vadic

It makes perfect sense to me!

Nic víc, nic míň, než zkurvená ztráta času. Nebýt tam kundy, prostřelím si pero.

Brko odpáleno, do nebes vynášený Warrior právě začíná. Co to? Hned po pár sekundách začíná hrát Start a War - nejoblíbenější skladba od jedné z nejoblíbenějších kapel. Vzápětí si prostor začíná vynucovat Moby Dick linoucí se Noltemu z rádia. Během prvních 2 minut mě Warrior jednoznačně dostává na svou stranu. Pak už se to všechno jen valí. Prezicní řezačky vhodně doplněné o ty potřebné lahodné momenty (oblíbená závěrečná Brendanova otočka a celý první fight s Mad Dogem) jsou správným kořením dramatu odehrávajícího se v prvním plánu. Příběh 2 bratrů poštvaných proti sobě otcovým alkoholismem a dávným rozhodnutím, které rozdělilo jejich životní cesty, je tak silný, že občasné klišé či zbytečně nastavovaný záběr ani v nejmenším nesrážejí celkový dojem. Na závěr úryvek ze zmiňované skladby, jenž podle mého skromného názoru Warriora dokonale vystihuje. "Do you really think you can just put it in a safe behind the painting, lock it up and leave? Walk away now and you're gonna start a war."

O chlup horší než jednička, ale zase s nesrovnatelně lepším soundtrackem. I když měl film slabší místa, čtvrtou hvězdu přidávám za neskutečně geniální gag s bangkogskou kurvou a honící opicí. Obraz vyvolaný v mé hlavě byl zároveň strašně nechutný a neuvěřitelně zábavný. Jen je husté, že vůbec neřešili HIV.

Ostrá avšak ne zaslepená obžaloba Království rodilým Londýňanem, jehož velmi specifický režijní rukopis mi doopravdy seděl. Bluntmanův komentář zcela vystihuje jedinečnost tohoto snímku, jemuž vévodí více než 20 minutový dialog o ryzí podstatě boje za připojení Ulsteru, který je natočen z velké části na 1 záběr. Sugestivnost ještě dodává několikrát se nad tmavým pozadím nesoucí hlas vězni milované Maggie (nejsem se úplně jistý jestli to je její hlas) opakovaně vyslovující neústupnost vůči těmto bestiím. Všemu dodává zlatou korunu Fassbender, jehož lingvistické schopnosti nelze po několika filmech neobdivovat, přičemž v tomto případě předvádí svou vybroušenou v podstatě mateřštinu.

Moc akční, moc krátké. Obviňovat Malicka z nějakého chladného kalkulu je asi jako obviňovat Witta z diletantství, označovat jej za nudného rádoby filosofa je asi jako označit Starose za zbabělce.

Kurva do prdele Zacku, vzpamatuj se už. Nejsem si vůbec jistý, co jsem právě viděl. Alegorie naschvál servírovaná v hyper akční omáčce, rádoby eye-candy akční film s filosofickými přesahy, nebo prostě jen totální hovno? Zmatečnost a nedostatek invence jsou zde navíc silně zvýrazněny nepovedenými covery známých skladeb, které k filmu geniálně pasují svou "coolovitostí".

Hned ze startu je třeba zmínit, že soundtrack od Explosions In The Sky, který mi mimochodem místy připomínal Elfmanův soundtrack z The Kingdom, byl na celém filmu nejlepší a definitivně této bandě vygeneroval dalšího celoživotního fanouška...Všechny filmy o americkém fotbale jsou asi u evropského diváka apriori ve velké nevýhodě. Je tomu tak kvůli absurdnosti tohoto sportu a omezenosti většinou jižanského obyvatelstva, které si na mladých hráčích a trenérech kompenzuje šedivost svého vlastního života. Avšak Bergův dynamický styl vyprávění doplněný o spoustu kamerových majstrštyků se prostě musí líbit. Navíc ti hráči, kterým se věnuje větší prostor, jsou velmi dobře obsazeni a uvěřitelní. Ale jak jsem zmínil na začátku - Explosions In The Sky, kámo.

Stanleyho genialitu jen dokazuje, že si dovolí divákovi proklamovat zásadní dějové zvraty předem a poté ho jen nebetyčně ždímá, ačkoliv se na plátně odehrává v podstatě přesně to, co bylo slíbeno. Jo a Redmond Barry byl prostě neuvěřitelně drsný týpek.

Stanislavski by na tebe byl pyšný, Roberte. Luther King už méně :) Já osobně jsem byl pouze zklamán, očividně nejsem sám, z absolutního finále filmu.