Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (167)

plagát

Vyháňač diabla: Znamenie viery (2023) 

Ještě dnes považuji původního Vymítače za absolutně nejděsivější horor vůbec, jehož tísnivé a nepříjemné atmosféře se nevyrovná žádný jiný. Asi nemá cenu zmiňovat, přesto to však udělám, že tohle pokračování mu nešlapalo ani na paty a rozhodně nebylo žádnou poctou.  Film rozhodně nezačal špatně, naopak měl dobře našlápnuto a chvilku jsem si i říkala, že se to třeba povede. Bavilo mě to. Příjemné tempo, postupné navozování strašidelné atmosféry a lekací scény, při kterých jsem s sebou párkrát škubla i já (z čehož jsem měla radost, protože jak jde o filmy, tak nejsem vůbec lekavá). Vizuálně to bylo hezké, obě posedlé dívky byly namaskovány tak, že by z nich skoro šel strach.... ale nešel. A tady je podle mě problém v režii i scénáři. Přesto jsem však neztrácela naději, ovšem jak přišlo na řadu vymítání, bylo mi jasné, že tohle nedopadne dobře. Ve filmu o vymítání ďábla tak trochu počítáte s tím, že samotné vymítání bude tím vrcholem. Musí se vám z té atmosféry ježit chlupy na rukou, jinak to není ono. A tady bylo všechno špatně. Líbila se mi myšlenka, že se toho ujmou rodinní příslušníci a dobrovolníci, zatímco se na ně kněz vyprdne. Dokonce i změna v tom, že nebyla posedlá jedna dívka, ale hned dvě, byla zajímavá. Ale méně je někdy více a tady to bohužel platilo dvojnásob - z tohohle exorcismu se vytratila veškeré strašidelnost a za mě to je částečně i kvůli tomu počtu lidí, kteří plácali jedno přes druhé a v tu chvíli jsem si říkala, že bych snad i já dokázala s tím démonem promlouvat lépe. Možná to bylo tím, že všechny ty charaktery byly tak podivně až nesympaticky napsané. Zdravotní sestra Ann nabyla  příliš přehnaného odhodlání a její proslov před samotným exorcismem byl tak epický, až se mi to tam nehodilo. Húdú paní byla dle mě naprosto zbytečnou postavou a rodina druhé dívky byla jak ze špatné komedie. Exorcismu očividně nesvědčí velká účast a měl by i nadále zůstat komorní záležitostí. Člověku se sice tak nějak rozsvítily oči, když viděl zpět na scéně Ellen Burstyn v roli paní McNeilové, každopádně vzhledem k událostem to byl naprosto zbytečný návrat s fakt příšerným scénářem a za mě to nezachránila bohužel jak Regan, tak ani známá znělka. Zanechalo mě to naprosto chladnou, a to se považuji za dost citlivého až sentimentálního člověka, který by byl schopný uronit z něčeho takového i nejednu slzu. Dávám tři hvězdičky, ale považuji to za dvě a půl a tedy slabší průměr. Dvě mi vzhledem k podařenému vizuálu a první polovině filmu, která mě bavila, přijdou příliš kruté.

plagát

Hovor so mnou! (2023) 

Neuvěřitelné hororové překvapení, na které jsem vůbec nesázela. Neotřelý námět na duchařský film, skvělé tempo a hlavně žádné slitování, které započne již úvodní scénou. Sice jsem si ťukala na čelo, proč jsou skoro všichni takoví pitomci a berou to tak naprosto v klídku; seance na párty, proč ne? Nechat se posednout nějakým duchem zní jako hrozná sranda, že jo, pojďme to dělat pravidelně. Ale lidi jsou fakt různí a teenageři v dnešní době obzvlášť, takže v tom jak tohle je nebo není pravděpodobné nemá smysl se šťourat, protože mám strach, že přesně tohle smýšlení je ve skutečnosti odrazem dnešní reality. A hlavně si to všechno natočit! Je tu spousta poctivých strašidelných scén a nepříjemných momentů, které se prostě dostanou pod kůži. A důležité je zmínit, že ten nepříjemný pocit trvá. Obklopuje ho taková studená, mrtvolná atmosféra, která prostě doopravdy funguje. A po opravdu dlouhé době se mi líbilo i finále. Tleskám. A vidět tenhle film jako mladší, tak možná ani nespím.

plagát

Strašiak (2023) 

