Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Posledné recenzie (88)

plagát

Avengers: Pomstitelia (2012) 

Po několika samostatných filmech se klíčoví hrdinové marvelovského vesmíru konečně setkali v unikátním projektu s názvem Avengers. Jak už název napovídá, jedná se o filmovou adaptaci slavné komiksové řady pojednávající o dobrodružstvích jednoho mocného superhrdinského týmu. Ve své podstatě tu vlastně máme věc zcela nevídanou, jelikož dochází ke sloučení hned čtyř rozdílných komiksových světů. Každý z těchto čtyř světů je přitom reprezentován jedním z dříve představených hrdinů. Konkrétně to tedy jsou Captain America – Chris Evans, Iron Man – Robert Downey Jr., Thor – Chris Hemsworth a Hulk – nově Mark Ruffalo. K této čtveřici hrdinů se pak ještě přidávají Black Widow – Scarlett Johansson a Hawkeye – Jeremy Renner. Celý tým pak do určité míry zastřešuje Nick Fury v podání Samuela L. Jacksona. Pestrá skupina hrdinů musí ve svém prvním společném dobrodružství čelit zlému Asgarďanovi Lokimu, jenž chce otevřít magický portál do cizího nepřátelského světa. Hrdinové však také zároveň musí překonat své vlastní rozdílné povahy a vzájemné antipatie. Pokud by totiž ve svém poslání selhali, mohlo by to mít nedozírné následky. Osud celého světa se tak ocitá v rukou našich šesti hrdinů – Avengers. Myslím, že v první řadě by vás asi zajímalo, jestli se mi tento film líbil či nikoliv. No, moje odpověď v tomto případě nemůže být úplně jednoznačná. Jsou věci, které se mi na tomto filmu zdály zcela v pořádku a pak tu byly zase jiné věci, se kterými jsem byl značně nespokojený. V první řadě musím uznat, že první díl Avengers je poměrně věrnou adaptací původních komiksových dobrodružství. Vlastně když vezmu v potaz, jak brutálně se pozdější marvelovské filmy odchýlily od své předlohy, je skoro až překvapivé, jak důsledně se jí první Avengers drželi. Podobně jako v komiksu, je i zde hlavní hybnou silou Loki, jehož zlovolné akce nakonec svedou všechny hrdiny dohromady. Později se pak Loki pokusí zmanipulovat Hulka a poštve ho proti jeho spolubojovníkům. V tomto případě se rovněž jedná o zvrat převzatý z prvního komiksového sešitu. K výraznějšímu odchýlení tak nakonec dojde až v posledním dějství, které už je vlastně jen jednou velkou nepřetržitou řežbou s armádou jakýchsi podivných mimozemských netvorů. Po většinu času se však film celkem důsledně drží komiksu a zároveň si také zachovává patřičnou serióznost. Tedy přinejmenším děj alespoň nesklouzává k nějakým vyloženě absurdním či skoro až bizarním situacím. Něco takového totiž bylo pro další marvelovské filmy zcela typické. Kromě věrnosti předloze a serióznosti bych pak jako další klad uvedl také celkem hladké spojení několika naprosto rozdílných hrdinů a jejich světů. Tohle se tvůrcům určitě povedlo. Nic tu nedrhne a vše je krásně přirozené a uvěřitelné. Závěrečná bitva je pak taky celkem pěkně natočená, byť bych k ní měl určité výhrady. K tomu se ale ještě dostaneme. Nyní nás totiž čekají zápory a těch bude o poznání víc. První Avengers staví na základech předchozích pěti samostatných filmů. Bohužel jsou to však základy velmi chatrné. Iron Man měl celkem solidní první díl, ovšem ve druhém dílu šlo všechno úplně do háje. Ten film byl mimořádně špatný a na jeho konci pak ještě navíc bylo Tonymu Starkovi odepřeno členství v Avengers. Tím podivněji pak působí, když je najednou do týmu přijat s otevřenou náručí. Nic si nenalhávejme, toto je jednoznačný vypravěčský faul. Dále tu pak máme Hulka. Ten byl bohužel kompletně zrestartován a jeho role obsazena novým hercem. Tím pádem tu tak není ani jediná zmínka o Betty Rossové či jejím otci. Mark Ruffalo navíc hraje Bruce Bannera diametrálně odlišným způsobem než Edward Norton. Předchozí film Neuvěřitelný Hulk tak působí, jako by byl v Avengers zcela ignorován a postava zeleného