Hlubinix

Jestli hledáte film, jenž by šel označit tím otřepaným úslovím "vizuální orgie", pak jste dorazili správně na adresu Denise Villenevueva. Příběh a herecké výkony by za normálních okolností také zaujaly svojí kvalitou, avšak k mým 89% tento film vyzdvihují jednoznačně vizuální efekty a jejich umělecká vize. Film umí krásně prodat ty nejlepší technologie, jaké se dnes v Hollywoodu objevují, i když mu to mírně ubírá na charakteru, jenž vykazuje zvlášť Duna 1984. Část druhá je bezpochyby po všech stránkách lepší než část první. Příběh se zde pořádně rozjíždí, postavy jsou víc prokreslené a dostane se prostoru i dalším kromě Paula "Muad'Diba" Atreida. Zatímco v první části mi chybělo určité hlubší prokreslení okolností kolem hlavního hrdiny a celkové vyznění příběhu, druhá část je přinesla. Akorát ne úplně bezchybně. Předlohu jsem sice zatím nečetl a tuto recenzi upravím, až tak učiním, ale i tak bych řekl, že závěr tohoto filmu je pořád poněkud uspěchaný a chybí mu větší předehra. Paul zde překonává jednu velkou událost za druhou a mezi nimi není dostatek prostoru na to, aby to divák vstřebal. To je sice ten hlavní problém Lynchovy Duny, ale ani Villeneuve se mu nedokázal uplně vyhnout. Další výtka by mířila směrem k hudbě, která je na mě až příliš monumentální a i když nejde až do bolest způsobujících hlasitostí (alespoň v mém kině), chybí jí nějaký společný motiv, co by se postupně vyvíjel a správně doplňoval Usúlovu cestu. Avšak o celkovém doporučení pro všechny, kteří ještě neviděli, se nemá cenu zmiňovat.

Zatímco Jodorowskyho Duna je jeden z nejzvláštnějších a nejvlivnějších filmů, který nikdy nevznikl, Lynchova Duna je zase jedním z nejnešťastnějších. Shlédl jsem jí schválně těsně před druhým dílem Duny Denise Villeneuve. Ta má samozřejmě svoje nesporné kvality, jenž popíšu v příslušné recenzi. Tuto Dunu jsem si však už zamiloval. A to hlavně její atmosféru, art design a surovost, která je vidět v její první polovině. To co se děje poté je samozřejmě scenáristická fraška způsobená požadavky studia. Mýtická režisérská verze by asi dost pomohla osvětlit spoustu příběhových zkratek (i na začátku). A kdyby měl Lynch skutečně volnou ruku a dva filmy, dovolil bych si říct, že by nebylo potřeba verze Villeneuve. Aspoň pro obdivovatele Lynchova stylu by to byla ultimátní podívaná. To co existuje teď je ze začátku pouze efektní a zajímavá přehlídka tvořivosti umělců, herců i režiséra. Pro normálního diváka, ještě k tomu knihou nepolíbeného, je to samozřejmě absolutní ztráta času. Ale pro Lynchovy fanoušky nutnost!

Bod obnovy není to světové epické scifi, ve které jsme doufali. V tomhle ohledu jsem už něco viděl a musím vám říct, že tohle je pod povrchem vlastně klasická detektivka České televize z poslední dekády. Postavy jsou pořád stejně archetypální, příběh je v základu jednoduchý, všechno se nakonec vyřeší i přes rebelii hlavní postavy atd. Hereckých výkonů jsem se na začátku bál (ten dialog člověka co skočí ze střechy), ale nakonec to nebylo tak špatné. Co toto dílo odlišuje od běžné produkce ČT je samozřejmě mnohem větší budget, který je tu opravdu znát. Na vizuál si nemůžu stěžovat, i když atmosféricky se tvůrcům přerod Prahy v kyberpunkovou metropoli příliš nepovedl. Jako by ten vizuál byl až překvapivě generický a zároveň místy na tolik nekonzistentní, že netvoří žádný ucelený efekt. Příběh mne také příliš nenadchl. Ne, že by mu nechyběl nápad - ten však bohužel působí docela nevyužitě a ve výsledku je omezován nenovátorskou zápletkou, která je sice průhledná, ale nepřehledná v maličkostech. Kdyby s takovým zasazením a námětem udělali tvůrci třeba špionážní thriller nebo nějaké konspirátorské drama, užil bych si to mnohem víc. Takhle je to prostě ČT detektivka a když už jsem u této kategorie, nedávno jsem viděl minisérii Jiřího Stracha "Ztracená brána", která dokázala svojí také celkem originální myšlenku přetvořit v zajímavější a víc napínavý příběh než jaký můžete vidět u mnohem dražšího Bodu obnovy. 71%