MAKUON

Po dlouhé době se nám na obrazovky dostalo válečné drama a do rukou ho dostal asi nejlepší muž, který tento projekt mohl poskládat dohromady. Vytvořil 9 skvelých epizod přičemž každá má něco do sebe a odlišuje se od druhých. Muži, kterými nás seriál provází se liší jeden od druhého a tak tedy každá postava nabízí trošku jiný příběh a vypravění. Některé vedlejší postavy mi tedy přišly poněkud nedotažené do konce, i přes to, že to nebyly naše hlavní tváře seriálu mohli dostat, aspoň o trošku více prostoru. Kvalitativně seriál na dnes už ikonické Bratrstvo Neohrožených bohužel nepostačí, ale i přes to se nebojím dát všech 5 hvězd, málo kdy se nám do rukou dostane povedené válečné dílo a tento projekt má právo se tímto titulem nazývat i přes své menší nedostatky.

Jako mladý muž se musím přiznat, že mě série poněkud vzala a mluví ze mě emoce. Tento komentář píši bezprostředně po zhlédnutí, takže nemyslím, že mohu být plně objektivní. Nemyslím si, že každý úplně zvládne tuto horskou dráhu plnou emocí. Ale pokud v sobě máte aspoň ždibec romance a pár vztahů za sebou, tak pocity, co pocítíte u této minisérie nebudou uplně cizí. Probouzí to mnoho dobrých či špatných vzpomínek a otevírá pár zahojených ran. Normal people je úžasná adaptace, co dělá do slova a písmene skvělou reklamu své knižní předloze ze světa, který je nám všem vlastně není úplně cizí ikdyž  zároveň je.

Asi po osmém zhlédnutí filmu jsem se konečně rozhodl, že konečně nastal čas zde něco napsat o tomto krásném surrealistickém snímku. Midnight in Paris je pro mě čistě srdíčkářská záležitost. Příběh je plný literárních skvostů z minulého století doplněný o tolik easter eggů, že to nestačíte spočítat ani za 4 zhlédnutí. Pokaždé, když zde zazní jméno jednoho z velikánů Dalí, Hemingway, FS Fitzgerald atd tak se ve vás něco hýbe, jako by jste tomu vy sami nemohli uvěřit, kdo se ocitl v půlnoční Pařízi. Dokonce s jakou přesností byly postavy vyzuálně zpracovány je skoro až k nevíře(schválně se podívejte na srovnání).  Hlavní postavu Gila hrál můj oblíbenec Owen Wilson a myslím, že si studio nemohlo vybrat lepšího herce na ztvárnění této role ,,snílka s hlavou v oblacích“, protože z toho, co vím tak Owen je sám takovým snílkem i v reálném životě a tak možná proto jsem mu vše zobal z ruky, co se jen dalo a to po celou dobu filmu. V příběhu máme několik dějových linií, které se na konci krásně propletou mezi sebou a dají nám moc pěkné a usměvavé zakončení. Do toho vhozena otázka logiky ,,zlatého věku“, ale to už je jen třešnička na dortu. Snímek disponuje správnou dávkou optimismu, která mi kolikrát chybí, takže je jen správné si připomenout, proč je tak důležité občas vypnout a být tím snílkem, kterým právě Gil byl.