hromotluka začíná opět úplně od nuly. Jako další je na řadě Thor. Ten sem zaskočí jen na vybojování velké bitvy a poté se zase odporoučí. Vývoj jeho postavy v tomto filmu je nulový. A nakonec nám ještě zbývá Captain America. V jeho případě udělali tvůrci jednu fatální chybu. Capův první film skončil tím, že se Steve Rogers probudí v nemocnici nějakých sedmdesát let poté, co spadl na dno ledového moře. Samozřejmě je z toho zpočátku naprosto v šoku. V Avengers už je ale na novou dobu a prostředí zcela adaptovaný. Tvůrci tak úplně vynechali tu nejpodstatnější část Capova příběhu a tou je jeho obtížné přivykání si na novou éru a její pozitivní i negativní stránky. Pokud vynecháte právě toto, pak už ani nemá cenu postavu Captaina Ameriky nějak dál řešit. Ve výsledku tu tak máme Iron Mana, který po otřesné dvojce už ani nemá moc na co navazovat, kompletně zresetovaného Hulka, nevyvíjejícího se Thora a Capa, který postrádá svou základní podstatu. To nejsou zrovna dobře rozdané karty, co říkáte? K tomu tu pak máme ještě Black Widow – průkopnici Disneyho nechvalně známých „silných ženských postav“ a Hawkeye, který se vrací po svém šedesátivteřinovém štěku v prvním Thorovi. Tomu se říká sestava par excellence. Jak jsem již zmiňoval, hlavním padouchem je tu Loki. Tom Hiddleston dokázal tuto postavu v minulosti zahrát celkem slušně. V Avengers se však jasně ukazují jeho limity. Uznávám, že je to do značné míry i kvůli nepovedenému scénáři, který mu tvrdě podráží nohy. Ať tak či onak, Loki v tomto filmu vůbec ale vůbec nepůsobí jako nějaká vážná hrozba. A už určitě ne jako hrozba, kvůli které by se muselo spojit hned šest udatných hrdinů. Vzhledem k tomu, že jediní další nepřátelé jsou tu již zmínění mimozemští netvoři, je to docela bída. K tomu si pak ještě přičtěte, že ani jeden z ústředních hrdinů se během tohoto filmu charakterově nikam dál neposune. Místo toho jsme naopak svědky naprosto stupidních a dětinských rozmíšek mezi Tonym Starkem a Stevem Rogersem, které mají jakoby vyvolat nějaké zdání závažného vnitřního konfliktu. Super, takže světu hrozí zkáza a dva dospělí muži si místo hledání nějakého řešení raději poměřují svá ega. A teď ještě k té velké závěrečné bitvě. To je v podstatě jen jedna velká nepřetržitá akční sekvence, během které se nic zásadního neodehraje. Hrdinové zlikvidují obrovské zástupy anonymních mimozemských netvorů a poté se vše vrátí zase do normálu. Žádná změna statutu quo, žádný posun, žádné dramatické rozuzlení. Sám Loki je navíc během velkého finále degradován na pouhého komického tajtrlíka, kterého od jeho „souboje“ s Hulkem není možno brát ani trochu vážně. Ano, ta scéna možná působí legračně, ale zamysleme se prosím nad tím, jestli se skutečně hodí do seriózně pojatého akčního filmu a ne třeba někam do kresleného Asterixe. Ze všeho nejvíc mi však na prvních Avengers vadí jakási dějová a charakterová vyprázdněnost. Vidím tu zoufalý nedostatek jakéhokoliv relevantního obsahu. Ano, někdo by sice mohl namítnout, že je to teprve první společné dobrodružství a tudíž je to vlastně jen takový rozjezd. Problém je však v tom, že už tu máme šestý film v řadě a pořád to celé působí jen jako nějaký rozjezd. Kdy už se teda konečně začne dít něco podstatného? Na závěr se však pokusím být smířlivý. I přes všechny své výhrady uznávám, že mají první Avengers i spoustu kladů. Děj solidně odsýpá, akční scény jsou natočeny opravdu působivě a herci hrají ve většině případů na výbornou. Film má navíc skvělou hudbu a v nějakém základním rámci v podstatě i plní svůj primární úkol, tedy spojit všechny jednotlivé hrdiny dohromady. Příště už však bude zapotřebí předvést mnohem více, protože v dalším díle už se nikdo nebude moct vymlouvat na to, že se vše teprve rozjíždí. Tentokrát tedy po zralé úvaze dávám čtyři hvězdy avšak s důrazným varováním do budoucna.

