, k nimž patří Golden Boy, kluk, co umí žhnout jako oheň, jeho dívka, schopná každého ovlivnit, a pár dalších. Společně s nimi, aby se stala oblíbenou, vyrazí na výlet, na jehož konci se odehraje nepředstavitelná podívaná, když jeden z nich omylem zabije dospívající holku. Jen díky právě zjistěným možnostem svých schopností ji dokáže černoška zachránit. Na oplátku od svého milovaného profesora dostane vyhazov. Už předtím ji odmítnul, a nyní učinil totéž. A to jen proto, aby udržel svoji partu Vyvolených na špici, i když jeden z nich zavraždil. Marie propadá zoufalství a hněvu, a chce starého muže zabít. To už však předem provede Golden Boy. Nejistý, zdali udrží Marie tajemství, chce zabít i ji. Jen s pomocí jeho dobrého kamaráda však zavraždí sám sebe. Tajemství o Lese, které v sobě drží, však už prolezlo ven na svět (...). 75 procent. Dobrý díl, ale též napůl až příliš zvrhlý... zkrátka v dlouhodobém hledisku si nedokáži nepříliš představit, aby se celý seriál udržel na kvalitativně dostačující úrovni, a aby nepropadl erotice, drogám a podobně, a upozadil myšlenku superhrdinství.

Musím uznat, že jsem byl "mile šokován", čili nesmírně překvapen, kterak se dokáže vi v dnešní době masového rozšiřování béčkových filmů objevit cosi nadpozemsky úchvatného. A to nejen po stránce dějové, ale i romantické, dramatické, přirozené, a dojemné. Jeden z nejvíce pozoruhodných filmů, jenž jsem měl příležitost zhlédnout, nás zavádí do dávných časů Panemu, do doby, kdy ještě jeho (donedávna) současný záporák Coriolianus Snow nedovršil ani dvaceti let, a v žádném případě neuvažoval nad svojí budoucností v podobě zla a hněvu (...). Nebudu dlouho vyprávět, jako jindy, spíše se heslovitě zmíním o svých myšlenkách: Kdo zná předchozí Hunger Games, má značnou výhodu, a může se nad některými scénami pousmát. Avšak i ten, kdo neměl tu možnost, se pozastaví na až překvapivě dobře propracovaným dějem, vyvrcholivším v celkem poklidném, předvídatelném konci. Snowovi, dosud toužící po prestižní univerzitní ceně, se dostane (vcelku nemilé) příležitosti podílet se na hladových hrách coby mentor jednoho ze splátců. Na desátých hrách, v mnohém převratných, jež vede jejich "vynálezkyně", šílená doktorka Galová (...). Proč ne, osobně bych neodmítnul. Snad si jen musel náš mladý hrdina myslet, zdali se mu dostane do rukou někdo schopný. Jak moc musel bát překvapen (...). Jeho splátcem je mladá dívka Lucy Grayová, už od první chvíle velice vzdorovitá, divoká, ale též vášnivě svůdná. Když za ní přijde do "ZOO", neodmítne ho, a dokonce se ho i zastane před ostatními. Ale čas her se blíží, a i ona pochopí, že aby mohla vyhrát, (což opravdu chce) musí se mu podbízet (...). Geniální, jak se jednou chová stydlivě, a podruhé zase sebejistě. Myšlenky na její důležitost ve Dvanáctém kraji na Vás začnou dosti doléhat (...). Hry se uskuteční, a ona vyhraje (samozřejmě, po mnoha dramatických okamžicích, při nichž si myslíte, zdali už nakonec nezemře, a tím příběh neskončí). Jenomže Snow je právoplatně nařknut z podvádění, a poslán do osmého (po domluvě do dvanáctéh, za ní) kraje. Tam na sebe nakonec narazí, a nastává chvíle... jež se může ledaskomu zdáti krásná a příjemná, někomu zase natáhlá, jinému dokonce až podivná. Ale o tom daný film je. Aby nám ukázal i chvíle, kdy se dalo v Panemu žíti v klidu a míru, a kdy na sebe dva mladí lidé, divoká, a přeci jemná Lucy a vzdělaný, po moci i lásce zároveň toužící Snow, hledí, a kolem nich klid a mír. Samozřejmě, pro mne samotného mají dané scény velice velký vliv, a díky jejich lehkosti a přirozenosti, (čas od času se Star Warsovým nádechem u Anakina a Padmé) mi jich připadalo přeci jen o trochu méně, než mělo být. Samozřejmě, zpočátku, jelikož, uznávám, jich více být ani nemohlo (...). Lucy se nám nakonec vykreslí v poněkud strzejším světle, tedy, záleží na úhlu pohledu. Konec filmu dal totiž prostor naší divácké fantazii. Leckdo mohl brát Lucyin a Snowův příchod do chatky jako jejich poslední společný okamžik, kdy se ještě měli celkem rádi, a kdy ještě stále existovala byť jen malá šance na jejich společně strávené chvíle mimo dosah chamtivého Kapitolu. Avšak, Lucy odjakživa patřila k těm, kdo se do daných věcí vrhal po hlavě. A Snow k těm, co prahli po moci. Čili, již v názvu snímku zmíněný had a ptáček, zdánlivě stejní, ale přeci v mnohém odlišní. Divák si představí tři možnosti: Lucy se rozhodla Coriolanuse zbavit, aby se do něj příliš nezamilovala, a nemusela strávit život v panemu po jeho boku, jelikož tušila, že se ze Snowa stane zlý člověk. Ano, mohla mu pomoci zvládat nenávist k lidem svoí přirozeností a něžným zpěvem, ale taktéž mohla zahořknout, a sama se stát Temnou. Zadruhé: patřila k Rebelům, a poté, co ho od sebe odehnala, se k nim chtěla vrátit. Či jen chtěla žít svůj život zpěvačky, a nemít u něj závazek, pro nějž se nikdy neodvažovala hledat název. A zatřetí: za nic nemohla. Pouze dala Snowovi volno, aby si šel svojí vysněnou cestou,  jelikož věděla, že s ní nebude mít nikdy takovou budoucnost, jakou si přál, a že jim tímto uleví. A že na něj bude v dobrém myslet (...). Asi tak. Snow nakonec, jak víme, měl dobrou a dlouhou budoucnost, ač dosti krutou, a zakončenou (nepřímo) Katniss. Inu, v našich myšlenkách zůstane její krásný hlas, zvučná a jemná hudba, a taktéž zvědavost, jak nakonec dopadla. Jestli mu nepomáhala odněkud "zespoda", či cokoliv jiného (...). Rachel Zegler hodnotím jak nejvýše můžu. I Toma Blytha. Peter Dinklage byl pozitivním přínosem, známým ze Hry o Trůny. A i další postavy zaujaly. Zkrátka, film, jak se sluší a patří. 95 procent. Jak jsem se zmínil, konec trochu nejasný, nemuselo se tak stát. Ale to je pouze můj subjektivní názor krátce po zkouknutí, třeba se s postupem času a vícenásobným zhlédnutím změní. Velice doporučuji. Myslím si, že se v případě obou herců jedná o působivý průlom v kariéře, a že spolu budou moci ještě určitě mnohokrát spolupracovat. A pro nás, diváky, se zase jedná o naději, že kinematografie nemusí nutně skončit v hrobě :D

