Drolit

Čekal jsem ulítlou komedii pro děti i dospělé, u které člověk může vypnout a nic neřešit. Místo toho jsem dostal feministickou agitku, na které je založen v podstatě celý film. Problémy feministického světa jsou zde vykresleny do extrému a nereálně, všechno je zde vyobrazeno doslova a nucené dialogy na toto téma byly vyloženě směšné. Nemluvě o tom, že je tu každý chlap zobrazen jako totální idiot, až mi bylo v kině trapně. Čekal jsem, že se film bude zabývat i jinými problémy reálného světa, ne jen feminismem, ale ostatní problémy tam byly jen lehce nastíněny.  Celý tenhle paskvil mohly zachránit aspoň vtipy, ale ani to se nepovedlo. Kinosál se často smál, ale mě to nějak minulo a při pár scénách jsem se maximálně pousmál. Když k tomu přidám dlouhou nudnou stopáž, vychází mi z toho další mainstream sračka, která je jenom marketingově zpropagovaná, ale jinak to kvalitní film není.  Jediné, co můžu pochválit, jsou hezké kulisy a herci.

Klenot letošního roku.

R. L. Stine a jeho Ulice strachu jsou důvodem, proč jsem začal mít rád horory. Jeho malé knížky, co u nás vycházely v edici Stopy hrůzy, jsem hltal každý den. Když jsem si pustil první díl této trilogie a viděl jsem, co s tím Netflix dělá, moc nadšený jsem nebyl. Úvod na mě působil nudně a tak nějak uměle, honička v obchoďáku na mě neudělala žádný dojem. Hlavní postavy divné, chovaly se dětinsky a naprosto nepatřičně k situaci. Lesbická linka za mě také naprosto zbytečná, ovšem pro Netflix asi nezbytná. V průběhu se ovšem dějová linka s vrahy začala rozjíždět a mile mě překvapila i nepředvídatelná úmrtí postav. Takže ve výsledku docela fajn, mohlo to dopadnout hůř.