plagát

Smrtonosná pasca 3 (1995) 

Již potřetí vyráží policista John McClane do akce, aby zachránil životy nevinných lidí. Tentokrát musí čelit šílenému fanatikovi, který po celém New Yorku rozmístil smrtící nálože. Zločinec hrozí, že pokud McClane nesplní sérii jeho bizarních úkolů, začne své bomby odpalovat. Celá věc je navíc o to složitější, že muži, který za vším stojí, nejde o nic menšího než o krutou osobní mstu. McClaneovi tak nezbývá nic jiného než hrát se svým protivníkem jeho vyšinout hru a doufat, že se mu během toho podaří najít nějaké vodítko k jeho dopadení. Na svůj úkol však tentokrát nebude sám. Společníka mu bude dělat černošský obchodník Zeus Carver. Oba muži pak musejí čelit celé řadě nebezpečných a smrtících nástrah. Hned v úvodu bych chtěl nastolit dvě otázky. Ta první zní: „Je Smrtonosná past 3 dobrým filmem?“ A ta druhá je následující: „Je Smrtonosná past 3 dobrým pokračováním?“ Odpověď na první otázku by mohla znít „Ano“. Smrtonosná past 3 je veskrze dobrým filmem. Anebo přinejmenším alespoň není špatným filmem. Odpověď na druhou otázku však zní jednoznačně „Ne“. Smrtonosná past 3 není dobrým pokračováním. Právě naopak, Smrtonosná past 3 je naprosto příšerným pokračováním. Jen zřídkakdy jsem viděl film, který by tak brutálně a neuctivě pošlapal veškeré základní atributy své vlastní série. A je to tím větší průser, že právě série Smrtonosná past měla již od počátku velmi jasně nastavená pravidla a charakteristické znaky, které pro ni byly alfou omegou. Základní premisou této série byl totiž vždycky nerovný boj jednoho obyčejného, avšak nadmíru schopného policisty se značnou přesilou všehoschopných zločinců. Přestože však byli McClaneovi protivníci v přesile, jejich počet byl vždy jasně daný a konečný. Hrdina tak mohl doufat v to, že když se mu je díky promyšlené taktice a momentu překvapení podaří jednoho po druhém vyřídit, může nad nimi tímto způsobem zvítězit. Toto je absolutní základ celé série Smrtonosná past. Díky tomuto chytrému dějovému schématu se tato série stala tak úspěšnou a populární. První dva díly dokázaly toto schéma využít na maximum. A i když to říkám jen s velkým sebezapřením, tak dokonce i naprosto stupidní čtvrtý díl uměl základní myšlenku Smrtonosné pasti pochopit mnohem lépe než tato prapodivná trojka. Opravdu. Třetí díl Smrtonosné pasti je v podstatě jakási podivnost, která po většinu času působí, jako by byla součástí nějaké úplně jiné série. Ono se vlastně ani není co divit, pokud vezmeme v potaz okolnosti, za kterých vznikla. Jak je totiž všeobecně známo, scénář ke třetímu dílu Smrtonosné pasti byl totiž původně napsán pro další pokračování Smrtonosné zbraně. U té se však tvůrci nakonec rozhodli vydat jinou cestou a původní scénář tak zůstal u ledu. Ne však na dlouho, protože krátce nato se jej chopilo studio 20th Century Fox a nechalo jej přepsat na scénář k dalšímu dílu Smrtonosné pasti. V důsledku toho však vznikl jakýsi podivný hybrid, který mnohem více připomíná eskapády Riggse a Murtaugha, než další dobrodružství Johna McClanea. Z toho se tu totiž stal někdo úplně jiný. Místo klidného, vyrovnaného a dokonale disciplinovaného policisty tu nyní máme nějakého ujetého excentrika, který na můj vkus až příliš moc připomíná již zmíněného Martina Riggse. Například hned ta úvodní scéna, v níž McClane vstoupí do černošské čtvrti s velkou cedulí s nápisem „Nesnáším negry!