Za mě určitě jeden z těch lepších hororů poslední doby. Nejvíc mě potěšilo postupné navozování atmosféry, na které se u spousty novějších filmů hororového žánru zkrátka neustále zapomíná a přitom mi to připadá jako jeden z nejdůležitějších úkolů podařeného strašidelného příběhu. Strašení začalo pomaličku, nevinně, postupně sílilo a nám se hlavní bubák odhaloval víc a víc a když už toho bylo dost,  konečně se nám ukázal v plné parádě. Přiznám se, v tomhle momentě moje pozornost trochu upadla a cítila jsem mírné zklamání, jelikož jeho vyobrazení mi úplně nesedlo a považovala jsem ho děsivějším, dokud nebyl vidět celý - ale to je už otázka vkusu, mívám s tím problém poměrně často a ne vždy to ubírá kvalitě příběhu. Většinu filmu jsem si neuvěřitelně užívala a některé strašidelné scény na mě skutečně zafungovaly, za což jsem pokaždé hrozně ráda, protože čím víc toho vidíte, tím více jste odolní, ale přistihla jsem se, že z některých scén bych zkrátka byla trochu nervózní, sledovat je sama. :-) Postavy byly navíc hrozně hezky napsané a to je další věc, na které mi záleží. Protože když k hlavním hrdinům v hororovém filmu nezačnu chovat jisté sympatie, ale spíš naopak, je mi pak jejich osud úplně jedno a tím pádem mě ani nebaví ho sledovat. Tady jsem byla příjemně napnutá a zároveň jim i skutečně fandila. Možná by se mi líbilo trochu větší zaměření na onoho kostlivce - abychom se s ním trochu víc seznámili. Tohle mi prostě u dnešních hororů vždycky chybí, ale pořád jsme tu dostali víc, než v jiných. Za mě spokojenost a dávám čtyři hvězdičky, které jsou sice slabší, ale tři mi zase přijdou málo. :-)

plagát

Nič v zlom (2023) 

Od samého začátku všechno špatně. Vynecháme předvídavost, ta mi u komedií fakt nevadí, ale jestli něco nemám ráda, tak hloupý dialogy a postavy... A tady byl za mě ten scénář celej strašně špatně. Nalákalo mě dobré hodnocení v kombinací s komedií a Jennifer Lawrence - přece by nehrála v žádné hlouposti, že ne? No, tak hrála. A ta role ji z mého pohledu absolutně nesedla. Nebylo to zrovna klišé, ale humor mi přišel neskutečně lacinej. A přitom by ten příběh asi mohl na komediální úrovni naprosto skvěle fungovat. Ale za mě se na to nedalo koukat. Mám čas od času ráda hloupé komedie, u kterých si odpočinu, pubertu jsem trávila s Prcičkami... Takže nic ve zlým, ale tohle byla nuda.

plagát

Paradise City (2021) (seriál) 

Pokračování filmu American Satan v jeho seriálové verzi pro mě bylo o dost slabší, ale když už na to jednou koukáte, tak vás to prostě zajímá. Herecké obsazení bylo trochu pozměněné, výkony některých postav tu byly výrazně a velmi viditelně horší a občas to bylo hodně oči drásající... Celé to působilo trochu uměleji, ale rozvinutí příběhu jsem si stejně užívala. Bylo to temnější, vážnější, což mi sedlo, ale zakončení mě zklamalo, takže nehledně na to, o kolik horší bude další série - chci ji. :D

plagát

American Satan (2017) 

Teď asi s klidem můžu mluvit za všechny emo kids mojí generace - Andyho prostě všichni totálně milujeme a rozhodně se na něj chceme koukat kdekoli a kdykoli a u čehokoli (což tady přesně dostaneme), ale ruku na srdce - nic to nemění na tom, že hraní mu prostě nejde tak jako zpěv a hudba. Jeho hlas je to, co tedy nečekejme, pokud jde o hudbu. Příběhově klasické hudební drama s trochou mysteriózních prvků - sex, drogy, nějaký ty smlouvičky s Ďáblem... Sladký začátky, radosti z úspěchu a nakonec stoupající sláva, která prostě člověka zákonitě změní a charakterově tak trochu zese*e. Asi jsme to už všechno někde viděli, můžeme to vnímat tedy poněkud fádně, ale ta mysteriózní linka to okořenila docela zvláštním způsobem, který mě prostě bavil. A pokud vás zajímá a baví hudební průmysl a celé tohle prostředí, jako oddechovka je to určitě fajn. Jen to chce asi počítat s často trošičku prkennými dialogy a ne zrovna hvězdnými výkony. Přesto jsou ale některé postavy napsané hezky a prostě si je zamilujete a nebo je nenávidíte - zkrátka to s nimi nějakým způsobem procítíte. Za to soundtrack, ten to doslova pozvednul do výšin. Andy má hlas perfektní, ale v téhle filmové kapele ho co se zpěvu týče nahradí neméně úžasný hlas zpěváka Remingtona Leitha z Payale Royale.

plagát

On sa bojí (2023) 

