somnar

V době, kdy je všechno poťouchle meta, je tohle ten méně otravný a líný způsob, jak to dělat, protože to nakonec skutečně dá lidem to, co si zaplatili, pokud bych ten film měl parafrázovat. A přitom je to jen něžná story o páru v letech, který pouze potřeboval trochu okořenit intimní život. Škoda, že zestárlá Mia Goth ale působí spíš směšně.

Tyhle filmy by se měly promítat jen cechovním a oscarovým voličům, protože v nich není vůbec nic, jen "chameleonský" herecký výkon, jemuž je podřízený zcela nezajímavý scénář. Ve svém přístupu k protagonistce je to navíc podobně absurdní jako Já, Tonya, Bombshell nebo i Klan Gucci - chce ji rámovat jako feministickou hrdinku, která se nebála ozvat v mužském světě, pak se ale tváří, že za žádné zločiny nemohla, protože o nich nevěděla, nebo do nich byla vmanipulována. Tak jak?

Tyhle historické látky, v nichž se má shlukovat akce s povrchní historickou lekcí a tragickou romancí jsou na vymření přesně proto, že je takhle bezvýrazně už nelze točit. Kde je nějaká režijní vize, která by se dokázala rozhodnout, po jakém z toho množství motivů ostře vystartovat a držet se ho, aby to nevypadalo jako rozbředlá televize pro všechny a pro nikoho, ve který se mihne Eva Samková, protože... to dobře zpropaguje na Instagramu?

Veze se to tak moc na všech bezpečně líných klišé o messy mileniálech, až to i přes působivé finále, které mimochodem oddře jiná postava než protagonistka, nic neřekne.

Je to takový ten film, kde se někdo neustále nad něčím hrozí, že nic tak příšerného, ďábelského a temného v životě neviděl, když k tomu ale skutečně dojde nebo to ten film má ukázat, tak nějak skutek utek. Dokonce to zachází tak nechtěně směšně daleko, že když tam má někdo puštěné zprávy, tak v nich moderátoři neustále opakují, že následující záběry budou extrémně drastické, což znamená - opět - především prázdný příslib. Technická stránka věci mě bavila, nečekaně to uteklo, ale tahle detektivka se skutečně tváří, že je více zašmodrchaná a hluboká, než ve skutečnosti je.

Dokáže to být vtipné, zároveň ne otravně cynické, umí to tematizovat generační, třídní, kulturní napětí, a zároveň to nesklouzne k uřvaným statementům, zvládne to budovat napětí, zároveň to pořád působí uvěřitelně. Je to fakt úžasná jemná a chytrá drobnokresba, kdy do jednotlivých pasáží probublává ironie, která to ale neshazuje, takže to skutečně dokáže o něčem být.

Blockbuster o tom, co se dělo v alternativních stínech světové války je fajn nápad, to by se ten film ale nesměl zdlouhavě nimrat v otcovsko-synovských vztazích a zabít nejzajímavější postavu asi ve 40. minutě. Fiennes jako akční hrdina je totiž nečekaně ok, jeho konfrontace s ligou nepřátel je ale prostě trestuhodně zazděná, zvlášť když identita hlavního padoucha je nejhůř střežené tajemství celého filmu.

Každá jednotlivá scéna tu působí jako zkouška herecké improvizace, kdy si hvězdy v hlavních rolích osahávají, jak moc quirky mohou být, a jak intenzivně při tom dokáží odpudit diváka. Určitě to je koncept, který mě zajímal. 70 %

Když je asi od patnácté minuty jasné, co se Efronovi stane, nemá moc cenu se koukat dál. Jalové, hloupé, bez nápadů.

Tou největší záhadou, která bohužel nemá žádné vysvětlení, je důvod Poirotova "polidštění", kdy se slzí nad ztracenou láskou. Nechci působit jako dědek křicící na mraky, ale to vážně už publikum v očích Hollywoodu potřebuje tragickou sentimentální backstory i pro knír, aby k jen trošičku extravagantní postavě mělo "blíž"? Vždyť by bohatě stačilo, kdyby detektiv jen říkal slova přeložená jako "čokopiškotek".