“ Jak tam pak k němu přijdou ti chuligáni a začnou na něj dorážet a on začne předstírat nepříčetnost, tak jsem tam v jednu chvíli jasně viděl Gibsonova Riggse. Protože toto byl přesně jeden z těch jeho šílených výstupů. McClaneův parťák Zeus v podání Samuela L. Jacksona pak zase až moc důvěrně připomíná Rogera Murtaugha. A potom třeba ta scéna, jak najdou jednu z bomb uprostřed parku a začnou se hádat kvůli splnění daného úkolu. To bylo přesně totéž, jako když se Riggs s Murtaughem hádali, který drát u bomby mají přestřihnout. Zkrátka a dobře to, že byl scénář původně napsán pro úplně jiný film, je tady prostě cítit až příliš bolestivě. Veškerá zavedená pravidla a dějová schémata série Smrtonosná past se tu suverénně porušují, zatímco typické znaky a rysy série Smrtonosná zbraň jsou důsledně dodržovány. Je to v pořádku? Pokusím se jen o malý výčet toho, co vše bylo ve třetím díle Smrtonosné pasti porušeno. Za prvé, John už proti svým nepřátelům nestojí úplně sám, ale má po ruce parťáka. Za druhé, děj se nesoustřeďuje na nějakou konkrétní uzavřenou oblast, jako například mrakodrap nebo letiště, ale odehrává se po celém městě. Za třetí, děj filmu už se neodehrává na Vánoce, ale někdy v létě. Za čtvrté, zločinci již netvoří nějakou menší skupinu o jasně definovaném počtu, nýbrž je jich blíže neurčená armáda. Za páté, John své nepřátele nelikviduje jednoho po druhém ze zálohy, ale prostě se s nimi utkává zcela nahodile (právě tohle dokázala mnohem lépe pochopit i přihlouplá čtyřka). Za šesté, naprostá absence Holly McClaneové. Tak, přátelé a tady už končí veškerá legrace. Ve filmovém světě máme hrdiny jako James Bond, Indiana Jones nebo Bruce Wayne. Hrdiny, kteří mají v každém svém filmu po boku jinou partnerku anebo se obejdou i zcela bez ní. A potom tu máme hrdiny jako Clark Kent, Peter Parker nebo Rocky Balboa. Hrdiny, kteří jsou ke svým činům přímo motivováni láskou k milované ženě. Právě k takovým hrdinům patří rovněž John McClane. Pokud tedy vznikne nějaký díl Smrtonosné pasti, v němž vůbec nevystupuje Johnova manželka Holly, je to tak tragické nepochopení hlavní postavy a její motivace, že skoro až zvažuji snížení hodnocení na dvě hvězdy. Nakonec to ale neudělám, protože jak už jsem psal v úvodu, Smrtonosná past 3 i přes všechny mé výhrady rozhodně není špatným filmem. Je to dobrý film, který je ale součástí nesprávné série. Natočit to jako jeden z dílů Smrtonosné zbraně s Riggsem a Murtaughem, byl bych mnohem spokojenější. Takto tu máme film, který celé sérii Smrtonosná past v podstatě vystavil stopku a víceméně zablokoval jakýkoliv její další vývoj. Divíte se, proč čtvrtý díl vznikl až po tak strašně dlouhé době a byl tak otřesný? Protože ještě předtím vznikla trojka, která jakýkoliv prostor pro kvalitní pokračování brutálně zredukovala. A ještě jedna věc na závěr. Napojení hlavního záporáka Simona na události prvního dílu působí hrozně násilně a nevěrohodně. Jako by tam tento zvrat někdo dopsal až zpětně s odstupem času. No, ale o tom už jsme se tu bavili, že? Nakonec tedy dávám vyvážené tři hvězdy. Pět za kvalitní filmový počin a jednu za nehorázné zprznění celé série. Myslím, že takhle je to víc než fér.