5. a poslední díl 1.série, prozatím jediné (a možná i snad) tohoto seriálu. Maya se rozhodne konečně odjet pryč z města, a strávit několik dní odpočinkem, zatímco si pročistí hlavu plnou nepříjemných vzpomínek na setkání s Friskem, a i na minulost s matkou. Namísto toho se jí však před očima objeví malý dudek, ptáček, jehož kdysi dávno praštila jen kvůli tomu, aby si ho mohla nechat pro sebe. A tím i varování před blížícím se nebezpečím. A proč? V pohledu do dávných časů se lépe seznamujeme s léčivými schopnostmi černovlásčiny matky, která se o ní velmi dobře starala, a onoho ptáčka vyléčila. A zopakujeme si i chvíli, kdy zemřela při nehodě s autem, zatímco malá Maya seděla vedle ní (...). Koná se festival na oslavu místního indiánského kneme. Na něj se dostaví i Friskova banda, jež mu pomůže zajmout Bonnie a Mayinu babičku, a poté dorazí i jejich šéf. Ten však nedokáže zastavit počínání mladé odvážné dívky, navííc posílené mocí předků. Tu sama věnuje i své kamarádce a babičce, a poté, co omráčí Friska, může slavit úspěch. Obr přichází o své sebevědomí, a zbaběle uteče. A Maya se setkává po dlouhé době konečně v klidu se svojí rodinou... V podtitulkové scéně se dozvídáme o ochotě Friska dostat se do politiky, kde potřebují silného rváče (...). 25 procent. Bohužel nejslabší díl celého seriálu, a nejhorší počin, který se mi podařilo za opravdu dlouhou dobu spatřit. Bonnie zde měla jen malý podíl, a stejně tak i Frisko, tudíž ani těmto dvěma potenciálně dobrým postavám se nepodařilo překrýt odpornou přehnanost Indiánských odslav.

