Adiemus

Statistiky průměrného věku lidstva ve středověku neberou v úvahu, jestli člověk zemřel na smrtelnou nemoc nebo se stal obětí války nebo zvůle moci. Ve 12. století byla (soudě podle tohoto seriálu) odhadem příčina smrti půl napůl - a není divu. Miluju komplikované příběhy, miluju gotiku a neznám předlohu. A jako mě uchvátila Hra o trůny (zejména zpočátku jsem oba seriály srovnávala), stejně se to povedlo tomuto miniseriálu. Nevinný Donald Sutherland skončil na popravišti stejně jako Sean Pean, i vizuální pojetí úvodních titulků bylo podobné. Ale dost srovnávání. Eddie Redmayne jako zrzek úchvatný, zdá se, že s přibývajícím věkem bude stále přitažlivější. Matthew MacFayden byl velice uvěřitelný převor. Konečně jsem viděla Rufuse Sewella v zapamatovatelné roli. Ale během celého sledování seriálu mě provázela neodbytná myšlenka: ďábel má jméno - biskup Waleran. Velice zdařilá pohádka pro dospělé, kde postavy po desetiletí nestárnou. Jen těch bitev mohlo být míň.

Konec třetí řady: Podle dohadů na netu jsem tušila, že dojde k nějaké katastrofě, ale když se užuž na konci vánočního speciálu zdálo, že téměř všechny vztahy jsou když ne vyřešené, tak aspoň uhlazené, a že dohady byly liché, přišla studená sprcha. Na jednu stranu je škoda, že seriál přichází o jednu z nejsympatičtějších postav, leč na druhou stranu je díky tomu zaděláno na další dramata a zápletky. Doplněno po šesté řadě: Až okázale červenoknihovní závěr posledního dílu poslední řady je sice šrámem na kráse, leč na celkovém příjemném dojmu to nijak neubírá a suma sumárum ani já neuberu na hodnocení.

Všechno, co se dá k minisérii říct, už výstižně napsal Matty. A přece jedna stížnost - kdo proboha vybral tak neadekvátní dabing pro Benedicta Cumberbatche? Jde o dabing ČT (V. Dyk) , nikoliv AXN (J. Šťastný), ten je o třídu lepší, ale i tak - dabovaný Sherlock ztrácí část svého kouzla. Druhá série si s první ani trochu nezadá. Jestli jsem měla drobné výhrady k prvním dvěma dílům (v prvním jsem nepochopila zařazení akce s letadlem a druhý mi poněkud připomínal Akta X), pro poslední díl mi schází hvězdičky. V celkovém hodnocení to vůbec nic nemění. Sherlock rulez!

Na začátku druhé série jsem (pokud jde o hodnocení) chvíli zaváhala, ale finále mě dostalo. Jak asi musí být matce, která si o synovi v okamžiku jeho největšího triumfu myslí: Porodila jsem zrůdu? Perfektní scénáristická práce, kdy žádný motiv nevyšuměl do ztracena a kdy divák nakonec začne sympatizovat s postavami, které mu původně hodně brnkaly na nervy. A Titus Pullo rulez (nebo možná na Hrad)!

Na rozdíl od samostatných filmů, ve kterých mi vadila častá zkrakovitost děje (nebýt znalosti knih, tu a tam bych tápala), mě seriál dokonale uspokojil. Chyběl mi pouze byť jen náznak pro zbabělý útěk jinak otrlého Ronalda Niedermanna před skoro nemohoucí a krvácející Liz.

Skvostný seriál. V jeho průběhu oba protagonisté řeší ztráty a nálezy (popravdě spíš ztráty) svých iluzí, představ o těch, o kterých se domnívají, že je znají, a nakonec i sobě samých navzájem. Lituju, že seriál nepokračoval a že Dalziel nevelí pořádkovému sboru v mém bydlišti...

Dost dobře nechápu, že ačkoliv je hodnocení obou sérií v červených číslech, souhrnný výsledek je v číslech modrých. Ale pravda, s čísly jsem celoživotně na štíru. Podle mého je seriál srovnatelný s většinou zahraničních seriálů, kterými nás krmí nejen veřejnoprávní, ale i kabelové televizní stanice. Samozřejmě nedosahuje vypracovanosti např. Mostu, ale rozhodně si nezaslouží hodnotit jednou či dvěma hvězdičkami. Navíc je úleva sledovat seriál s herci, kteří nejsou v Česku příliš provaření, ačkoliv postava Maroše Kramára se mi velice zamlouvala. Kupodivu mi nevadil ani Milan Kňažko, ovšem hvězdou seriálu je pro mě Tomáš Maštalír. Bohužel poslední díl třetí řady mě přinutil snížit hodnocení z plného počtu.

Prostě se mi tyhlety intelektuálsko-kriminální příběhy líbí, tak jako se mi při krátké návštěvě v devadesátých letech líbil Oxford.