plagát

Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa (2001) 

Pán prstenů: Společenstvo prstenu je prvním dílem epické fantasy ságy, která po celém světě vyvolala obrovskou mánii a strhla takovou lavinu nadšených reakcí, jakou lze vidět jen velmi zřídka. V podstatě se jedná o jeden z oněch významných mezníků, které zcela zásadním a bezprecedentním způsobem zasáhly do dějin kinematografie a zanechaly za sebou trvalou a nesmazatelnou stopu. Pán prstenů je zkrátka série, která filmovým divákům představila úžasný fantastický svět zvaný Středozem, jenž na jednu stranu působí podivně a tajemně, ale zároveň také blízce a povědomě. Je to série, která objevila zbrusu nové možnosti, jak vyprávět epický a velkolepý příběh plný napětí, dobrodružství, monumentálních bitev i překrásných lokací. Pán prstenů divákům umožnil hluboce se zasnít a plně se ponořit do světa bezmezné fantazie, který do té doby existoval pouze na stránkách knih. Nic z toho by však nebylo možné, pokud by světlo světa nespatřil právě první díl s názvem Společenstvo prstenu. Právě v tomto prvním filmu nám totiž režisér Peter Jackson představil hobita Froda Pytlíka, jenž se musí vydat na nebezpečnou výpravu za zničením Prstenu moci. V tomto prstenu se totiž ukrývá samotná podstata absolutního zla. Přebývá v něm duše temného pána Saurona, nepřítele všech svobodných národů Středozemě. Pouze v ohni Hory osudu ležící v pekelné zemi Mordor může být tento Jeden prsten zničen. Frodo však na své cestě naštěstí nebude sám. Doprovázet jej bude osm společníků. Mezi nimi jsou další tři hobiti z Frodova rodného Kraje - Sam, Pipin a Smíšek, potom dva lidé - Aragorn, následník královského trůnu a Boromir, syn královského správce, elf Legolas, trpaslík Gimli a moudrý čaroděj Gandalf. Toto devítičlenné Společenstvo prstenu se tak vydává na strastiplnou cestu plnou nástrah, jejíž výsledek je velmi nejistý. Během putování nastane hned několik okamžiků, kdy je osud celé výpravy na ostří nože. Naši hrdinové musejí čelit nejen početným zástupům ohyzdných skřetů, ale také jiným nebezpečným překážkám a vyhroceným situacím. Úklady je čekají nejen ze strany Saurona, ale také z rukou jeho nového spojence Sarumana, jenž hanebně zradil vše, co do té doby zastával. Napětí navíc postupně narůstá i uvnitř Společenstva, kde začíná docházet ke znepokojivému pnutí. Moc Prstenu je totiž svůdná a lákavá a snadno dokáže polapit toho, kdo má v srdci skrytou touhu. Hlavní hrdinové však pořád mají naději, dokud si zůstanou navzájem věrni. Musím říct, že mě tento úžasný epický příběh hned při prvním zhlédnutí naprosto strhnul. Do té doby jsem ještě nikdy neviděl nic podobně čarovného a poutavého. Tento první díl Pána prstenů ve mně zanechal opravdu hluboký dojem a znovu ve mně probudil nehynoucí zájem o svět fantasy. Vlastně je to vcelku ironie, protože když jsem dávno předtím četl knižní trilogii, byl jsem veskrze zklamán. Nelíbil se mi příliš natahovaný a místy nudný děj, jednoduché a ploché postavy, absence jakýchkoliv sofistikovanějších zápletek, téměř nulové emoce, toporný způsob vyprávění a krkolomné dialogy působící velmi nevěrohodně. Dále pak knihy trpí zoufalým nedostatkem ženských postav a absentuje tu také sebemenší náznak nějaké romantiky či jiných lidských citů. Všechno je to zkrátka takové chladné a sterilní. Klíčové scény, jež měly v čtenáři vyvolat silné pocity a emoce, v knize působí jako lehká konverzace