Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Posledné recenzie (1 398)

plagát

Oslobodenie (1969) 

Dívám se v televizi na pětidílnou epopej "Osvobození", čumím a nemohu pochopit, že tento SKVOST chybí v mé video sbírce válečných filmů, které byly světově natočené ! Mám Ozerova "STALINGRAD" a to jsem se domnívala, že už není možné něco lepšího a pravdivého natočit. Jsem nadšena ! Jako pamětník 2.svět.války to znovu prožívám a mohu hodnotit jestli to tak opravdu bylo. Bylo mi 10 let, ale už tehdy jsem poslouchala s tatínkem zprávy z rádia pod dekou (protože poslouchat Moskvu nebo Londýn nahlas se rovnalo "ke zdi" ). Postavy v tomto filmu vybral režisér (i co se týče fyziognomie tak jedinečně, že jsem z toho měla husí kůži). Vynikající dialogy ! Zde se znovu potvrzuje mé tvrzení, že film dělají vynikající dialogy. Filmy, kde se žvaní o ničem, kde není vtipná myšlenka nebo ohromující myšlenka, výborně zpracovaná scénářem, nemohou mít u náročného diváka úspěch. Přiblblé grimasy, vulgarity a jiné pitomosti nenahradí hloubku filmového umění. Domnívám se, že film je proto na tak vysoké úrovni, že tam Rusy hrají ruští herci, Němce hrají i mluví němečtí herci a těch pár postav důstojníků západních hrají američtí nebo britští herci. Proto je to tak jedinečné a též se nehledělo na náklady filmu. No nemám slov - báječné !!!!!!!!!!

plagát

Nebo na dosah (2002) 

Jsem šokována, že tento film dostal ZLATÉHO LVA. Koupila jsem si toto DVD kvůli herečce Catherine DENEUVE. Veškeré filmy, které jsem s touto francouzskou hvězdou viděla, mě nezklamaly. Až tento. Co tím snímkem chtěl režisér Marshall říci jsem nepochopila. Námět, kdy velmi přitažlivá žena se setká na jediném rande s mužem, který na ní hluboce zapůsobil, a to tak, že se v následujících letech chová jako polo blázen. Kudy chodí, tak ho všude ve svých představách vidí, slyší jeho hlas, zvedá hluché telefony, lítá od jednoho okna k druhému, čumí do aut na cizí řidiče až do doby, kdy jede do USA , kdy má najít pro monografii jednoho malíře (film nám neprozradí kterého) nějaký obraz, který je považován za unikat. V Bostonu se seznámí s určitým mužem,který jí má pomáhat - je to fotograf. Nebudu zde líčit děj, protože je na události velmi chudý. Kromě faktu, že herečka je asi nekuřačka a tam hraje tak vášnivou kuřačku, že jako náš pan Bartoška zapaluje jednu cigaretu od druhé, tak styl jakým kouří, vás velmi pobaví. A to je asi na to filmu to nejzajímavější, protože se zde nic jiného neřeší. Aha, ještě jedna věc : NAKONEC si nechá sahat cizím chlapem mezi nohy v restauraci aniž by mu dala facku. No a to je tak asi vše o tomto " nebi na dosah".

plagát

Jižanská pohostinnost (1981) 

Protože mám ráda jakékoli válečné filmy, koupila jsem si nedávno DVD s tímto filmem. Musím po pravdě říci, že mě zlákaly dvě hvězdy, které se filmu hrají a to: Keith Carradine a Powers Boothe. Ať jsem čekala cokoli, tak rozhodně jsem nečekala horror. Bažiny Louisiany skutečně připomínají Vietnamskou džungli a při vší té hrůze mi tam chyběli krokodyli. Slyšela jsem, že jich tam je obrovská spousta. Režisér Walter Hill to natočil brilantně. Ačkoliv to na první pohled vypadá jako béčkový film, není tomu tak. Kdo je zkušený divák, tak částečně odhadne jak to dopadne, ale nicméně je to uděláno dobře. Kdo neviděl, doporučuji.

Posledné hodnotenia (2 317)

Oslobodenie (1969)

01.05.2016

Nebo na dosah (2002)

16.03.2015

Jižanská pohostinnost (1981)

14.03.2015

Prapory žádají palbu (1985) (seriál)

26.09.2014

Virtuální historie: Plán atentátu na Hitlera (2004) (TV film)

10.08.2014

Snajpr (2012)

10.08.2014

Vo štvorici po opici 2 (2011)

10.08.2014

Hlas Česko Slovenska (2012) (relácia)

06.05.2014

Kladivo na čarodějnice (1969)

06.05.2014

Reklama

Posledný denníček (5)

Jak léta jdou.

Někdy se mi zdá, že už ve filmu není nic, co by mě překvapilo. Viděla jsem za války překrásné výpravné barevné revuální filmy s Marikou RÖKK  nebo s Johanem Heestersem  (který mimochodem ještě žije ve věku 108 let),  Po válce americké hudební veselohry a sovětské válečné filmy, které byly černobílé, ale vždy měly divákovi co říci. Jak šel život, filmy se zdokonalovaly, měnil se obsah, formát, i barvy. Když jsem šla z kina, nikdy -podtrhuji nikdy - jsem nepoužila slovo "kravina nebo volovina". Je pravdou, že jsem si filmy pečlivě vybírala a už tehdy jsem chodila "na režiséry a herce". Dnes.... není z čeho vybírat. Souloží se v každém filmu, ba i v kriminálce (což dříve neexistovalo). Mé vnučky mi na mou kritiku oponují slovy : "Babi, je jiná doba...." Ptám se : jaká jiná doba ? Copak za mých časů děti nosil čáp? Anebo jsme se nemilovali ? Ale bylo to přísné soukromí a nemusel každý vědět, co se za zdmi děje !  Taková syrová nahota děje ve filmu mě vadí a nic na tom nezmění fakt, že je JINÁ  DOBA.  A vidíte.... jak léta jdou, změnilo se jenom to, že kina dále zejí prázdnotou.

Jak léta jdou.