Posledné recenzie (1 010)
Idol (2023) (seriál)
Zajímavě roztříštěný seriál, při jehož sledování se nelze ubránit pocitům absolutní kreativní fascinace a zhnusením nad naprosto nefunkční realizací, nejspíše danou rozsáhlými produkčními problémy. Je to taková halucinogenně-experimentální-hororová jízda Refn meets Polanski meets Noé, akorát ne tak vybroušená. Anti-všechno, co se dnes očekává od AAA titulu, a nakonec se nedivím ani těm slabým diváckým a kritickým ohlasům. Vlastně to úplně v pořádku zapadá do mini kategorie niche artových HBO seriálů (Irma Vep, Jsme, jací jsme, Bludné kruhy, Třetí den, Zahradníci), jen se na Idola logicky upíná více pozornosti kvůli zapojení Weeknda a Levinsona. I s odstupem času stále přitažlivý, ale rozhodně nedotažený projekt. 7/10
Argylle: Tajný agent (2024)
Ukecaná, levně vypadající nuda za 200 milionů dolarů, opět tonálně naprosto nevyvážená jako poslední Kingsman. Inspirace Netflixem v dání naprosté kreativní svobody tvůrci, který má nastartovat novou blockbusterovou sérii (Rebel Moon), Applu naprosto nevyšla a místo startovacího bodu nové slibné franšízy přichází kvalita seriálové Citadely, filmové Rachel Stoneové nebo Red Notice.
Mr. & Mrs. Smith (2024) (seriál)
Výborná vztahová konverzační dramedie, která se záměrně vzdaluje od pojetí akčního špionážního seriálu (které je zde jen exotickým ozvláštněním) vstříc k charakterové studii. Zatímco nedávná Citadela šla cestou full-on hloupé žánrové zábavy, Mr. and Mrs. Smith na to jdou inteligentním způsobem eventové televize, epizodní strukturou vyprávění (každá výpravou nápaditá mise prozradí něco nového o vztahu ústřední dvojice) a vlastně se svým filmovým pojetím blíží nejvíce progresivním nekonvenčním půlhodinovým formátům jako Barry nebo Atlanta (Hiro Murai na režijní/producentské stoličce je více než znát) než klasické středněproudové Prime/Netflix produkci. Skvělá ústřední dvojice.