u táborového ohně. A právě proto tuto filmovou adaptaci tak neskonale obdivuji. Režisérovi Peteru Jacksonovi se tu totiž podařilo nemožné. Dokázal z unylé a toporné předlohy vymáčknout úžasnou emotivní podívanou, která mě ani na moment nenechala v klidu. Najednou to všechno krásně šlape. Děj má dynamiku, postavy působí uvěřitelně, dialogy mají nádherný spád. Neexistující dramatická rovina z knihy ve filmu funguje na jedničku. Pokud toto není zcela nevídaný režisérský úspěch, tak už opravdu nevím. Filmový Pán prstenů totiž není důstojnou adaptací knižní předlohy. Filmový Pán prstenů je výjimečné dílo, které původní předlohu překonává o několik řádů. Jackson tu dokázal něco, co se snad ještě nikomu jinému nepodařilo. Zfilmoval nezfilmovatelné. Protože řekněme si zcela na rovinu, původní knižní trilogie zkrátka a dobře nezfilmovatelná byla. Už jen proto je pro mě Peter Jackson naprosto výjimečným režisérem a geniálním vizionářem, který se výrazně zapsal do dějin kinematografie. Pán prstenů: Společenstvo prstenu je skutečným seriózním filmovým dílem. Není to jedna z těch ubohých infantilních srágor, které na nás bez přestání chrlí studio Disney. Není to trapná blbina alá nové Star Wars, série Avengers nebo poslední Indiana Jones. Toto není film, který vznikl pouze proto, aby svou plytkostí a povrchností uspokojil nenasytné masy a vydělal mraky peněz. Toto je přesně to, čemu říkám autorský film. Film, který má svou duši. Film, který má myšlenku a smysl. Film, který se zrodil v hlavě jednoho nadšeného snílka. A tento nadšenec pak udělal možné i nemožné, aby svůj velký sen zrealizoval. Peter Jackson svému dílu věnoval úplně všechno. Obsadil do něj ty nejlepší a typově nejvěrnější herce a to i přesto, že byli v té době všichni zcela neznámí. Vybral ty nejpůsobivější lokace a po vzoru Herkula a Xeny znovu objevil Nový Zéland. Vytvořil strhující scény dokreslené úžasnou a podmanivou hudbou. Představil nám nejrůznější fantastické rasy, jakými jsou pohodlní hobiti, vznešení elfové, stateční trpaslíci či hroziví skřeti. Piplal se i s těmi nejmenšími detaily, jako jsou kupříkladu znaky na brněních či různé spony, náhrdelníky a náramky. Vytvořil řadu impozantních scenérií a dal si záležet na tom, aby vše působilo co nejvěrohodněji a nejautentičtěji. Když vidím takovou oddanost své vizi, musím se zármutkem konstatovat, že podobných filmů vzniká čím dál méně. Stačí se podívat na takové škváry jako jsou již zmínění Avengers či nové Star Wars. Právě proto dokážu hluboce ocenit skutečné tvůrčí dílo, jakým Pán prstenů: Společenstvo prstenu bezpochyby je. Mimochodem u závěrečné scény filmu člověk prostě nemůže zůstat zcela netečný. To jak Frodo a Sam sestupují po úpatí hor vstříc temné zemi Mordor za doprovodu překrásné hudby, musí pohnout úplně s každým. Smyslem filmů je, aby plnily lidské sny a právě tomuto filmu se to bezezbytku povedlo. Právě proto mu uděluji to jediné hodnocení, jaké v takovém případě udělit lze. To nejvyšší možné.

Posledné hodnotenia (879)

Princezná zakliata v čase (2020)

01.01.2024

Hókus pókus 2 (2022)

29.12.2023

Hókus pókus (1993)

29.12.2023

Asterix a Vikingovia (2006)

29.12.2023

Cililing a tajomstvo krídiel (2012)

29.12.2023

Spider-Man: Cez paralelné svety (2023)

odpad! 28.12.2023

Múmia: Hrob dračieho cisára (2008)

27.12.2023

Na nože: Glass Onion (2022)

27.12.2023

Rozčarovaná (2022)

26.12.2023

Reklama

Ovládací panel
23 bodov