rizek2

Krev elfů považuji za jednu z mých nejzásadnějších knížek, nová série Zaklínače ji dokázala zabít neuvěřitelným způsobem. Samozřejmě všichni jsou správně barevní (jo na Kaer Morhen už je i Asiat), ale se scénářem si už nikdo tak pečlivou práci nedal. Nejsilnější momenty knížky jsou absolutně zprasený, doplněný o zcela vymyšlený dějový linky, který psal nejspíš polodement a jsou v naprostém rozporu s tím, co vytvořil Sapkowski a Vesemir vypadá jak vysloužilej ulízlej taliánskej pornoherec, chybí mu jen náušnice v uchu. RIP

Největší překvapení celého filmu je fakt, že jeden z mých nejoblíbenějších scénáristů posledních let, napsal (ne úplně sám) naprosto pitomej scénář. Nečíst knížku, možná nebudu tak kritický, ale udělat z postav bratrů zabijáků, kteří jsou v knižní předloze dvojicí se specifickou a neuvěřitelně spisovnou mluvou a absolutní precizností duo totálních neschopných fuckujících pitomců je totální fail. Těhle WTF momentů je tam mraky od úmyslně založeného požáru ( v knize omylem), přes hasičku Angeliny Jolie, ve které spojily dvě postavy z předlohy aby cíleně stvořil silnou ženskou hrdinku až po další a další. Jinak je to fajn devadesátkovej přímočarej thriller, z něhož ovšem šlo vyždímat mnohem víc (jo ty zabijáci jsou v knize fakt skvěle napsané postavy). Kouká se na to dobře, kdo nečetl asi s tím bude víc v pohodě, ale Wind River je prostě Wind River, tohle je Sheridanův průměr a hlavně scenáristické selhání.

Pod zastřešující hlavičkou série The Haunting vyšla druhá část, tentokrát čerpající z další hororové klasiky. Po Domě na kopci od Shirley Jacksonové teď filmaři sáhli na Utažení šroubu Henryho Jamese z roku 1898. Záhadné sídlo Bly je solidní duchařina, byť na rozdíl od Domu na kopci méně lekající a více vztahová, přičemž z originálu zůstala lehce naznačena i homosexuální romance, o které se v době vydání knihy velmi živě diskutovalo. Pokud přežijete slabší úvod, seriál si vás zaháčkuje; jestliže jste hledali něco strašidelnějšího, Dům na kopci je jasná volba. Za zmínku stojí i výborná dvacet let stará adaptace Jamesovy knihy pod názvem Ti druzí; naopak raději vynechte loňskou filmovou podobu The Turning.

Neokázalé sociální drama je vystavěno kolem postavy ovdovělé šedesátnice Fern nalézající životní sílu v cestování napříč Amerikou ve svém příbytku, bílé dodávce, a kolem četných setkání s podobně naladěnými novodobými kočovníky. Svoboda se zde setkává s osamělostí, sezónními pracemi i postupným odcházením a scházením podobně laděných nomádů, kteří veškerý svůj život mají stále sbalený s sebou na cestách a řadu z nich k tomuto stylu života dohnala ekonomická krize. Pomalu, chvílemi až meditativně plynoucí snímek s věrnými pohledy na zapadající slunce a s rozjímáním u ohně o smrti a životním údělu bude letos bojovat o Oscara v celkem šesti kategoriích.

Inspirací ke snímku, který vzbudil rozruch dříve, než šel do kin, byla krátká povídka z roku 1924 The Most Dangerous Game. Ta popisuje Američana, jehož jachta po ztroskotání skončí na ostrově, kde se stává terčem lovu pro ruského aristokrata. Premiéra Lovu, který inspiraci krátkým dílkem nepopírá, byla původně odsunuta po střelbě v texaském El Pasu a v ohioském Daytonu a jako bonus jeho producenty nepřímo nařknul Donald Trump ze šíření chaosu a rasismu. Satirický thriller začíná ve chvíli, kdy se dvanáct lidí probouzí na mýtině. Navzájem se neznají, neví, kde jsou ani jak se tam dostali a netuší, že se mají stát lovnou zvěří bohatých liberálů. Film si černočerným humorem utahuje z elitářství, konspiračních teorií i politicky polarizované země a ve výsledku je hlavně cynickou krvavou komedií.