4.díl. Maya se setkává se svým bývalým, a znovu z mrtvých probuzeným šéfem Fiskem. Během schůzky se ji snaží přesvědčit všemi možnými prostředky, aby se přidala na jeho stranu. Udělá pro ni večeři, a též ji umožní, aby mu rozumněla i bez gestikulace. Mladá černovláska sice zaváhá, ale jasné rozhodnutí mu za žádnou cenu poskytnout nechce. Brzo na ni navíc dopadnou vidiny s předky, s nimiž se z donucení svěří své babičce. K ní totiž nechtěla přijít, jelikož se spolu vůbec nemusejí. Avšak díky jejímu strýci, jenž ji za ní zavezl, neměla na výběr. Nakonec se vztekem odkráčí pryč, myslí si, (zřejmě, neobjasněno) že ji nazvala mimozemšťankou. Z tohoto důvodu se znovu setká s Fiskem, na nějž zamíří zbraň. Pro opakovanou lítost, nakonec nahrazenou hořkým posměchem, však odjede pryč, a tím ho dost naštve (...). 50 procent. Stále slabé, ale aspoň jsme se dočkali pár vtipných scén. A sám Fisko celou situaci v podstatě zachránil.

3.díl. Dozvídáme se nemálo věcí o minulosti Tukly, dávné předkyni Mayi ze začátku 19.století. O dívce, jež se naučila se zbraní, a pomohla svému otci v boji s nebezpečnými kolonialisty. A o další z mnoha těch, jež nyní pomáhají Maye ve válce s mocnými gangy. V současnosti se mladá němá holka mezitím střetává s armádou Fiska, muže, podřízeného jejímu strýčkovi, jež zradí, jelikož usiluje o peníze. Maya zpočátku vyhrává, ale nakonec skončí uvězněná ve skladišti. Tam se velmi brzy setká i s Bonnie, kterou její nepřátelé též svážou. Pomohou si, vyříjakí dávné nesrovnalosti, ale i přesto, převaha je stále veliká. Hlavního velitele svalnatých mužů však vyruší telefonát, (zřejmě od bývalého, údajně zemřelého Šéfa Mayi) a proto ji, ani jejího strýce nezastřelí (...). Černovláska se rozloučí s Bonnie, popovídá si s dědou, a nakonec jede za babičkou. Tam však potká toho, jež zabila. Svého šéfa (...). 35 procent. Neuvěřitelně slabý díl. Neměl v sobě téměř nic zajímavého, snad kromě Bonnie a trochu většího postupu v ději.

2.díl. Maya požádá svého strýčka, aby ji pomohl při krádeži/sabotáži (přesně nevíme) munice ve vlaku, a tím oslabila Kingpinovu armádu. V této misi uspěje, a ač si zničí svoji kovovou nohu, celý komplex, kde Kingpin schovává zbraně a výbušniny, skončí vyhozený do povětří. Při tom všem se však její strýček dopustí požkození babiččiného auta, což staré dámě rozhodně neudělá radost. Při opravě auta, na niž čeká, navíc prozradí Bonnie to, co nechtěl: Maya je zpátky ve městě, a nechce se s ní setkat. To mladou dívku, bývalou kamarádku neslyšící hrdinky (která ještě u sebe navíc poznala schopnosti svých předků) velice rozčílí. Nejvíce naštván je na ni ale její bývalý opatrovatel/kamarád, sám tak trochu zapletený do celého zločinu (...). 45 procent. Náhlý pokles kvality mne šokoval, ale dám seriálu ještě šanci. Naděje nikdy neumírá.

1.díl 1.série. Pokračování příběhu ze seriálu Hawkeye, tentokráte čistě o Maye, nás zavádí do jejího mládí. Do chvil, kdy se musela odstěhovat od své dětské kamarádky Bonnie, s níž si úžasně rozumněla, (poté, co se dvě spřátelené rodiny rozhádaly, jelikož došlo k vraždě v jejich blízkém rodinném okolí) kdy vyrůstala po boku mistra v karate, velice milého asijského muže, a kdy musela sledovat jeho smrt, (rukou Clinta Burtona) po níž se přidala ke svému budoucímu šéfovi/strýčkovi, jenž si ji našel v momentě, kdy chtěla ukrást motorku. Dozvídáme se také o momentě, kdy se, de facto, přidala "na jeho stranu", poté co ve svém vlastním "výcviku" zabila jednoho muže, a ztratila zábrany. A poté i chvíli, kdy ho zabila (později se dozvíme šokující překvapení o jeho přežití) a kdy se vrátila do malé vesničky, kde vyrůstala, za svými bývalými přáteli. Ačkoliv, brzy vyjde najevo, že má i jiné plány, než se v klidu usadit (...). Celým dílem rezonuje i podivná scéna, kdy se v nitru dalekého meteoritu zrodí několik postav, jež se po zhroucení jejich "domova" přesunou na Zemi (...). 80 procent. Úvod se mi líbil, ale uvidíme, jak si bude vést pokračování.