Recenzie (30)
Temná hmota (2023)
Íránská černobílá nezávislárna s překrásným barevným zvratem v poslední zatáčce. Sympatický obsazení a hravý scénář.
Brutálne teplo (2023)
Brutální vedro: Historky z Pardubic. Vyvedený debut, který dokazuje, že český film nezemřel s impotentníma rádoby romantickejma komediema. A hrdě přichází jako film s koulema. Dobrá zpráva je, že na to má!
Usměvavá Gruzie (2023)
Celkem nenáročný dokument o bezzubém populismu, zapadlé vesničce v Gruzii a jednom praseti, který se má ze všech nejlíp. Při sledování si našinec uvědomí, že by něco podobného mohlo hned vzniknout v naší kotlině, jen by se zuby prohodili za jinou, před volbami ceněnou komoditu. Pro lepší orientaci by našinec ocenil alespoň titulkové "Who is who", jinak se lehce ztrácí a spíš tuší, že matožný opilec u rybníka bude nejspíš nějaká padlá politická figura. Závěrečná desetiminutovka o snaze televizní reportérky to tahá že třetí na čtvrtou.
Hypnóza (2023)
Film připomíná v mnohém nějakou absurdní divadelní hru. Mladý pár se vydává na prezentaci svojí mobilní aplikace. Hrdinka si před cestou zaskočí na hypnózu, kvůli odvykání kouření. A pak se začne chovat trošku jinak. Zrežirovano pevnou rukou. Hrdinka okouzlující. Otravný song chytlavý. Ale asi to nebude úplně pro "common people".
Animalia (2023)
Do hrnce dejte slušnou porci Stalo se, přidejte podobné množství Mlhy od Darabonta, během hodinky postupně přidávejte kousky z Exorcisty a Omenu. Během míchání přidávejte vyjevy z Hitchockokových Ptáků. Těsně před koncem už jen dochuťte nepatrným množstvím 28 dní poté. Místo kečupu doporučuju lehounce ochutit atmosferou z Monsters. Dobrou Chuť! Náhražka verze pro milovníky komerce: Den nezávislosti.
Bod obnovy (2023)
Zkoušet spočítat díry v logice, by asi tak k užitku, jako spočítat díry v cedníku. Politovat musíme taky herce, kteří se tam mátoží od ničeho k ničemu. Naštěstí to zachraňuje ta Scarlett Johansson z wishe. Body za to, že to tvůrci aspoň zkusili, ale nejsem management z Alzy, abych za tohle někdy vyhodil nějaký svý peníze. Takže snad příště, pokud nakonec režisér neskončí u Ordinace.
Godard o Godardovi (2023)
"Netočím filmy, tvořím kinematografii"
Hnízdečko (2022)
Král islandské kinematografie vyrobil za kovidu na rozměru jednoho filmového políčka mimořádnou záležitost.
V záběru (2023)
Ve srovnání se známějšími bratříčky se tenhle twist úplně nechytá. Technicky v první lize. Místy krásně dunivý soundtrack.
Ztracené děti (2023)
Vcelku vyvedené hříčka na téma "fotr byl velký zvíře". Ve druhé třetině se režisérka vytasí s twistem, který to posune do úplně jiné roviny vyprávění. Po zběžném přezkumu to do sebe celkem zapadá. Dětský herci v pohodě, mj. dvě ratolesti použila režisérka vlastní.