Nový film tvůrců posledních Avengers má podobné nešvary jako jeho superhrdinští předchůdci − je úmorně dlouhý. Úvodní část o mladíkovi, jenž se přihlásí do armády, se neuvěřitelně táhne a mnohem lépe vyprávěný je jeho následný návrat do běžného života. Poznamenaný ovšem posttraumatickou stresovou poruchou a počínající závislostí na opiátech. Kvůli ní začne hlavní hrdina Cherry vykrádat banky, s partnerkou se sjíždějí heroinem a jejich postupná cesta na samotné dno, kdy smyslem života je jen další dávka a z existence se stává boj o přežití, zanechává opravdu silné dojmy. Podobně jako kniha, kterou autor napsal ve vězení, kde si odpykával několikaletý trest za sérii bankovních loupeží.

Desetidílný seriál, inspirovaný stejnojmenným bestsellerovým románem Stephena Kinga, sleduje policejního detektiva Ralpha Andersona vyšetřujícího vraždu jedenáctiletého Frankieho Petersona. Jeho zohyzděné tělo bylo nalezeno v lesích Georgie. Žel, zfilmovaná podoba trpí podobným neduhem jako předloha, její druhá polovina je slabší a chybí jí ono mrazivé napětí z postupného odhalování spletitého případu. Autorům seriálu se sice podařilo výsledek vybalancovat citlivěji, přesto se s postupujícím dějem víc a více vytrácí strach z neznámého. Ve chvíli, kdy scénáristé vyloží všechny karty na stůl, se z temného thrilleru stává už jen lehce hororově mysteriózní podívaná.

Klasický francouzský příběh o zloději gentlemanovi a mistru převleků jménem Arsène Lupin v moderním pojetí. Stejně jako před lety remake Sherlocka Holmese, byť je o úroveň lepší, i tentokrát jsou příběhy prostoupeny moderními technologiemi a současnou společností. Omar Sy, kterého proslavili Nedotknutelní, se ve svých kouscích inspiruje knihou o slavném lupiči, jehož geniální krádeže téměř totožně kopíruje. Klasická předloha je zde spíš odrazovým můstkem k lince, v níž se hlavní hrdina snaží zjistit pravdu o odsouzení svého otce a údajném zmizení náhrdelníku nezměrné ceny. Zazlívat Netflixu lze snad jen fakt, že seriál v letošním roce rozdělil na dvě série a desítku dílů nevydal naráz. To čekání bude dlouhé, byť v řádu pouhých několika měsíců.

Zatímco kniha je chvílemi neuvěřitelně rozvláčná, seriál působí kompaktně a děj odsýpá. Duo Hugh Grant a Nicole Kidman (kterým asistuje báječný Donald Sutherland) hraje newyorský manželský pár onkologa a psychoterapeutky, jejichž zdánlivě idylický život se obrátí naruby. Manžel po podezření z vraždy zmizí a postupně se rozplétá otázka, zda opravdu mohl zabíjet. Podobně jako v Jacobově obhajobě i zde divák dostává tu a tam malé nápovědy a filmaři jej přitom úspěšně matou a hrají si s jeho úsudkem. Grant s Kidmanovou předvádí brilantní výkony, jež umocňuje často velmi intimní kamera a vhled do soukromí rodiny je o to intenzivnější.

Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, stal se z čerstvě vydané knihy Americká elegie od debutujícího autora J. D. Vance nečekaný bestseller – čtivě, působivě a výstižně totiž líčí prostředí, z něhož se rekrutovala velká část Trumpových voličů. Tedy prostředí bílé americké chudiny. Příběh s reálným základem pak jednu z takových rodin sleduje napříč několika lety. Týrání, chudoba, napjaté vztahy a démoni minulosti jsou tu na denním pořádku a Vance popisuje rodinu, z jejíhož vlivu se vymanil a uprchl na studia, zatímco jeho matka se dopracovala od léků na bolest až k heroinu. A právě výkon a postupný přerod Amy Adams společně s její filmovou matkou Glenn Close dodává snímku režiséra Rona Howarda (Apollo 13, Čistá duše) neuvěřitelnou sílu.