novoten

Platí skoro to samé, co při první návštěvě písečné hroudy. Duna je obrovský velkofilm s ohromující vizuální stránkou a strhujícím Chalametem v hlavní roli. Ten bez mrknutí oka překračuje hranice nastavené scénářem, kdy je jeho Paul až do závěrečné třetiny pořád tak trochu ztraceným Pavlíkem a jeho přerod směrem k dějům, které byly přislíbeny, se strhne dost zhurta. Díky němu se tak snáz zapomíná na to, že většina postav (Chani, Irulan a vůbec ostatní benegesseriťanky) je zajímavější než hlavní hrdina a doteď se nedokážu zbavit pocitu, jaká je škoda, když se takhle okouzlující, krutý i složitý svět točí v prvním plánu kolem jednoho zpochybnitelného proroctví. Ale nenechte se zmást. Takhle ohlušující blockbuster je přesně to, po čem se opakovaně volá a kvůli čemu milujeme zvukový virvál, který se má strhnout, když v kině zhasnou světla.

U řeky, na které se stavěly lodě, se pořád hraje bojovný fotbal a ještě alespoň jednou se o něm udělal dokumentární seriál. Bohužel jde tentokrát spíš o minisérii, která to, co mě vždycky bavilo nejvíce, tedy vzestupy a pády tabulkou napříč celým ročníkem, vměstnává přibližně do poloviny jediné epizody. Zbytek je věnován dalším víceméně anonymním obyvatelům a samozřejmě i oněm vymodleným zápasům o všechno. Jedná se tak o zdaleka nejslabší kapitolu sunderlandské kroniky, která většinu času působí vyrobená až trochu na sílu a čistě pro potěchu naléhajících fanoušků, což mě těší. Bohužel radost z tvorby je na první i druhý pohled pryč a body získává jen síla sportovního sentimentu, překvapivě přirozený pocit logického uzavření cyklu a zvrat, který by ve filmu působil přehnaně, ale tady ho napsal sám život.

Zimní, případně rovnou vánoční jednohubka, které se nelze bránit. Ať už titulní hrdina trousí hlášky jak ze Smrtonosné pasti, užívá dokonalou přátelskou chemii s nečekanou parťačkou nebo jen smutně kouká před sebe, žasnu nad dokonalou symbiózou všeho a všech. Kultovní záporák, dramatická linka, pes a v neposlední řadě splněný sen v podobě Hailee a Florence jako mých dost možná nejoblíbenějších talentů posledních let, které se sešly, aby si popovídaly nad kupkou těstovin.