Já nevím, ale mně přijde že poslední dobou chceme všichni hledat hloubku v něčem, v čem prostě není. Mám ráda takového ty mindfucky, během kterých mi mozek úplně exploduje, ale tohle pro mě teda bylo fakt strašný peklo. Natažený, hloupý, pravděpodobně dostanu hejt za to, že jsem to ale přece vůbec nepochopila a tudíž nemám právo to hodnotit, ale já to v tom případě asi ani chápat nechci. Joaquin Phoenix je skvělej herec, o tom žádná, ale nebudu v tomhle hledat genialitu. Začátek filmu mě bavil, čekala jsem, co se z toho vyklube, ale začalo se tam toho prostě nabalovat moc. A když jsem si myslela, že už toho víc být nemůže, bylo. A pak zase. A zase. A pořád. Asi určitě to zkrátka nebyl film pro mě. Hereditary bylo taky složitější a pro náročnější diváky, ale v takovém tom příjemném měřítku, kdy vás to baví odhalovat, baví vnímat a chcete to všechno vědět. A že další v řadě - tedy Midsommar - byl naprostá psycho pecka, o tom žádná. Ale tohle jsem prostě nedala. Já bych se s tím ráda snažila trochu víc sžít, trochu víc to vnímat a cítit, ale nešlo to. Já se prostě strašlivě nudila a nešlo s tím nic dělat. Jestli mě chcete týrat, přivažte mě na židli a pusťte mi to ještě jednou.

plagát

Insidious: Červené dvere (2023) 

Bála jsem se toho, ne že ne. Minimálně jsem věděla, že mě Patrick Wilson nezklame jako herec, ale jak mu půjde režírování? A byla jsem velmi mile překvapená a hrozně šťastná, že si to vzal do svých rukou a dal téhle sérii lepší konec. Dostala jsem přesně to, v co jsem doufala a návrat původních herců pro mě byl příjemným emocionálním zážitkem. Bylo to možná jednoduché, zároveň ale promyšlené. Příjemně to navázalo, atmosfericky se to vydařilo a i když se nekonalo žádné velké strašení a neviděli jsme v podstatě nic nového ale spíš vše, co už jsme znali, příjemně to všechno uzavřelo. Všechna pokračování po druhém díle jsem totiž raději vytěsnila z hlavy, protože se mi opravdu, ale opravdu nelíbila. Setkávám se spíše s názory, že to nebylo dobré, že to nebylo dostačující, že to bylo nudné a bez nápadu, ale já jsem naopak ráda, že se do toho s prominutím nepřimotalo tři p*dele složitých hovadin, které by po důkladnějším prozkoumání stejně nedávaly smysl, a že jsem se po dlouhé době mohla podívat na klasický horor z příjemného prostředí, s normálně a naprosto logicky chovajícími se postavami, bez artových dvojsmyslů a odkazů a kdovíčeho ještě. Někdy je zkrátka opravdu méně více a za mě to tady prostě fungovalo.

plagát

V zajatí zla (2023) 

Vizuálně moc povedené, atmosfericky velmi příjemné, ale sakra, co ten nedotažený příběh?! Možná jsem měla (vzhledem k hodnocení většiny uživatelů) příliš velká očekávání, ale v zároveň jsem ani netušila do čeho přesně jdu, takže si nemyslím, že by to mělo vliv na konečné vnímání filmu. Já prostě nemám ráda příběhy, které nejsou nedotažené do konce a které nejsou rozpitvané trochu víc do hloubky. Tady jsme dostali fajn začátek (spoiler) a že něco nehraje s rodiči Petra bylo znát na první pohled a další události byly tak trochu předvídatelné. To by mi samo o sobě ani nevadilo, protože jsme stále netušili, o co vlastně jde a co jeho rodiče tají a ukrývají, což je skvělé a nutí nás to napjatě vyčkávat a sledovat. Jenže jsme dostali jen jakýsi povrchový náhled. Bavilo mě to, nemůžu říct, že ne, ale poslední čtvrtina filmu to poslala do kytek. Ve filmu mi chyběl jakýsi náhled do minulosti - co se vlastně přesně stalo, jak se to stalo. Flashbacky do minulosti na události, o kterých se neustále mluvilo a které byly pro aktuální dění klíčové, by v tomhle případě rozhodně nebyly na škodu a naopak byly docela žádoucí. Být tam byť jen jediná scéna o životě rodičů Petra před jeho narozením a o jejich tajemství, byl by příběh podstatně zajímavější. Nemluvě o tom, že zpracování monstra, na které jsme se celý film těšili, bylo hodně nepovedené a zkazilo celý dojem. Původně jsem chtěla dát hvězdičky jen dvě, ale nakonec dávám tři. Hodně, hodně slabé, ale některé herecké výkony si to zaslouží. A stejně tak atmosféra a skutečnost, že to přece jen byla režisérova filmová prvotina.

plagát

Zdravotní sestra (2023) (seriál) 

Nikterak originální příběh, zpracován už na několik způsobů, ale za mě je to téma, které mě prostě pokaždé baví a stále šokuje. V tomhle zpracování neurazí, potěší, ale vyloženě nenadchne. Bylo to takové hodně ploché, chyběly v tom emoce. Nemůžu se zbavit dojmu, že by se mu možná lépe dařilo jako filmu, než jako minisérii.

Ovládací panel
7 bodov