Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Posledné recenzie (1 419)

plagát

RRR (2022) 

Režisér S. S. Rajamouli udržel laťku nasazenou Baahubalim, ale jeho nejpromyšlenějším a kompozičně nejsevřenějším filmem pro mě, aspoň v tuto chvíli, zůstává Eega. _______________ Z celé Rajamouliho tvorby se RRR nejvíc odchyluje od konvence, že první cca třetina až polovina filmu je vlastně prolog, kde se divák seznamuje s postavami, dělají se humory a romantika, přičemž zápletka se začne pořádně rozjíždět až později. V Baahubali: The Beginning docela dlouho trvá, než hlavní hrdina (spolu s diváky) vůbec zjistí, že existuje království Mahishmati. V Eeze se od začátku dozvídáme spoustu informací, které vyprávění posléze zužitkuje, ale cca prvních 30 - 40 minut ještě Naani není moucha a místo netypické revenge story sledujeme de facto romantickou komedii. RRR naopak vyloží karty na stůl hned v prvních minutách a od začátku je jasné, co musí hrdinové udělat. Jejich backgroundu se film v dlouhém flashbacku věnuje až v druhé polovině, a to proto, aby změnil dosavadní pohled na motivaci a cíl jednoho z nich.  _______________  Rom-comové sekvence jsou zde poměrně úsporné a jasně podřízené hlavnímu cíli - Bheem se seznamuje s Jenny především proto, že ji chce využít k proniknutí do guvernérova sídla. Stejně tak jediná hudební scéna s tancem (nepočítáme-li titulkovou) je vlastně symbolickým (kulturním) soubojem Britů a Indů.  _______________ Když se film zaměřuje na oba "odlišné a přece stejné" hrdiny a kreativně je propojuje s živly vody a ohně, je super. Problémy nastávají u dalších postav, kterým je věnováno méně péče a pozornosti. Evidentní je to u záporáků. Eega se záporákovi věnuje stejně jako hrdinům. V Baahubalim jde stále o výrazné postavy, s nimiž se poměrně rozsáhle seznamujeme. Suroví Britové v RRR jsou na tom ale podobně jako v Baahubalim "vedlejší zlouni" v podobě Kalakejů - ty nebylo třeba nijak představovat, protože to prostě byli agresivní barbaři ohrožující království a basta. Britové jsou v RRR sadističtí rasisti a basta. _______________ U guvernéra a jeho ženy by asi až tak nevadilo - jsou to jednorozměrné karikatury, hlubší charakteristiku nepotřebují. Ale třeba v případě Jenny by divák docela chtěl vědět, jak se vyrovnává s napětím mezi příslušností a loajalitou k Britům na jedné straně a s odporem vůči britské krutosti a rasismu na straně druhé. To se nedozvíme a Jenny tak prostě jednou (se znepokojeným obličejem) sleduje bičování zajatce a jindy pomáhá protibritským rebelům. Navíc bych řekl, že většina holek by se rozešla i s partnery, kteří by u nich doma předvedli řádově menší rotyku než tu, kterou v půlce filmu rozpoutá Bheem. Film to opět nijak neřeší. _______________ Jistým zklamáním je i finální zúčtování, které nepůsobí jako logický důsledek předchozího dění (když se bude divák snažit, v rámci logiky filmu s nějakým vysvětlením asi přijde, ale film sám mu v tom nejde naproti). Tak jako se během závěrečné honičky v nočním lese náhle rozední a náhle se (s přispěním tradiční indické medicíny) uzdraví Rajuova noha, tak náhle hrdinové přestanou prchat a naopak mohou záporáky celkem snadno vyřídit._______________P.S: Na rozdíl od některých indických komentátorů si nemyslím, že by se RRR vezl na vlně "Hindu supremacist" filmů poplatných současné vládě. Sice se z Rajua na konci stane doslova ztělesnění Rámy, cituje (myslím) Bhagavadgítu a řídí se jejími etickými principy, ale Rajamouli hinduistické motivy do vyprávění zapojuje přirozeně - bez snahy o patolízalské deklamace zjevně odkazující k současné politické situaci. Nakonec RRR jasně ukazuje historické centrum Dillí jako muslimské, což by se v 'modiwoodském' blockbusteru těžko stalo. Rajamouliho filmy (a ty telugské obecně) ostatně s hinduistickými motivy kontinuálně pracují po celou svou historii, zatímco osobnosti typu Kangany Ranaut, Anupama Khera, nebo Akshaye Kumara v sobě okázalý nábožensko-vlastenecký zápal objevily teprve před pár lety. _______________ Většina neeindických komentářů k RRR nějak blíže popisuje jeho excesivnost, což se mi nedělá snadno, protože jsem na ni už zkrátka zvyklý. Není to pro mě nová zkušenost budící nadšení či naopak divácký diskomfort - prostě to automaticky beru tak, že takhle (některé) filmy vypadají a takové věci se v nich dějí.

plagát

The Battle at Lake Changjin (2021) 

