sud

"Kladivo na čarodějnice" we westernovém kabátě. "Velké ticho" je samozřejmě úplně o něčem jiném, jenomže mi svojí děsivou atmosférou a krutým závěrem jej připomíná. Z tohodle filmu mrazí. Kam se podíváte, všude sníh, nikde ani jedna kladná postava, brutální scény atd. I hudba Ennia Morriconneho je hodně mrazivá. Herci jsou všichni charismatičtí a typově přesní. Jean-Louis Trintignant v úloze němého mstitele kouzlí pohledem, stejně tak plavovlasý ďábel Klaus Kinski. Jeho děsivý vzhled, jeho oči, brr. Od Sergia Corbucciho je sice nejspíš nejslavnějším westernem "Django", ovšem v mých očích jej toto dílo překonává. Pistole Mauser, němý pistolník s jizvou na krku, asi stovka mrtvých a děsivý pohled Klause Kinského před závěrem - na to nikdy nezapomenu.

Nebylo to úplně nejhorší, přenesení do moderní doby "potvrdilo" nadčasovost tohoto díla. No, alespoň částečně. 50%.

Na tomhle filmu dominují písně. Některé. Na tomto filmu dominují výkony herců. Některých. Což ovšem filmu ubližuje je nevyrovnanost písní a některé nešťastné herecké výkony, v čele s Renée Zellweger. A ona ještě navíc dostala Oscara. Rob Marshall navíc není tak výjimečný režisér, který by dokázal čarovat tak, jako Baz Luhrmann v "Moulin Rouge". Zkrátka film, jehož plnou popularitu a šestioscarové ocenění si nedokáži vysvětlit.

V první řadě musím podotknout, že nejsem žádný zapřísáhlý Tarantinovec. Tarantina uznávám, ale nemám ho za režiérského boha. Ovšem díky "Pulp Fiction" by se jím možná stal. On totiž má rovněž rád filmy a má dobrý vkus. Ze svých oblíbených filmů si bere různé nápady a je to dobře. Naprosto vynikající směska nápadů, neustálé pochodování z žánru do žánru za podpory výtečné hudby (hlavně úvodní kytarovka) a bezchybných herců. Všechny příběhy jsou skvělé, hlavně ten s Brucem Willisem nemá chybu. Ale zase nejvíc padne hlášek v tom posledním. "Pulp Fiction" bych mohl označit za art akční film. Mnohý by mě mohl mít za magora, ale je to prostě tak. P.S.: Velmi chválím všechny co se podíleli na českém znění, především Pavel Trávníček (John Travolta) a Vašek Vydra (Ving Rhames) nemají chybu.

Herecky i trikově na stejné úrovni, jako jednička, ale celkově mi to přišlo slabší. Ale přesto je to docela kvalitní zábava a v žádném případě nemohu říci, že "Spider - Man 2" je špatný film. A to říkám já, který kromě "Batmana" a "Supermana" neuznává žádného jiného superhrdinu.

Že se Hradišťan už dávno nevěnuje jen a pouze folklóru je známá věc. Díky svému projektu O slunovratu se velmi slušně deklasovali do žánru world music. O zhudebňování básní Jana Skácela se pokoušelo již dost muzikantů (úspěšně například Petr Ulrych), ovšem Jura Pavlica podle mě jeho lyrické poetice rozumí jevíc. Jinak si ty jeho nádherné melodie nedokázi vysvětlit. Kupříkladu Modlitba za vodu působí majestátně a symfonicky, z kratičké Naděje s bukovými křídly vyšla velmi krásná balada a při Mrtvých i trochu mrazí po zádech. Petr Hajn k tomu natočil nádherný obrazový materiál, který náramě dokresluje poetiku Skácelových veršů a Pavlicovy hudby. Svojí lyrikou mi to dost připomělo Brabcovu "Kytici". Nebojím se označit "Slunovrat" za český "Pink Floyd: The wall".

Celkem mě překvapilo zdejší docela nízké hodnocení. Pro většinu lidí asi když se řekne Menzl tak Hrabal, Svěrák, případně ještě možná Vančura. A když se odhodlá natočit film dle vlastní předlohy, který vzdává hold prvním českým filmařům, nesetká se s velkým ohlasem. Ale je to škoda, protože i "Báječní muži s klikou" jsou velmi dobrý film.

Jojo, vzpomínám si na to docela dobře, bylo mi možná tak 9 nebo 10 a na Nově dávali večer od osmi film "Piráti". Byl jsem velice natěšen na pravé nefalšované pirátské dobrodružství s vůní karibského rumu a střelného prachu. Trošku jsem se zděsil, že se film odehrává v součastnosti, ovšem všechno se vykompenzovalo. Je to velice zajímavý a napínavý film, který doporučuji všem milovníkům dobrodružných filmů a kvalitních komorních thrillerů.

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě.

Říkám to nerad, ale film mě zklamal. A o to je to horší, že ke mne přišlo zlamání zrovna v jednom z mých nejoblíbenějších filmových období - v České nové vlně. Původně jsem chtěl dát pouze dvě hvězdičky, ovšem tu jednu musím přidat, z důvodu toho, že se jedná o dílo, které je o něčem, má smysl a něco říká. Já však bohužel plně nezjistil o čem, jaký a co.