Mikah

Každý má právo na svou srdcovku a tohle je ta má. Od doby, co jsem ho viděla poprvé, jsem se setkala se spoustou výborných filmů, ale všechny jsem vědomě či nevědomě srovnávala s Titanicem, který byl mou první filmovou láskou.

Kouzelný, snivý a vážně krásný film. Pro mě obrovská nostalgie. Asi navždy zůstane jedním z mých nejoblíbenějších.

Tomm Moore zatím natočil pouhé dva filmy, ale oba jsou výjimečné. Pomocí obou seznamuje diváky po celém světě s irskou kulturou – v jednom se vznikem středověké iluminované knihy, ve druhém s legendami o mořských stvořeních zvaných selkie. Myslím, že připodobňování k tvorbě Mijazakiho Hajaa je opodstatněné, protože oba tvůrci pomocí úžasné animace zobrazují dětskýma očima vlastní mytologii, ale Moore pracuje s odvážnější a surrealističtější animací. Píseň moře je něžná a kouzelná pohádka a já bych si přála, abych Tomm Moore natočil ještě stovky podobných filmů.

Mezi mým prvním a druhým zhlédnutím uplynulo více než deset let a třetí zhlédnutí rozhodně neplánuji dříve než za dalších deset let. V obou případech mě film emocionálně odrovnal. Tak silné, tak dobré.

Ta nejkouzelnější pohádka, bez které by se žádné Vánoce neobešly. Kdo si v dětství nepředstavoval, že se na bílém koni prohání zasněženými pláněmi?