The Battle at Lake Changjin patří k dlouhé řadě propagandistických válečných filmů, které vznikají doslova na státní objednávku a jejíž produkci má na starosti Studio 1. srpna provozované Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou. Zatímco v 50. letech se v těchto filmech především mocně tlachalo, dnes se sází na akční spektákl plný efektní brutality. _______ Co je však na filmu překvapivého, je skutečnost, že velké vlastenecké vítězství dělá z bitvy, v níž čínští vojáci výrazně přečíslili americké, nedosáhli svých taktických cílů a především utrpěli naprosto katastrofální ztráty. Ze skutečnosti, že čínští vojáci masově umírali nejen kvůli americké palbě, ale také kvůli mrazu, slabé výstroji a nedostatku jídla, se zde dělá součást hrdinství. Otřesné zásobování je samozřejmě jen ranou osudu, nikoli příznakem nekompetence čínské armády. Filmoví Američané jsou naproti tomu mrazuvzdorní a zásobení lépe než pětihvězdičková restaurace, takže s počasím na rozdíl od trpících hrdinů nezápasí a pouze si mezi sebou vyměňují namachrované a přezíravé hlášky.  _______ Smutné samozřejmě je, že se této hloupé komunistické propagandě překrucující minulost a připravující současné Číňany na možnou konfrontaci s Amerikou propůjčili (tedy spíše prodali) tři kdysi obdivovaní a schopní tvůrci. Kaige Chen byl klíčovým představitelem 5. generace, která byla ceněna i za rozchod s estetikou socialistického realismu. Hark Tsui byl samozřejmě jedním z hlavních hybatelů moderní hongkongské kinematografie (nyní již - alespoň v její komerční, žánrové podobě - prakticky mrtvé) a Dante Lam byl kdysi brán za zdatného pokračovatele hongkongské akční školy. Vidět tyto lidi posluhovat Pekingu je bolestivé. _______ Nejhorší však je, že The Battle at Lake Changjin vůbec nevypadá jako dílo trojice kdysi vynikající filmařů. A navzdory rekordnímu rozpočtu neohromí ani jako velkolepá podívaná. Film si příliš neláme hlavu s osobními liniemi postav, takže emoční investice diváka je minimální a umírání postav za tklivé hudby je spíše nechtěně legrační než dojímavé. Bitvy jsou víceméně generickým chaosem plným druhořadého CGI, v nichž chybí prakticky jediný zapamatovatelný moment (tedy zapamatovatelný něčím jiným než absurdní nerealističností toho, co se na plátně odehrává). _______ The Battle at Lake Changjin je tak dalším dokladem toho, že zprávy o novém šovinistickém čínském blockbusteru, který se zařadil mezi nejvýdělečnější filmy roku / všech dob, jsou sice hezké jako kuriozita (vypovídající hlavně o tom, jak Čína stále navyšuje počet kin a jak do nich umí lidí nahnat), ale rozhodně je nelze číst tak, že dotyčné filmy samy o sobě stojí za pozornost.

plagát

Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch (2021) 

Že je Shang-chi do velké míry sbírkou snadno rozpoznatelných stereotypů o Asiatech a klišé odkoukaných z čínskojazyčných filmů, nemusí být vůbec problém. V první polovině to rozhodně nevadí, protože tam film pokoukává hlavně po hongkongské tradici městských akčních filmů a dokáže ji přenést do západního prostředí podobně sebejistě jako se to ve své době povedlo Kurýrovi. Servíruje tedy choreograficky zdařilou, přehlednou a úctyhodnými kaskadérskými výkony opepřenou akci (bitka v autobusu a na lešení patří k tomu nejlepšímu, co Marvel fanouškům filmové akce nabídnul). Jenže jakmile se v druhé polovině film přesune do fantasy světa zabydleného draky, devítiocasými liškami a jinými mytologickými pišišvory, najednou už výsledek nepřipomíná hongkongské akčňáky 80. let, ale spíše současné pevninské blockbustery, které pro všudypřítomné digitální efekty zapomínají na umění vyprávět. Navíc i kvalita CGI odpovídá spíše čínským filmům, než standardu, kterým nás rozmazlují velkofilmy z Hollywoodu.

Posledné hodnotenia (4 108)

Kondom hrůzy (1996)

03.08.2022

Letní zahrada: Kamarádi (1994)

03.08.2022

Hra o miliony (1970) (TV film)

03.08.2022

Nevěrné hry (2003)

03.08.2022

Loft: Nové sémě násilí (1985)

02.08.2022

Kapitán Volkonogov uprchl (2021)

02.08.2022

Hranice lásky (2022)

02.08.2022

Velká premiéra (2022)

02.08.2022

Starosta, pastýř, vdova, drak (2021)

01.08.2022

Reklama

Posledný denníček (19)

Profil režiséra a herce Raje Kapoora

O jedné z nejvýznamnějších postav klasického hindského filmu jsem psal původně do doktorandského semináře. Myslel jsem, že text použiju jako biografii na CSFD, ale nakonec z toho vylezlo něco mnohem rozsáhlejšího... Celý text si můžete přečíst tady.

Profil režiséra a herce Raje Kapoora

Ovládací panel
174. naj užívateľ Česko
119 bodov

Reklama

Reklama