kebabvchlebu

Jelikož je Harakiri nejlépe hodnocený film na Letterboxdu, moje očekávání byla obrovská, ale nikdy bych nečekal, že budou ještě mnohonásobně předčena. Svojí stopáží je stravitelnější než Kurosawových Sedm Samurajů, ale to není jediná věc, co dělá Harakiri lépe. Hlavní postava, Hanshiro Tsugumo, ze začátku vůbec nepůsobí jako hlavní postava, z důvodu kombinování časových linek a skákání v čase, jenže to po chvíli přejde a vše do sebe hezky zapadne. Takovýchto skoků je ve filmu několik, ale všechny mají svůj důvod. Hodně se mi líbilo, jakým způsobem je představována motivace zpočátku nesympatického ronina, kdy přemýšlíte, na čí straně vlastně stojíte. Vše má hutnou atmosféru a pomalou gradaci, přičemž někdy v půlce následuje flashback, který trochu zpomaluje ideální tempo, ale dozvíme se zde mnoho podstatných informací, které dovedly Hanshira do paláce. Pak už začíná opravdová jízda. Díky použití reálných mečů je zde mistrovská choreografie, které strčí Kurosawu s přehledem do kapsy. Highlight tohoto filmu je mistrovsky natočený duel mezi Hanshirem a šermířem z rodu Iyi, který je bezpochyby jeden z nejlepších soubojů, co jsem kdy viděl. Ještě bych chtěl vypíchnout hudbu, protože užití tradičních hudebních nástrojů je geniální. Mistrovské dílo, které asi už nikdy žádný samurajský film nepřekoná.

Sedm Samurajů je film, který jsem dlouho odkládal, kvůli jeho enormní stopáži, která činí 207 minut. Přesto jsem se nenechal odradit a na film se podíval a byl mile překvapen. Na svůj dlouhý runtime má film docela svižné tempo. Hodně tomu pomáhá rozdělení děje do 3 částí, kde se každá soustředí na něco jiného. Film má skvělý set design a rekvizity, ale na to jak starý tento film je, vypadá opravdu dobře, hlavně v remastrované verzi. Finále se mi líbilo, ale choreografie občas sklouzávala spíše k parodii, ale to jen zřídka. Kurosawovu exkurzi do feudálního Japonska jsem si užil a určitě si doplním jeho filmografii.

,,Dying for the right cause. It's the most human thing we can do''. Denis Villeneuve je zárukou kvality a do budoucna budu vyhlížet každý jeho projekt. Podle mě je Blade Runner 2049 je magnum opus. Je to ale náročný film, který jsem pořádně docenil až na druhé zhlédnutí, kdy jsem byl dostatečně odpočatý a připravený nasávat všechny informace a detaily. První díl jsem viděl několikrát a snažil jsem se ho milovat, ale něco tomu chybělo. Druhý díl je ale něco jiného. Depresivní atmosféra dystopického LA,  soundtrack a sound design, filozofický přesah, goslingův (literally me) herecký výkon, Joi 🥵 miluju na tom snad úplně všechno. Ze všeho nejvíc ale miluju vizuál, za kterým nestojí nikdo jiný, než Roger Deakins.  Strašně mě mrzí, že jsem to neviděl v kině, zaslouží si co nejlepší kvalitu. Perfektní film, který jsem si zamiloval až časem.